Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Česko vstoupilo do ERIC LOFAR

Česko vstoupilo do ERIC LOFAR

Spolupracující země LOFAR
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Česko se připojilo k největší evropské infrastruktuře v oblasti radiové interferometrie, mezinárodnímu teleskopu LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). LOFAR je soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku. Soustava pracuje jako jedna obří anténa, tzv. interferometr, což umožňuje detailní zobrazování objektů blízkého i vzdáleného vesmíru na rádiových vlnách.

Společná tisková zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Astronomického ústavu AV ČR ze dne 15. 12. 2025

Vědecké využití přístroje je ovšem mnohem širší a vedle výzkumu v mnoha oblastech astrofyziky nachází uplatnění i v oborech jako je sledování a předpovědi kosmického počasí, studium ionosféry, fyzika blesků nebo interakce spršek kosmického záření se zemskou atmosférou. Tomu odpovídá i velká poptávka z řad české výzkumné komunity, kdy dlouhodobý zájem zapojit se do projektu projevilo hned několik ústavů Akademie věd i univerzitních pracovišť.

Radiový interferometr LOFAR je jedním z klíčových projektů zmíněných na cestovní mapě velkých evropských infrastruktur ESFRI a organizačně je zřízen podle evropského práva jako tzv. ERIC - European Research Infrastructure Consortium. Členem je tedy Česká republika, reprezentovaná v řídící Radě ERIC LOFAR zástupcem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dr. Janem Buriánkem, zatímco vědeckou komunitu z ČR nyní zastupuje v Radě dr. Miroslav Bárta z Astronomického ústavu AV ČR.

Česká republika se stala členem ERIC LOFAR na zasedání Rady konaném dne 24. 9. 2025 v Paříži. Na tomto pro ČR i LOFAR významném setkání reprezentovali českou účast vedle dr. Bárty i dr. Marek Vyšinka, vedoucí Odboru výzkumných infrastruktur na MŠMT, a dr. Pavel Jáchym, vedoucí Výzkumné infrastruktury EU ARC.CZ (česká účast v projektu ALMA), která po svém plánovaném rozšíření bude provoz české stanice LOFAR i obsluhu vědecké komunity z ČR organizačně pokrývat. 

Antény LOFAR Autor: Astronomický ústav AV ČR
Antény LOFAR
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Samotnému přijetí předcházelo dlouhé a náročné jednání mezi MŠMT, ERIC LOFAR a Astronomickým ústavem AV ČR, jakožto vedoucím reprezentantem české komunity uživatelů teleskopu, které bylo úspěšně završeno podáním české přihlášky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a jejím následným přijetím právě na pařížském zasedání Rady ERIC LOFAR.

Česko mezi členy konsorcia přivítala  dr. Jacqueline Mout, předsedkyně Rady ERIC LOFAR, která ocenila, že „vstup České republiky do projektu LOFAR odráží rostoucí zájem a aktivitu komunity stojící za vědeckou misí LOFARu“.  Jak dále uvedla, „Česko přináší do této mezinárodní spolupráce další energii a hodnotnou expertizu a jistě bude hrát důležitou roli při formování další fáze rozvoje projektu LOFAR“. Dále ocenila i bohaté zkušenosti v oblasti systematické podpory uživatelské komunity, které má česká věda v rámci obslužné infrastruktury pro observatoř ALMA a které budou inovativně uplatněny i pro vědecké uživatele mezinárodního teleskopu LOFAR.

Generální ředitel LOFAR ERIC prof. Michiel van Haarlem „s potěšením uvítal Českou republiku do sílící komunity soustředěné kolem projektu LOFAR, jeho vědeckého využití i dalšího rozvoje. Instalací stanice LOFAR v Česku přispěje i k širšímu vědeckému dosahu této mezinárodní sítě a k prohloubení spolupráce uvnitř konsorcia. Je to fascinující krok vpřed pro LOFAR i celou evropskou radioastronomii.“  

Pro zástupce české vědecké komunity M. Bártu a P. Jáchyma představuje vstup ČR do LOFARu obrovský skok vpřed pro rozvoj české vědy a výzkumu v astrofyzice i dalších oborech a skvělou a jedinečnou příležitost pro širokou českou komunitu uživatelů. Jak uvedl M. Bárta, „jde o velký splněný sen celé generace českých astronomů“. Radiová pozorování a zejména interferometrie a aperturní syntéza je moderní a perspektivní obor, který zažívá celosvětový bouřlivý rozkvět a má využití v mnoha oblastech výzkumu.

Česko vstupem do ERIC LOFAR potvrdilo svoji pozici stoupající hvězdy na evropském radioastronomickém nebi, kdy po svém úspěšném více než dekádu trvajícím působení v rámci mezinárodní observatoře ALMA, pracující jako interferometr na milimetrových vlnách, přidalo účast na již druhém velkém projektu s celosvětovým impaktem v tomto oboru. Stojí za zmínku i to, že tento úspěch nespadl z nebe, ale vyrůstá z bohaté tradice radiové spektroskopie provozované na Astronomickém ústavu AV ČR již od roku 1966.

Vedoucí oddělení výzkumných infrastruktur MŠMT dr. Marek Vyšinka k tomu uvedl „Vstup Česka do ERIC LOFAR představuje nejen nový impuls pro rozvoj české astronomie a dalších vědeckých oborů, které tuto výzkumnou infrastrukturu využijí, ale je to i další významný příspěvek k integraci českého výzkumu do Evropského výzkumného prostoru.“   

Kontakty

Astronomický ústav AV ČR

dr. Miroslav Bárta – miroslav.barta@asu.cas.cz
dr. Pavel Jáchym – pavel.jachym@asu.cas.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Lofar


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »