Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Rentgenové záření ohrožuje případný život u hvězdy Proxima Centauri

Rentgenové záření ohrožuje případný život u hvězdy Proxima Centauri

Dvojhvězda Alfa Centauri A+B na snímku z Hubbleova teleskopu
Autor: NASA/ESA/Hubble

Nejnovější pozorování rentgenové kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory naznačují, že dvě nejjasnější hvězdy v trojnásobném hvězdném systému Alfa Centauri nebombardují případné exoplanety ve svém okolí větším množstvím rentgenového záření. Bohužel nejbližší z trojice hvězd – Proxima Centauri – je na tom podstatně hůře.

Alfa Centauri, která je také známá jako Rigil Kentaurus, Rigil Kent nebo Gliese 559, je nejbližším hvězdným systémem vzhledem k Zemi. Trojnásobná soustava je tvořena jasnou dvojhvězdou (binárním systémem) Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, a k tomu je nutné ještě připočítat slabého průvodce Alfa Centauri C.

Dvě nejjasnější stálice jsou od nás vzdáleny přibližně 4,35 světelného roku. Alfa Centauri C, která je spíše známa jako Proxima Centauri, se nachází o něco blíže. V současné době ji od Země dělí 4,23 světelného roku a je tak nejbližší hvězdou měřeno od Slunce.

V porovnání se Sluncem je Alfa Centauri A stejného spektrálního typu G2, je nepatrně větší (1,1× hmotnější a 1,519× svítivější než Slunce). Alfa Centauri B patří do spektrální třídy K1, je nepatrně menší a méně jasná (má 0,907 hmotnosti Slunce a 45 % jeho svítivosti ve viditelném světle). Hvězdy Alfa Centauri A a B obíhají kolem svého společného těžiště (gravitačního centra) v periodě 80 roků, přičemž jejich minimální vzájemná vzdálenost je 11× větší než vzdálenost Země od Slunce. V maximu se vzdalují až na 35násobek vzdálenosti Slunce-Země.

Proxima Centauri je velmi malý červený trpaslík, který obíhá kolem dvojice Alfa Centauri A+B po mnohem vzdálenější dráze, na které se vzdaluje od dvojhvězdy A+B na více než 10 000 AU (což je 10 000× více, než kolik měří vzdálenost Země od Slunce, kterou označujeme termínem astronomická jednotka – AU).

Soustava Alfa Centauri je mnoha astronomy považována za nejlepšího kandidáta při hledání tzv. biomarkerů života,“ říká Tom Ayres, vedoucí vědecký pracovník Center for Astrophysics and Space Astronomy at the University of Colorado, Boulder. „Otázkou je, zda objevíme planety v prostředí podporujícím život, jak jej známe.“

K rozhodnutí, jestli hvězdy v systému Alfa Centauri vytvářejí přívětivé prostředí pro případný život, využili astronomové dlouhodobou pozorovací kampaň, během níž americká kosmická observatoř Chandra X-ray Observatory studovala tuto soustavu každých šest měsíců již od roku 2005. Chandra je rentgenovou kosmickou observatoří schopnou rozlišit hvězdy Alfa Centauri A a B během jejich současné blízké orbitální fáze k určení, která hvězda je aktivní.

Příslušné obyvatelné zóny v okolí hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B Autor: Planetary Habitability Laboratory
Příslušné obyvatelné zóny v okolí hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B
Autor: Planetary Habitability Laboratory
Tato dlouhodobá měření zachytila střídavá zvýšení a poklesy celkové rentgenové aktivity hvězd Alfa Centauri A a B. Průběh aktivity hvězd je analogický jedenáctileté periodě výskytu slunečních skvrn. Ukazuje nám, že jakékoliv planety v obyvatelné zóně hvězdy Alfa Centauri A by v průměru obdržely nižší dávku rentgenového záření, než podobné planety kroužící kolem Slunce (což je zcela jistě dobrá zpráva).

Pokud se týká hvězdy Alfa Centauri B, dávka záření X pro planety v její obyvatelné zóně je vyšší než u planet obíhajících kolem Slunce, avšak asi jenom pětkrát. „Je velmi dobrou zprávou pro binární systém Alfa Centauri A+B, pokud jde o způsobilost případného života na jejich planetách odolávat dávkám rentgenového záření z mateřských hvězd,“ říká Tom Ayres. „Observatoř Chandra X-ray Observatory nám ukázala, že život by mohl mít šanci bojovat o své místo na planetách v okolí těchto hvězd.“

Tom Ayres prezentoval tyto objevy 6. června 2018 na 232. schůzi Americké astronomické společnosti v Denveru, Colorado.

Na druhou stranu hvězda Proxima Centauri je typem velmi aktivní hvězdy patřící mezi červené trpaslíky. Dochází na nich k častým výronům nebezpečného rentgenového záření, které je nepřátelské vůči životu. Z měření observatoře Chandra X-ray Observatory vyplývá, že planety obíhající v obyvatelné zóně kolem hvězdy Proxima Centauri by v průměru dostávaly 500× vyšší dávky rentgenového záření než Země ze Slunce, a během velkých erupcí dokonce 50 000× vyšší úroveň záření X. Přítomnost života je zde tudíž ohrožena.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Chandra X-ray Observatory, Proxima centauri, Alfa Centauri


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »