Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Česko vstoupilo do ERIC LOFAR

Česko vstoupilo do ERIC LOFAR

Spolupracující země LOFAR
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Česko se připojilo k největší evropské infrastruktuře v oblasti radiové interferometrie, mezinárodnímu teleskopu LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). LOFAR je soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku. Soustava pracuje jako jedna obří anténa, tzv. interferometr, což umožňuje detailní zobrazování objektů blízkého i vzdáleného vesmíru na rádiových vlnách.

Společná tisková zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Astronomického ústavu AV ČR ze dne 15. 12. 2025

Vědecké využití přístroje je ovšem mnohem širší a vedle výzkumu v mnoha oblastech astrofyziky nachází uplatnění i v oborech jako je sledování a předpovědi kosmického počasí, studium ionosféry, fyzika blesků nebo interakce spršek kosmického záření se zemskou atmosférou. Tomu odpovídá i velká poptávka z řad české výzkumné komunity, kdy dlouhodobý zájem zapojit se do projektu projevilo hned několik ústavů Akademie věd i univerzitních pracovišť.

Radiový interferometr LOFAR je jedním z klíčových projektů zmíněných na cestovní mapě velkých evropských infrastruktur ESFRI a organizačně je zřízen podle evropského práva jako tzv. ERIC - European Research Infrastructure Consortium. Členem je tedy Česká republika, reprezentovaná v řídící Radě ERIC LOFAR zástupcem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dr. Janem Buriánkem, zatímco vědeckou komunitu z ČR nyní zastupuje v Radě dr. Miroslav Bárta z Astronomického ústavu AV ČR.

Česká republika se stala členem ERIC LOFAR na zasedání Rady konaném dne 24. 9. 2025 v Paříži. Na tomto pro ČR i LOFAR významném setkání reprezentovali českou účast vedle dr. Bárty i dr. Marek Vyšinka, vedoucí Odboru výzkumných infrastruktur na MŠMT, a dr. Pavel Jáchym, vedoucí Výzkumné infrastruktury EU ARC.CZ (česká účast v projektu ALMA), která po svém plánovaném rozšíření bude provoz české stanice LOFAR i obsluhu vědecké komunity z ČR organizačně pokrývat. 

Antény LOFAR Autor: Astronomický ústav AV ČR
Antény LOFAR
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Samotnému přijetí předcházelo dlouhé a náročné jednání mezi MŠMT, ERIC LOFAR a Astronomickým ústavem AV ČR, jakožto vedoucím reprezentantem české komunity uživatelů teleskopu, které bylo úspěšně završeno podáním české přihlášky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a jejím následným přijetím právě na pařížském zasedání Rady ERIC LOFAR.

Česko mezi členy konsorcia přivítala  dr. Jacqueline Mout, předsedkyně Rady ERIC LOFAR, která ocenila, že „vstup České republiky do projektu LOFAR odráží rostoucí zájem a aktivitu komunity stojící za vědeckou misí LOFARu“.  Jak dále uvedla, „Česko přináší do této mezinárodní spolupráce další energii a hodnotnou expertizu a jistě bude hrát důležitou roli při formování další fáze rozvoje projektu LOFAR“. Dále ocenila i bohaté zkušenosti v oblasti systematické podpory uživatelské komunity, které má česká věda v rámci obslužné infrastruktury pro observatoř ALMA a které budou inovativně uplatněny i pro vědecké uživatele mezinárodního teleskopu LOFAR.

Generální ředitel LOFAR ERIC prof. Michiel van Haarlem „s potěšením uvítal Českou republiku do sílící komunity soustředěné kolem projektu LOFAR, jeho vědeckého využití i dalšího rozvoje. Instalací stanice LOFAR v Česku přispěje i k širšímu vědeckému dosahu této mezinárodní sítě a k prohloubení spolupráce uvnitř konsorcia. Je to fascinující krok vpřed pro LOFAR i celou evropskou radioastronomii.“  

Pro zástupce české vědecké komunity M. Bártu a P. Jáchyma představuje vstup ČR do LOFARu obrovský skok vpřed pro rozvoj české vědy a výzkumu v astrofyzice i dalších oborech a skvělou a jedinečnou příležitost pro širokou českou komunitu uživatelů. Jak uvedl M. Bárta, „jde o velký splněný sen celé generace českých astronomů“. Radiová pozorování a zejména interferometrie a aperturní syntéza je moderní a perspektivní obor, který zažívá celosvětový bouřlivý rozkvět a má využití v mnoha oblastech výzkumu.

Česko vstupem do ERIC LOFAR potvrdilo svoji pozici stoupající hvězdy na evropském radioastronomickém nebi, kdy po svém úspěšném více než dekádu trvajícím působení v rámci mezinárodní observatoře ALMA, pracující jako interferometr na milimetrových vlnách, přidalo účast na již druhém velkém projektu s celosvětovým impaktem v tomto oboru. Stojí za zmínku i to, že tento úspěch nespadl z nebe, ale vyrůstá z bohaté tradice radiové spektroskopie provozované na Astronomickém ústavu AV ČR již od roku 1966.

Vedoucí oddělení výzkumných infrastruktur MŠMT dr. Marek Vyšinka k tomu uvedl „Vstup Česka do ERIC LOFAR představuje nejen nový impuls pro rozvoj české astronomie a dalších vědeckých oborů, které tuto výzkumnou infrastrukturu využijí, ale je to i další významný příspěvek k integraci českého výzkumu do Evropského výzkumného prostoru.“   

Kontakty

Astronomický ústav AV ČR

dr. Miroslav Bárta – miroslav.barta@asu.cas.cz
dr. Pavel Jáchym – pavel.jachym@asu.cas.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Lofar


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »