Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Radiové signály ze vzdálených hvězd odhalují skryté planety

Radiové signály ze vzdálených hvězd odhalují skryté planety

Mlhovina M42 (ilustrační obrázek)
Autor: Unsplasch/ Public domain

Pomocí nejvýkonnější radiové antény na světě vědci objevili hvězdy, které nečekaně vysílají radiové vlny, což může naznačovat existenci skrytých planet. Tento objev je důležitým krokem pro radioastronomii a potenciálně by mohl vést k objevu planet v celé galaxii.

Dr. Benjamin Pope z Queenslandské univerzity a jeho kolegové z nizozemské národní observatoře ASTRON pátrali po planetách pomocí (ve svém oboru frekvencí) nejvýkonnějšího radioteleskopu na světě Low Frequency Array (LOFAR) umístěného v Nizozemsku.

Objevili jsme signály od 19 vzdálených červených trpasličích hvězd, z nichž čtyři lze nejlépe vysvětlit existencí planet, které kolem nich obíhají,“ uvedl Dr. Pope.

Již dlouho víme, že planety naší sluneční soustavy vysílají silné radiové vlny, protože jejich magnetická pole interagují se slunečním větrem, ale radiové signály z planet mimo naši sluneční soustavu jsme dosud nezachytili.

Dříve byli astronomové schopni detekovat radiovou emisi pouze nejbližších hvězd a vše ostatní na radiové obloze byl mezihvězdný plyn nebo exotika, jako jsou černé díry. Nyní jsou radioastronomové při svých pozorováních schopni vidět i obyčejné staré hvězdy a na základě těchto informací mohou pátrat po případných planetách v okolí těchto hvězd.

Červený trpaslík Kepler 438 a exoplaneta Kepler-438b Autor: Mark A. Garlick/University of Warwick
Červený trpaslík Kepler 438 a exoplaneta Kepler-438b
Autor: Mark A. Garlick/University of Warwick
Tým se zaměřil na červené trpaslíky, kteří jsou mnohem menší než Slunce a je o nich známo, že mají intenzivní magnetickou aktivitu, která pohání hvězdné erupce a radiové záření. Radiový signál však vysílaly i některé staré, magneticky neaktivní hvězdy, což vzbudilo pozornost vědců.

Dr. Joseph Callingham z Leidenské univerzity a ASTRON a hlavní autor objevu uvedl, že tým je přesvědčen, že tyto signály pocházejí z magnetického spojení hvězd a neviditelných obíhajících planet, podobně jako to známe u interakce mezi Jupiterem a jeho měsícem Io.

I naše vlastní Země má polární záře, které také vyzařují silné radiové vlny – i zde je příčinou interakce magnetického pole planety se slunečním větrem,“ řekl.

Ale v případě polárních září z Jupiteru jeho vulkanický měsíc Io vyvrhuje do vesmíru materiál, který naplňuje Jupiterovo prostředí částicemi, jež polární záře velmi zesilují.

Náš model tohoto radiového záření z našich hvězd je zmenšenou verzí Jupiteru a Io, kdy planeta obklopená magnetickým polem hvězdy dodává materiál do obrovských proudů, které podobně pohánějí jasné polární záře,“ dodává Callingham.

Výzkumný tým by chtěl potvrdit, že uvažované planety skutečně existují. Nemůžeme si být stoprocentně jisti, že čtyři hvězdy, o kterých si myslíme, že mají planety, jsou skutečně jejich hostiteli, ale můžeme říci, že interakce planety a hvězdy je nejlepším vysvětlením toho, co pozorujeme,“ řekl Dr. Pope.

Následná pozorování vyloučila planety hmotnější než Země, ale nic nenasvědčuje tomu, že by to nemohla udělat i menší planeta.

Objevy pomocí LOFARu jsou teprve začátkem, ale teleskop má schopnost sledovat pouze hvězdy, které jsou relativně blízko, do vzdálenosti 165 světelných let.

S budovaným radioteleskopem Square Kilometer Array v Austrálii a Jižní Africe, který se snad zapne v roce 2029, tým předpokládá, že bude schopen pozorovat stovky hvězd do mnohem větších vzdáleností.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Lofar, Exoplanety


46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 A3 Atlas

Canon 6Da + Sigma 35mm f/1.4 @ f/2.5 4x60s, 5 polí horizontálně Skywatcher Star Adventurer 24.10.2024 19:30 - 20:00

Další informace »