30. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 28. 7. ve 4:52 SELČ. 24. 7. vychází společně se Saturnem, jsou od sebe necelý stupeň.

Planety
Na ranní obloze můžeme nejlépe pozorovat Saturn (0,9 mag), který je za svítání asi 30° nad jižním obzorem a jeho prstenec je stále velice hodně sklopený, takže je při pohledu ze Země hodně tenký. Mars (0,9 mag) a Jupiter (–2,1 mag) jsou od sebe na obloze úhlově jen deset stupňů a obě planety se nachází v souhvězdí Býka. V souhvězdí Ryb, asi 10° vlevo od Saturnu je slabý Neptun (7,9 mag) a v Býku je také planeta Uran (5,8 mag), vpravo od Marsu. Venuše a Merkur nemají ze střední Evropy dobrou viditelnost. Obě planety jsou nalevo od Slunce a měly by být tedy vidět na večerní obloze, ale lépe to jde jen za dobrého počasí ve dne nebo kolem západu Slunce, kdy především Venuše je dobře viditelná pomocí dalekohledu. Pozor na blízké Slunce, aby nesvítilo do dalekohledu.

Aktivita Slunce je na střední úrovni, ale stále je na povrchu jedna aktivní oblast, která může aktivitu navýšit a mohou nastat i erupce kategorie X. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

NLC, noční svítící oblaka, se objevila opakovaně především v ranních hodinách, přičemž asi nejvýraznější úkaz nastal 13. července. Sezóna jejich viditelnosti pomalu končí, ale zdá se, že ve velkém stylu. Sledujte po desáté večer oblast nad severozápadním až severním obzorem a kolem třetí ráno severovýchod.

Kometa 13P/Olbers se pohybuje den po dni Malým lvem mezi nohami Velké medvědice. Ideální je podívat se a ni hned od konce večerního soumraku po 23. hodině. Vypadá spíše jako mlhavá kulová hvězdokupa, ale i tak potěší.

Kosmonautika a sondy

V uplynulém týdnu byla na obloze dobře vidět zářivá tečka pohybující se pomalu od západu k východu. Šlo samozřejmě o přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ty nyní na večerní obloze končí, ale zato bude možné pozorovat její přelety přes kotouč Měsíce nebo Slunce. Přesný čas si pro vaši polohu najdete na webu ISS Transit Finder. Pro sledování přeletu přes Slunce stačí stejné vybavení, jako pro pozorování skvrn, tedy bezpečný filtr a dalekohled. To je velmi snadná metoda pozorování.

Loď Boeing CST-100 Starliner zůstává u ISS a NASA je hrdá na to, jak zvládají v Boeingu testy a že mohou Sunita Williams a Barry Wilmore pomoci posádce s experimenty. Je to ale realita? Nevíme. Na tiskové konferenci zaznělo pouze toto. A také to, že byl tedy dokončen test jednoho motorku korekčního systému a více uslyšíme zase za týden. To že v lodi nefunguje například také čidlo hladiny oxidu uhličitého a že dokonce ho zkoušeli nahodit opakovaným zapnutím a vypnutím se dovídáme neoficiálně přes odposlech komunikace mezi Zemí a posádkou. Mezitím SpaceX dostává zakázku na vypracování scénáře záchranné mise. Celé je to zbytečně netransparentní. Na druhé straně nikdo přeci neposadí astronauty do lodi, kde není jasné, zda je zcela bezpečně dopraví na Zem.

Vypadá to, že obnovení letů raket Falcon je blízko. Už se na moře vydala i plošina, na které první stupně rakety přistávají, ale musela se vrátit. Zda za tím stál výpadek počítačových systémů nebo jiné potíže ještě nevíme.

Výročí

22. července 1784 (240 let) se narodil něměcký astronom, matematik a geodet Friedrich Wilhelm Bessel. Nejvíce je znám tím, že pro určení vzdálenosti hvězd navrhl měřit paralaxu, tedy posun hvězdy vůči vzdálenému pozadí vlivem oběhu Země kolem Slunce. V roce 1838 se mu také jako prvnímu podařilo změřit paralaxu hvězdy 61 Cygni, která je od nás vzdálena 11,4 světelných roků. Z měření Siria a Procyonu určil, že musí mít v té době neznámého souputníka (dnes víme, že jde o bílé trpaslíky, poměrně hmotné, ale ve srovnání s hlavní hvězdou málo svítivé zbytky hvězd podobných Slunci). Pro tvar Země určil rotační elipsoid, který nazýváme po něm Besselův. K němu byla vztažena také souřadnicová síť používáná kdysi v Československu (S-JTSK). Bessel byl také autorem tabulek atmosférické refrakce, což byl tehdy vysoko hodnocený počin.

23. července 1984 (40 let) byly poprvé detekovány prstence Neptunu, když planeta zakrývala vzdálenou hvězdu. Obraz hvězdy totiž pravidelně několikrát bliknul před zákrytem i po něm. Definitivní potvrzení a přesnější pohled na ně přinesl Voyager 2 v roce 1989.

23. července 1999 (25 let) byla na oběžnou dráhu vynesena rentgenová observatoř Chandra.Jméno dostala po Subrahmanu Chandrasekharovi, indickém astrofyzikovi, který je znám především podle meze, která určuje, od jaké hmotnosti už se bílý trpaslík nabalující na sebe hmotu zhroutí sám do sebe. Exploduje pak jako supernova a vzniká neutronová hvězda nebo černá díra. Chandra je po výrazném prodloužení mise funkční dodnes.

25. července 1984 (40 let) vystoupila do volného kosmu Světlana Jevgeňjevna Savická jako první žena v historii. Stalo se to během jejího druhého letu do kosmu v lodi Sojuz T-12 ke stanici Saljut 7.

26. července 1919 (105 let) se narodil významný český astronom Luboš Perek. Významnou měrou se podílel na stavbě dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově, který od roku 2012 nese jeho jméno. Byl činný i na mezinárodním poli. Mimo krátkého působení na Northwestern University byl především v letech 1967 až 1970 generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie, v letech 1968 až 1975 ředitelem Astronomického ústavu Československé akademie věd, kde významně přispěl k založení stelárního oddělení. Vedl také Úřad OSN pro kosmické záležitosti. Zabýval se vývojem hvězd a kosmickým odpadem. Je po něm pojmenována planetka č. 2900. Docent Perek obdržel v roce 2018 také Cenu Antonína Vítka za popularizaci v oblasti kosmonautiky. O jeho činorodosti vypovídá i název článku z podzimu 2017, „Ještě trochu pracuji“… Luboš Perek zemřel 17. září 2020 ve věku úctyhodných 101 let.

28. července 1964 (60 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 7. Stala se první sondou USA, která pořídila a na Zemi dodala snímky z blízkosti Měsíce. První ze série 4316 snímků začaly být pořizovány z výšky 3 200 km, tedy asi 16 minut před dopadem. Oblast dopadu, odkud byly pořízeny podrobnosti až metrové, byla později pojmenována na Mare Cognitum, tedy Moře poznané.

28. července 1989 (35 let) objevil Stephen Synnott na snímcích sondy Voyager 2 měsíce Neptunu Despina a Galatea. Despina je pojmenována po dceři Poseidóna (římsky Neptuna) a Deméter. Obíhá Neptun stejným směrem, jako se otáčí planeta, je uvnitř oblasti slabých prstenců, má nepravidelný tvar a nachází se v rovině rovníku planety. Galatea je větší, ale také nepravidelného tvaru a jinak má podobné parametry oběhu, jako Despina. Pojmenována je po jedné z Nereid, do kterých se zamiloval kyklop Polyphémus. Oba měsíce jsou nyní snadným cílem pro vesmírné dalekohledy, jako je HST a JWST. Na snímku jsou krásně vidět i slabší měsíčky, jako je např. Thalassa, ale právě i prstence Neptunu.

Výhled na příští týden 

• Konjunkce planet a Měsíce na ranní obloze
• Výročí: Theodor Brorsen
• Výročí: Deep Space 1 kolem Braille
• Výročí: Mariner 6 kolem Marsu
• Výročí: Lunar Prospector
• Výročí: MESSENGER

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).