3. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 18. ledna ve 20:52 SEČ. Zatím je vidět na ranní obloze, ale jeho srpek brzy zmizí. Možná si Měsíce ve Štíru v blízkosti hvězdy Antares všimneme 14. případně 15. ledna ráno.

Planety
Merkur (−1,1 mag) je nepozorovatelný, ale protože se blíží do horní konjunkce se Sluncem, můžeme jej vidět v koronografu SOHO LASCO C3 jako jasný objekt s kratšími čárkami vpravo od zakrytého Slunce.
Venuše (–4 mag) není pozorovatelná, ale stejně jako Merkur je vidět v koronografu SOHO, protože 6. ledna byla v horní konjunkci se Sluncem. Její jas je největší, proto i vodorovné čárky jsou na snímku nejdelší (světlo přetéká do sousedních pixelů).
Mars (1,2 mag) také není pozorovatelný, protože i on byl 9. ledna v konjunkci se Sluncem.  
Jupiter (–2,7 mag) je vidět celou noc, protože v sobotu 10. ledna byl v opozici vůči Slunci.
Saturn (1,2 mag) je večer po setmění nad jihozápadním obzorem. 17. ledna nastane zákryt Titanu, který vstupuje za planetu v 17:05 SEČ.
Uran (5,6 mag) je večer vysoko nad jihovýchodem asi 5 stupňů pod Plejádami. Kromě něj je zde jen jedna stejně jasná hvězdička a je tedy k vidění slabě i pouhým okem (nejlépe z odlehlých horských oblastí. Polohu lze zkontrolovat na czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu, asi tři stupně doleva. K vyhledání je potřeba mapka.

Aktivita Slunce je střední úrovně. Erupce byly slabé, ale když dorazila v noci na neděli CME (oblak vyvržené hmoty z koróny), nastala slabší polární záře (výrazná byla jen několik minut 11. 1. kolem 0:10). Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 24P/Schaumasse je nyní s jasností mezi 9 a 10 mag jedinou dobře dostupnou kometou i pro menší dalekohledy. Ukazuje se, že je poměrně velká a difúzní, takže je třeba na ni jít s velkým zorným polem, hodně tmavou oblohou a vlastně je výhodou i větší dalekohled. Fotograficky je snadná a v poli plném galaxií to není taková nuda. Více v článku. Server pro pozorovatele CzSkY.cz nabízí přehledně aktuální pozici na obloze.  

Kosmonautika a sondy

Start Falconu 9 z Kalifornie 11. ledna ve 14:45 SEČ měl zajímavou dohru na naší obloze, když horní stupeň při přeletu přes střední Evropu zrovna odpouštěl přebytečné palivo, aby mohl být deorbitován a nezanechal na oběžné dráze případnou kosmickou tříšť.

Předpovídat podobný přelet je obtížné. Ke startu musí dojít z Kalifornie v odpoledních nebo večerních hodinách tak, aby poté asi dvě hodiny po startu byl u nás soumrak, nebo začátek noci. Ukazuje se ale, že zrovna tato mise nazvaná Twilight, by mohla být dobrým vodítkem, kdy se dívat, pokud k podobnému startu dojde i příště. Družice této mise byly totiž vypuštěny na takovou dráhu, aby byly celou dobu osvětleny Sluncem, a tedy aby pod nimi byl na Zemi zrovna soumrak. Zdá se, že v takovém případě musí horní stupeň letět zrovna za soumraku na naší obloze. Tak jednoduché to asi není, ale obecně při startech z Kalifornie v našich podvečerních hodinách zbystřete.

Mezi družicemi, které byly vypuštěny v rámci mise Twilight je i vesmírný dalekohled NASA Pandora. Jak popisuje Kosmotýdeník, družice na této dráze mají tu výhodu, že jsou neustále ozářeny Sluncem a dalekohled tedy může po dlouhou dobu sledovat vybrané cíle. V tomto případě to bude využito ke sledování celého tranzitu exoplanet před mateřskými hvězdami a studiu jejich atmosfér.

Šéf NASA Jared Isaacman oznámil, že musí být urychleně zkrácena mise Crew-11 čtyřčlenné posádky Crew Dragonu na ISS. Důvodem urychleného přistání je zdravotní stav jednoho z členů posádky, který vyžaduje vybavení, které na ISS chybí. Až dosud jsme měli vlastně štěstí, že k dřívějšímu ukončení nějaké mise nedošlo za celou existenci ISS, ale stát se to prostě mohlo. Další mise Crew-12, která je plánována na únor, možná odstartuje trochu dříve, jakmile to provozní plán stanice dovolí. Přistání Crew Dragonu by mělo nastat do Tichého oceánu, konkrétní datum přistání zatím neznáme.

Jak bylo uvedeno v článku, soukromá filantropická společnost Schmidt Sciences oznámila záměr vybudovat ještě do konce desetiletí síť observatoří, které by měly pomoci sledovat jevy, které vyžadují rychlé zaměření se na ně, nebo optické a radarové observatoře na povrchu Země. Nejzajímavější součástí projektu je, že do pěti let chtějí postavit, otestovat a vypustit velký vesmírný dalekohled s primárním zrcadlem o průměru 3,1 metru nazvaný Lazuli Space Telescope. Tak se necháme překvapit, byl by to skvělý počin.

NASA stěhuje do obří budovy VAB na Floridě tzv. „crawler transporter“ – velký pásový dopravník, který vozil na startovní rampu rakety Saturn V, raketoplány a nyní dokáže převézt na startovní komplex LC-39B celou startovní věž i s raketou SLS. Vývoz bychom mohli vidět už 17. ledna. Nejbližší termín startu mise Artemis II kolem Měsíce je 6. února, ale podle výsledků testů rakety a pozemního systému může dojít k odkladům. Termíny jsou pak k dispozici až do dubna.

Výročí

13. ledna 1986 (40 let) byly na snímcích Voyageru 2 objeveny Stephenem Synnottem Uranovy měsíčky Desdemona, Rosalind a Belinda. Jedná se o malé vnitřní měsíčky a jejich rozměry jsou kolem 70 až 100 km.

14. ledna 1881 (145 let) se narodil americký astronom a stavitel dalekohledů Francis Gladheim Pease. Po angažmá na Yerkeské observatoři pracoval na Mt. Wilsonu, pro kterou navrhl v té době největší dalekohled světa o průměru 100 palců (2,54 m). Dále navrhl interferometr, s kterým byl schopen měřit přímo kotoučky hvězd. Později byl přizván i k přípravě Haleova dalekohledu (s průměrem 508 cm byl dlouho nejvýkonnějším dalekohledem světa). V kulové hvězdokupě M 15 si můžete dohledat planetární mlhovinu Pease 1, kterou zde identifikoval jako nehvězdný objekt v roce 1928 (předtím byla v roce 1921 identifikována jako hvězda).

15. ledna 1976 (50 let) odstartovala německo-americká sonda Helios-B, nebo též Helios-2. Sondy Helios letěly blízko Slunci a dokonce rychlostí přes 70 km/s, což je vůbec nejvyšší rychlost člověkem vyrobené věci. Velkou rychlost dosáhla i sonda Juno při blízkých průletech kolem Jupiteru (až 58 km/s) a překonala ji až sluneční sonda Parker Solar Probe, která ji s každým blízkým průletem kolem Slunce ještě zvyšuje (už v roce 2018 to bylo cca 200 km/s). Heliosy zkoumaly plasma v okolí Slunce a další charakteristiky zdejšího prostředí mimo jiné i blíže, než obíhá Merkur.

15. ledna 2006 (20 let) se vrátilo na Zemi pouzdro mise Stardust. Jak název mise napovídá, sonda byla určena k oběru mezihvězdného prachu. Spíše však zachytila prachová zrna meziplanetárního prachu. To byl však jen jeden z úkolů, protože proletěla také prachem zanechaným za kometou 81P/Wild-2.

17. ledna 1786 (240 let) objevil francouzský astronom Pierre Méchain známou periodickou kometu 2P/Encke. Jak známo, první periodické komety nesou jméno člověka, který vypočítal jejich dráhu a nikoli po svém objeviteli (podobně 1P/Halley). Kometa má oběžnou dobu pouze 3,3 roku a někdy je snadno viditelná i triedrem, například v listopadu 2013, kdy se dalo pohodlně pozorovat až pět ranních komet.

Výhled na příští týden 

Měsíc na večerní obloze

Výročí: Jacobus Cornelius Kapteyn

Výročí: New Horizons (start)

Výročí: Uran – Cordelia, Ophelia, Bianca

Výročí: Voyager 2 kolem Uranu

Výročí: SpaceX Transporter-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).