Solarografie III – experimenty a barvy
O solarografii v českém jazyce najdete ledacos, většinou jsou to však standardně provedené fotky a návody, jak takovou fotografii vytvořit. Určitě za tím však musí být něco víc než jen dráha Slunce. Musí za tím být něco, co nakonec zláká takovou fotografii vyzkoušet. To NĚCO je možnost otázek a experimentů. Co když použiji různý fotografický papír; co vytváří barvy; co udělá vlhkost vzduchu; jak se projeví na dlouhé expozici počasí; co když nepoužiji plechovku, ale jiný tvar? Dnes se Vám pokusíme ukázat experimenty „solarografistů“. Máte další nápady? Zaexperimentujte si také :).
Fotografie je:
„proces, kterým se přírodní objekty mohou načrtnout samy, bez pomoci umělcovy tužky“
Henry Fox Talbot, 1839
Hned z počátku je třeba říci, že klasická analogová fotografie by považovala solarografii za klasický, extrémně přeexponovaný papír (došlo na ní k fotolýze halogenidů stříbra). Vytvořil se negativní obraz. Takový papír už není vhodný na žádné vyvolávání – ponořením do vývojky dojde k okamžitému zčernání papíru. Solarografii tedy do ničeho nenamáčejte.
Tvar dírkové komory – Solarografické kamery
Solarografická fotografie vzniká na principu dírkové komory a do ní vloženého fotografického papíru. Obvykle se používá jako nádoba/kamera plechovka, která je nejrychlejším a nejjednodušším způsobem vytvoření kamery. Můžeme ale samozřejmě zvolit i jinou nádobu, případně si k tomu něco sami vytvořit. Jak moc se změní obraz, když nepoužijeme plechovku? Pan Oliver Nagy se pustil do experimentů s různými nádobami. Jeden z jeho výsledků vyhrál APOD (Astronomický snímek dne).
Tvar kamery může být i půlválcový, tím se potlačí distorze u okraje obrazu. Návod na něj najdete např. zde: solarigrafia.pl
Kamera samotná může být válcového tvaru s dírkou umístěnou v podstavci. Takové kameře se říká anamorfická. Zorné pole zaujme 360°. Interpretace snímku je pak značně náročnější: solarigrafia.pl
Fotografický papír
Dalším aspektem je druh použitého fotopapíru. Obvykle se používá černobílý. Experimenty s barevnými fotopapíry byly provedeny, nicméně jejich výsledky zatím nejsou úplně uspokojivé. Všechny dosavadní pokusy dále ukazují na to, že není důležitá uvedená expirace na materiálu. Z mnoha různých pokusů vyplývá, že vliv na výsledný snímek nemá ani tak expirační doba, ale jiná specifikace/druh fotopapíru.
Různé druhy papíru přináší různé barvy, to je způsobené rozdílnou citlivostí. Protože se nejedná o klasickou fotografii a papír se nevyvolává ve vývojce, výrobcem uvedená citlivost (ASA/ISO/DIN) nemá v solarografii žádný význam. Zčernání papíru pod vlivem extrémně dlouhé expozice je jakýmsi vedlejším efektem/vlastností papíru. Před vynálezem solarografie byl papír vyndaný z ochranné obálky na vyhození, protože by ve vývojce úplně zčernal. Příchod a zlevnění digitálních skenerů umožnilo ustálení solarografického snímku do digitální podoby.
Několik testů bylo provedeno různými autory. Jejich výsledky jsou dostupné v následujících odkazech:
-
http://solarigrafia.pl/articles/28/read.html
https://www.flickr.com/photos/57536604@N06/16039405796/
https://www.flickr.com/photos/57536604@N06/16052990514/in/photostream/
https://issuu.com/ksawerywrobel/docs/ksawery_wrobel_papeles_fotogr_ficos_fotosensibles_
I když používáme černobílý papír, objeví se na výsledném obrázku barvy. Vysvětlení tohoto jevu je zatím nad rámec našeho článku. Můžeme aspoň nastínit, že vzniká v důsledku existence několika vrstev emulzí, které mají různý index lomu, a také kvůli zvětšení elektrické konduktivity ve vlhkém papíru. Tento efekt (zvýšení fotocitlivosti) lze využit k pozorovaní/zaznamenaní změn vlhkosti vzduchu během expozice. Cesty Slunce budou mít jinou barvu během vlhkých a suchých dnů.
Pohyby s kamerou
Během dlouhé expozice se počítá s tím, že kamera je nehybná – na pevno připevněná k nějakému sloupu/zábradlí. Občas se nezadaří a kamera se pohne. Další možností je samozřejmě připevnit cíleně kameru na něco pohyblivého.
Spoluautor článku: Maciej Zapiór