35. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Obloha
Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 28. 8. v 6:19 SELČ a nastane výrazné částečné zatmění Měsíce v ranních hodinách. Více informací o něm v samostatném článku. Většina z první poloviny zatmění bude dobře viditelná, po 5:30 SELČ začne vadit světlo vycházejícího Slunce. Krátce po maximu zatmění navíc Měsíc zapadá.
Planety
Merkur (kolem –2 mag) bude ve čtvrtek 27. 8. v horní konjunkci se Sluncem a je tedy na obloze nepozorovatelný s výjimkou koronografů, jako je SOHO LASCO C3.
Venuše (–4,6 mag) je večer opravdu extrémně nízko a jen její vysoký jas ještě stále nebrání jejímu spatření. Vzhledem k velké úhlové vzdálenosti od Slunce a vysoké jasnosti se vyplatí ji hledat už na denní obloze.
Mars (1,3 mag) je ráno už poměrně vysoko nad východem a doplňuje obrazec Blíženců o další podobně jasnou hvězdu, jako jsou Castor a Pollux.
Jupiter (–1,8 mag) je ráno velmi nízko nad severovýchodním obzorem.
Saturn (0,5 mag) je vidět téměř celou noc a ráno vrcholí poměrně vysoko nad jihem. Povšimnout si můžeme poměrně rozevřeného prstence a výrazného stínu planety na prstenci, nebo jasné hvězdičky nedaleko, což je jeho měsíc Titan.
Uran (5,7 mag) je slabý, ale viditelný snadno i malým dalekohledem v Býku mezi Aldebaranem, Hyádami a Plejádami. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,8 mag) je vidět téměř celou noc a ráno také poměrně vysoko v Rybách jako nedaleký Saturn. Můžeme jej vidět dalekohledem jako slabou hvězdičku pomocí mapy (viz czsky.cz).
Aktivita Slunce je nízká. Aktuálně máme zajímavou skupinu skvrn na východní polokouli, uvidíme, zda se aktivita zvýší. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa 220P/McNaught slábne. Aktuálně ji stále najdeme v hlavě Velryby. Kometa 10P/Tempel 2 by měla být jasnější, ale je difúzní, takže možná uvidíme obě stejně. Mapky pro vyhledání komet nabízí web czsky.cz.
Kosmonautika a sondy
NASA díky své sondě Lunar Reconnaissance Orbiter našla kráter po dopadu horního stupně Falconu 9 a nasnímala jej za čtyř různých světelných podmínek.
Čínská raketa Zhuque-3 na kapalný metan a kyslík poprvé úspěšně přistála na přistávací plošinu, čímž víceméně zopakovala to, co předvádí Falcon 9 posledních 15 let. Vypadá to, že v Číně již technologii přistávání také zvládli.
SpaceX se připravuje k 14. testovacímu letu sestavy Super Heavy Starship. Možná jej předvede už kolem poloviny září. Zatím máme za sebou dva statické zážehy Starship S41, nejdřív jednoho a pak všech šesti Raptorů.
V úterý 25. srpna proběhne další výstup do volného kosmu. Astronaut NASA Anil Menon a letová inženýrka ESA Sophie Adenotová provádí výměnu antény pro spojení se Zemi na modulu Harmony.
Výročí
24. srpna 2006 (20 let) byla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union) stanovena nová definice planety. Nejvýznamějším důsledkem bylo, že Pluto podle ní už není planetou. Ačkoli nese označení jako planetka s číslem 134340, ve skutečnosti byl podobně velkým tělesům přiznán status trpasličích planet. Ve Sluneční soustavě tak máme kromě trpasličích planet za dráhou Neptunu také jednu planetku mezi Marsem a Jupiterem. Samozřejmě máme na mysli Ceres.
26. srpna 1981 (45 let) prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu. Svého průletu využila mimo jiné k urychlení a změně směru k planetám Uran a Neptun.
29. srpna 1996 (30 let) odstartovala společně s družicí Interbol-2 česká družice Magion 5.
30. srpna 1991 (35 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Yohkoh („sluneční paprsky“). Zaměřena byla na pozorování Slunce v rentgenovém a gama záření od minima až po maximum aktivity.
Výhled na příští týden
Úplněk vedle Saturnu a ranní čtvrť poblíž Marsu
Výročí: Luna 18
Výročí: Viking 2, přistání
Výročí: SMART-1
Výročí: James Melville Gilliss
Výročí: Yrjö Väisälä
Výročí: Jan Píšala
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
