Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Česko vstoupilo do ERIC LOFAR

Česko vstoupilo do ERIC LOFAR

Spolupracující země LOFAR
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Česko se připojilo k největší evropské infrastruktuře v oblasti radiové interferometrie, mezinárodnímu teleskopu LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). LOFAR je soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku. Soustava pracuje jako jedna obří anténa, tzv. interferometr, což umožňuje detailní zobrazování objektů blízkého i vzdáleného vesmíru na rádiových vlnách.

Společná tisková zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Astronomického ústavu AV ČR ze dne 15. 12. 2025

Vědecké využití přístroje je ovšem mnohem širší a vedle výzkumu v mnoha oblastech astrofyziky nachází uplatnění i v oborech jako je sledování a předpovědi kosmického počasí, studium ionosféry, fyzika blesků nebo interakce spršek kosmického záření se zemskou atmosférou. Tomu odpovídá i velká poptávka z řad české výzkumné komunity, kdy dlouhodobý zájem zapojit se do projektu projevilo hned několik ústavů Akademie věd i univerzitních pracovišť.

Radiový interferometr LOFAR je jedním z klíčových projektů zmíněných na cestovní mapě velkých evropských infrastruktur ESFRI a organizačně je zřízen podle evropského práva jako tzv. ERIC - European Research Infrastructure Consortium. Členem je tedy Česká republika, reprezentovaná v řídící Radě ERIC LOFAR zástupcem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dr. Janem Buriánkem, zatímco vědeckou komunitu z ČR nyní zastupuje v Radě dr. Miroslav Bárta z Astronomického ústavu AV ČR.

Česká republika se stala členem ERIC LOFAR na zasedání Rady konaném dne 24. 9. 2025 v Paříži. Na tomto pro ČR i LOFAR významném setkání reprezentovali českou účast vedle dr. Bárty i dr. Marek Vyšinka, vedoucí Odboru výzkumných infrastruktur na MŠMT, a dr. Pavel Jáchym, vedoucí Výzkumné infrastruktury EU ARC.CZ (česká účast v projektu ALMA), která po svém plánovaném rozšíření bude provoz české stanice LOFAR i obsluhu vědecké komunity z ČR organizačně pokrývat. 

Antény LOFAR Autor: Astronomický ústav AV ČR
Antény LOFAR
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Samotnému přijetí předcházelo dlouhé a náročné jednání mezi MŠMT, ERIC LOFAR a Astronomickým ústavem AV ČR, jakožto vedoucím reprezentantem české komunity uživatelů teleskopu, které bylo úspěšně završeno podáním české přihlášky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a jejím následným přijetím právě na pařížském zasedání Rady ERIC LOFAR.

Česko mezi členy konsorcia přivítala  dr. Jacqueline Mout, předsedkyně Rady ERIC LOFAR, která ocenila, že „vstup České republiky do projektu LOFAR odráží rostoucí zájem a aktivitu komunity stojící za vědeckou misí LOFARu“.  Jak dále uvedla, „Česko přináší do této mezinárodní spolupráce další energii a hodnotnou expertizu a jistě bude hrát důležitou roli při formování další fáze rozvoje projektu LOFAR“. Dále ocenila i bohaté zkušenosti v oblasti systematické podpory uživatelské komunity, které má česká věda v rámci obslužné infrastruktury pro observatoř ALMA a které budou inovativně uplatněny i pro vědecké uživatele mezinárodního teleskopu LOFAR.

Generální ředitel LOFAR ERIC prof. Michiel van Haarlem „s potěšením uvítal Českou republiku do sílící komunity soustředěné kolem projektu LOFAR, jeho vědeckého využití i dalšího rozvoje. Instalací stanice LOFAR v Česku přispěje i k širšímu vědeckému dosahu této mezinárodní sítě a k prohloubení spolupráce uvnitř konsorcia. Je to fascinující krok vpřed pro LOFAR i celou evropskou radioastronomii.“  

Pro zástupce české vědecké komunity M. Bártu a P. Jáchyma představuje vstup ČR do LOFARu obrovský skok vpřed pro rozvoj české vědy a výzkumu v astrofyzice i dalších oborech a skvělou a jedinečnou příležitost pro širokou českou komunitu uživatelů. Jak uvedl M. Bárta, „jde o velký splněný sen celé generace českých astronomů“. Radiová pozorování a zejména interferometrie a aperturní syntéza je moderní a perspektivní obor, který zažívá celosvětový bouřlivý rozkvět a má využití v mnoha oblastech výzkumu.

Česko vstupem do ERIC LOFAR potvrdilo svoji pozici stoupající hvězdy na evropském radioastronomickém nebi, kdy po svém úspěšném více než dekádu trvajícím působení v rámci mezinárodní observatoře ALMA, pracující jako interferometr na milimetrových vlnách, přidalo účast na již druhém velkém projektu s celosvětovým impaktem v tomto oboru. Stojí za zmínku i to, že tento úspěch nespadl z nebe, ale vyrůstá z bohaté tradice radiové spektroskopie provozované na Astronomickém ústavu AV ČR již od roku 1966.

Vedoucí oddělení výzkumných infrastruktur MŠMT dr. Marek Vyšinka k tomu uvedl „Vstup Česka do ERIC LOFAR představuje nejen nový impuls pro rozvoj české astronomie a dalších vědeckých oborů, které tuto výzkumnou infrastrukturu využijí, ale je to i další významný příspěvek k integraci českého výzkumu do Evropského výzkumného prostoru.“   

Kontakty

Astronomický ústav AV ČR

dr. Miroslav Bárta – miroslav.barta@asu.cas.cz
dr. Pavel Jáchym – pavel.jachym@asu.cas.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Lofar


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »