Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2014

31. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 28. 7. do 3. 8.

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen před půlnocí, Venuše naopak jen za ranního svítání. Aktivita Slunce se snížila, ale skvrny už zase můžeme pozorovat.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v noci na pondělí 4. srpna. Jeho viditelnost zpočátku omezí fakt, že se pohybuje jižními souhvězdími zvířetníku.

Planety:
Mars (0,4 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou poměrně blízko k sobě a večer je najdeme poměrně nízko na jihozápadní obloze.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká, avšak potěšilo nás neustálou viditelností nějaké větší skvrny a na okrajích se ve speciálním dalekohledu dají v čáře h-alfa pozorovat pěkné protuberance. Zorné pole koronografu LASCO C3 pomalu opustí planeta Jupiter. Na snímcích jej poznáme snadno jako jasný objekt s čárkami způsobenými přetékáním signálu do sousedních pixelů. Jeho pomalý pohyb doprava den po dni je způsoben zdánlivým pohybem Slunce mezi hvězdami, jak Země obíhá kolem něj.

Kometa 2014 E2 Jacques ve 31. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 31. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je na ranní obloze snadným objektem ke spatření už i malým triedrem. Ovšem jeví se jen jako mlhavý obláček podobný kulové hvězdokupě. Ohon je patrný pouze za výborných podmínek a nebo na fotografiích. Minulý týden prolétala zdánlivě kolem mlhoviny IC 405 ve Vozkovi. Nejlépe to zachytil Damian Peach. Orientační mapka k vyhledání komety je vlevo.

Přelety ISS můžete tento týden vidět v ranních hodinách. Pokud budete pozorovat kometu, může to být zajímavé zpestření.

Kosmonautika:

  • Tento týden proběhla výměna lodí Progress na Mezinárodní vesmírné stanici. Zánik Progressu M55 je odsunut až na 1. srpna, provádí se manévrovací experiment. Pokud se vám tedy zdálo, že v dráze ISS ještě něco letí, možná jste jej viděli.
     

Výročí

  • 28. července 1964 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 7. Stala se první sondou USA, která pořídila a na Zemi dodala snímky z blízkosti Měsíce. První ze série 4316 snímků začaly být pořizovány z výšky 3 200 km, tedy asi 16 minut před dopadem. Oblast dopadu, odkud byly pořízeny podrobnosti až metrové, byla později pojmenována na Mare Cognitum, tedy Moře poznané.
     
  • 31. července 1999 (15 let) dopadla na povrch Měsíce americká sonda Lunar Prospector. Šlo o první americkou misi týkající se výhradně Měsíce po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo tedy naplánováno tak, že řízeně dopadla na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka uvolnila plyny, jejichž rozbor prokázal přítomnost vodního ledu ve věčně zastíněných kráterech v polárních oblastech.
     

Výhled na příští týden:

  • Rosetta se usadí na oběžné dráze komety
  • Měsíc, Mars a Saturn (zákryt Saturnu z Austrálie)
  • Letní meteorické roje
  • ISEE-3 proletí kolem Země
  • Výročí: Zond 7

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Ranger 7, Lunar prospector


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »