Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Webbův teleskop přinesl nový důkaz o existenci planety kolem Alfa Centauri

Webbův teleskop přinesl nový důkaz o existenci planety kolem Alfa Centauri

Vizualizace kandidáta na exoplanetu u Alfa Centauri A
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Robert L. Hurt (Caltech/IPAC)

Nejbližší hvězdný systém Alfa Centauri, který se skládá ze dvou hvězd podobných Slunci a jednoho červeného trpaslíka, Proximy Centauri, má také planety. Kromě dřívějšího objevu u Proximy, Slunci nejbližší hvězdy, máme nyní díky dalekohledu Jamese Webba další důkaz o existenci planety také kolem jedné ze dvou větších hvězd Alfa Centauri.

Trojitá hvězdná soustava se nachází pouhé čtyři světelné roky od nás a již dlouho budí v našich představách naději na existenci podobných planetárních soustav, jako je ta naše. Alfa Centauri, která se nachází na jižní obloze a není tedy z ČR pozorovatelná, se skládá z dvojhvězdy Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, což jsou hvězdy podobné Slunci, a slabého červeného trpaslíka Proxima Centauri, který za své jméno vděčí tomu, že je nejblíže ke Slunci, asi 4,246 světelného roku. Alfa Centauri je třetí nejjasnější hvězdou na noční obloze. I když kolem Proximy Centauri jsme již byli schopni potvrdit existenci tří exoplanet, u jasnějších hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B je to obtížnější.

Pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) nyní poskytla dosud nejsilnější důkaz o existenci plynného obra obíhajícího kolem Alfa Centauri A. Výsledky byly uveřejněny v časopisu The Astrophysical Journal Letters.

Pokud by se to potvrdilo, šlo by o nejbližší exoplanetu, která obíhá v obyvatelné zóně hvězdy podobné Slunci, protože její vzdálenost od Alfy Centauri A je někde mezi jednou a dvěma astronomickými jednotkami (tedy vzdálenostmi Země od Slunce). Vzhledem k tomu, že vědci o kandidátské planetě tvrdí, že jde o plynného obra, život, jak jej známe, by na něm nebyl možný.

Pozorovat planety v tomto hvězdném systému je extrémně obtížné, i když jde o blízké hvězdy. JWST je schopen pomocí přístroje MIRI zakrýt hvězdu a hledat slabé objekty vedle ní, ale pozorování ztěžuje světlo druhé hvězdy. Speciálními postupy se podařilo tento úkol vyřešit a spatřit asi 10 000× slabší objekt. Bylo třeba vyloučit, že nejde o vzdálenou galaxii, která se náhodně promítá za touto hvězdou, stejně jako další pohybující se objekty, například asteroid. 

Snímek běžné přehlídky oblohy z pozemské observatoře vlevo zobrazuje dvojhvězdný systém Alfa Centauri A a B jako jasnou hvězdu. Hubbleův dalekohled (snímek uprostřed) dokáže rozlišit obě složky této dvojhvězdy. Vpravo na snímku je kandidát na exoplanetu a samotná hvězda Alfa Centauri A byla zakryta a nachází se v místě se symbolem hvězdy. Autor: NASA, ESA, CSA, Aniket Sanghi (Caltech), Chas Beichman (NExScI, NASA/JPL-Caltech), Dimitri Mawet (Ca
Snímek běžné přehlídky oblohy z pozemské observatoře vlevo zobrazuje dvojhvězdný systém Alfa Centauri A a B jako jasnou hvězdu. Hubbleův dalekohled (snímek uprostřed) dokáže rozlišit obě složky této dvojhvězdy. Vpravo na snímku je kandidát na exoplanetu a samotná hvězda Alfa Centauri A byla zakryta a nachází se v místě se symbolem hvězdy.
Autor: NASA, ESA, CSA, Aniket Sanghi (Caltech), Chas Beichman (NExScI, NASA/JPL-Caltech), Dimitri Mawet (Ca

Ačkoli pozorovací kampaň v srpnu 2024 zobrazila objekt celkem dobře, v dalších pokusech v únoru a dubnu 2025 nebylo vidět nic. Kromě dat z roku 2024 existoval jistý náznak existence planety v datech napozorovaných v roce 2019 na VLT ESO v Chile. Vědci provedli řadu simulací různých oběžných drah planety tak, aby nemohla například opustit složitý dvojhvězdný systém a zjistili, že v 50 % případů by případná planeta mohla být úhlově příliš blízko hvězdě a nebyla by vidět v novějších datech. Tím pádem je to nepřekvapilo. 

Z napozorovaných dat si nyní vědci myslí, že jde o plynného obra velikosti Saturnu, který obíhá po protáhlé eliptické dráze ve vzdálenosti jedné až dvou astronomických jednotek od své hvězdy. Pokud se v budoucnu existence planety potvrdí, bude to průlom v našich schopnostech přímo zobrazit exoplanety v blízkém okolí Slunce.

Mozaika tří snímků z JWST systému Alfa Centauri A a B. Vlevo přeexponované světlo obou hvězd. Uprostřed je Alfa Centauri A zakryta, jak to umí přístroj MIRI. Vpravo je obraz vyčištěn o známé chyby dané zobrazovací soustavou (zrcdla šestiúhelníkového tvaru a držák sekundárního zrcadla). Autor: NASA, ESA, CSA, Aniket Sanghi (Caltech), Chas Beichman (NExScI, NASA/JPL-Caltech), Dimitri Mawet (Ca
Mozaika tří snímků z JWST systému Alfa Centauri A a B. Vlevo přeexponované světlo obou hvězd. Uprostřed je Alfa Centauri A zakryta, jak to umí přístroj MIRI. Vpravo je obraz vyčištěn o známé chyby dané zobrazovací soustavou (zrcdla šestiúhelníkového tvaru a držák sekundárního zrcadla).
Autor: NASA, ESA, CSA, Aniket Sanghi (Caltech), Chas Beichman (NExScI, NASA/JPL-Caltech), Dimitri Mawet (Ca

Pokud půjde vše dobře, nejpozději v roce 2027 by na oběžné dráze mělo pracovat jakési dvojče Hubbleova dalekohledu, Nancy Grace Roman Space Telescope, který bude mít sice mnohem širší zorné pole než Hubble, ale bude zde přístroj schopný sledovat exoplanety v dvouhvězdném systému.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] https://webbtelescope.org/
[2] https://arxiv.org/



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Alfa Centauri, Exoplanety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »