Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 27. srpna 2025 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 31. srpna v 8 h 25 min SELČ. Vidět bude na večerní obloze až v druhé polovině týdne, protože každý večer je hned po západu Slunce nízko při obzoru.

Planety

Merkur (kolem –1 mag) je ráno nízko nad severovýchodním obzorem, ale je velmi jasný a měl by být za dobrých podmínek vidět i pouhým okem kolem 5:00 SELČ.

Venuše (–3,9 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a nachází se přibližně uprostřed mezi Merkurem a Jupiterem.

Mars (1,6 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.

Jupiter (–2 mag) je ráno druhou nejjasnější „hvězdou“ nad východním obzorem.

Saturn (0,7 mag) je viditelný téměř celou noc a nejvýše nad jihem je před třetí hodinou ranní.

Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru, viz mapa.

Neptun (7,8 mag) je hned nad Saturnem, úhlově asi 1,4 stupně a vypadá jako slabá hvězdička viditelná jen dalekohledem. Pozor hned nad Saturnem je ještě jiná podobně jasná hvězda a vpravo od Neptunu je jedna jasnější hvězda, takže je třeba použít k vyhledání mapu.

K trojici sa pridal Merkúr Autor: Zdenko Sádovský
K trojici sa pridal Merkúr
Autor: Zdenko Sádovský

Aktivita Slunce je nízká, ale jen na straně přivrácené k Zemi, protože na opačné došlo k velmi silné erupci a výronu koronální hmoty. Pokud se zdroj erupce bude i nadále jevit aktivní, bude to v tomto týdnu už vidět i ze Země až se aktivní oblast vynoří u východního okraje slunečního kotouče. A jen tak mimochodem jedna pěkná větší skvrna už tam je, tak se podívejte, ale bezpečně. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Na obloze jsou k vidění i dvě zajímavé slabší komety. Již delší dobu předvádí krásný prachový ohon kometa C/2025 K1 (ATLAS), která bude i nadále zjasňovat a nově se po konjunkci se Sluncem dá vidět C/2025 A6 (Lemmon), která náhle zjasnila asi k 12 mag a dává naději na jasnější kometu podzimu. Aktuálně to vypadá, že by mohla dosáhnout 4 až 5 mag v říjnu a listopadu podle toho, zda nezklame.

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) Autor: Ján Gajdoš
Kométa C/2025 K1 (ATLAS)
Autor: Ján Gajdoš

Snímek komety C/2025 A6 (Lemmon). Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety C/2025 A6 (Lemmon).
Autor: Miroslav Lošťák

Kosmonautika a sondy

SpaceX pokračuje v přepisování historie kosmonautiky. První stupeň rakety Falcon 9 s označením B1067 se chystá na 30. start a opět je plánováno jeho měkké přistání na plošině na moři. Tento stupeň v minulosti vynesl dvě pilotované mise s celkem osmi astronauty na ISS, dva nákladní Dragony a 579 družic (z toho 547 Starlinků). Raketa Falcon 9 si jen tak mimochodem připsala již 18. srpna 100. letošní start, což je kadence opravdu nevídaná. 22. srpna vynesl další Falcon 9 vojenský miniraketoplán X-37B na misi OTV-8. V neděli 24. srpna ještě stihl proběhnout start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon na misi CRS-33. Tento nákladní Dragon bude u ISS poprvé připojen o něco déle, po dobu pěti měsíců, s cílem mimo jiné opakovanými zážehy zvýšit dráhu stanice (díky upravenému nehermetizovanému prostoru s motory Draco).

Napjatě čekáme, jak dopadne desátý integrovaný test Super Heavy Starship (IFT-10), protože předchozí testy se nevydařily podle plánu. Při testování Starship S35 navíc došlo k její explozi na testovacím stanovišti, a loď S36 musela být testována přímo na startovním stolu. Při testu se má ověřit spousta vylepšení. První stupeň Super Heavy má viset nad mořskou hladinou a pak do moře dosednout. Starship se má pokusit vypustit makety Starlinků, udělat zážeh v kosmu a pak se pokusit přežít přistání i přes menší počet dlaždic tepelného štítu.

Výročí

29. srpna 1975 (50 let) se v souhvězdí Labutě objevila jasná nova V1500 Cygni, známá též jako Nova Cygni 1975. V době objevu měla 3 mag a zjasnila až na 2 mag o den později, čímž doplnila „severní kříž“ souhvězdí Labutě o další hvězdu za Denebem. Poté začala slábnout a během měsíce září klesla pod hranici viditelnosti pouhým okem.

Výhled na příští týden 

Zákryt hvězdy úplňkem

Výročí: Stephen Singer-Brewster

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Falcon 9, X-37b, Nova V1500 Cygni, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »