Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2020

35. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 26. srpna 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2020. Měsíc bude kolem první čtvrti – ideální na pozorování kráterů na terminátoru. Jupiter a Saturn večer na jihu také jistě potěší nejednoho pozorovatele. Po půlnoci je navíc stále výše i Mars. Ráno je pěkně vidět Venuše. Slunce svojí aktivitou nepřestává překvapovat. Raketový stupeň Falconu 9 předvedl šesté opakované použití a přistání. K testům se chystá Starship SN6. Podaří se najít zdroj úniku vzduchu na ISS? Chystá se start těžkotonážní Delty IV Heavy. Před 45 roky zářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 25. srpna v 19:58 SELČ. Na povrchu můžeme snadno pozorovat krátery, které plasticky vystupují na rozhraní Měsíčního dne a noci, na tzv. terminátoru.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,3 mag) jsou večer nad jihem a pomalu se kloní k jihozápadu. Naopak Mars (−1,7 mag) je vysoko již po půlnoci a nad ránem jsou ideální podmínky pozorování detailů na povrchu. Za svítání je nepřehlédnutelná jasná Venuše (−4,3 mag). V naší čtenářské galerii uvízly i ne často vídané pohledy na měsíce Uranu (Ariel, Umbriel, Titanii a Oberon) a na měsíc Triton u Neptunu od Petra Valacha. Za dobrých podmínek jsou vidět velkými dalekohledy i vizuálně.

Uran s měsíci. Autor: Petr Valach
Uran s měsíci.
Autor: Petr Valach

Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude nejlépe vidět 26. 8. ve 00:10 SELČ, kdy je poblíž středu kotoučku. Podobně pak ještě 28. 8 ve 21:40 a 30. 8. ve 23:20. Z úkazů měsíčků vybíráme tyto: 24. srpna ve 22:46 SELČ začíná zákryt Io. 25. 8. večer probíhá přechod Io a stínu (měsíc 20:04 až 22:21, stín 21:01 až 23:18), navíc ve 22:07 končí zákryt Ganymedu a ve 22:32 začne zatmění tohoto měsíce. 28. sprna nás čeká přechod Europy a stínu (stín od 20:14 do 23:04 a měsíc končí přechod ve 21:04).

Aktivita Slunce je spíše nízká, ale těžko se to definuje ve chvíli, kdy víme, že v minulém týdnu jedna aktivní oblast beze skvrn (!) vyvolala výron hmoty z koróny (CME), který se měl kolem 20. srpna dostat i do oblasti, kde v tu dobu byla i Země, ale nakonec nás minula. Už samotná erupce v oblasti, kde zrovna nebyly skvrny, překvapila. Další skvrny se navíc vynořily i na severní polokouli. O víkendu skvrny zcela zmizely a aktivita se výrazně snížila. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Mlhovina M27 Činka: poměrně málo se věnujeme zajímavým objektům vzdáleného vesmíru, jako jsou například galaxie, nebo v naší Galaxii ležící mlhoviny a hvězdokupy. Přitom některé jsou snadno viditelné a fotografie Romana Hujera v naší galerii čtenářů připomněla jeden z nich, který je vidět i z města, zvláště pokud využijeme filtr propouštějící ssvětlo v čáře ionizovaného kyslíku (OIII), nebo alespoň UHC filtr apod. Zatímco vizuální pozorovatel uvidí nápadný kruhový objekt mlhavé barvy s náznakem laloků (odtud asi činka, která připomíná i ohryzek, viz fotografie Jana Švábenického). Roman se zaměřil i na slabé okolní části, které se dají zachytit současnými CCD kamerami celkem bez problémů. Snímek naznačuje bouřlivý hvězdný vítr, který v závěrečném stádiu života Slunci podobné hvězdy rozfoukává divoce do okolí plyn, který je pozůstatkem vnějších vrstev této hvězdy. V nitru mlhoviny je odhaleno žhavé jádro v podobě bílého trpaslíka. Mlhovina je od nás dál než okolní okem viditelné hvězdy (uvádí se kolem 1225 světelných roků) a vyhledat ji můžeme v souhvězdí Lištičky nedaleko lépe viditelné špičky souhvězdí Šípu.

Planetární mlhovina M27 - Činka Autor: Jan Švábenický
Planetární mlhovina M27 - Činka
Autor: Jan Švábenický

M27 (Čínka)-2020-07-14 Autor: Roman Hujer
M27 (Čínka)-2020-07-14
Autor: Roman Hujer

Kosmonautika

Nejspíš hlavní událostí kosmonautiky uplynulého týdne bylo šesté znovupoužití prvního stupně rakety Falcon 9. Letět a přistát pošesté se dosud žádné raketě nepovedlo. Pro astronomy pak přišla „radostná“ zpráva, že na obloze přibyla už desátá várka Starlinků.

Další událostí, která ale není bezprostředním ohrožením ISS byla zpráva o úniku vzduchu z části stanice.

Vzhledem k tomu, že v minulém týdnu byl prototyp lodi Starship SN6 osazen motorem Raptor, lze brzy očekávat statické zážehy a případný testovací skok této zvláštní rakety.

26. srpna nás čeká jeden z posledních startů těžkotonážní rakety Delta IV Heavy. Na oběžnou dráhu má vynést vojenskou družici NROL-44.

Výročí

29. srpna 1975 (45 let) se v souhvězdí Labutě objevila jasná nova V1500 Cygni, známá též jako Nova Cygni 1975. V době objevu měla 3 mag a zjasnila až na 2 mag o den později, čímž doplnila „severní kříž“ souhvězdí Labutě o další hvězdu za Denebem. Poté začala slábnout a během měsíce září klesla pod hranici viditelnosti pouhým okem.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Stephen Singer-Brewster

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Nova V1500 Cygni, Vesmírný týden


43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M1 Krabí mlhovina

Newton 150/750 + ZWO Camera ASI 178

Další informace »