20. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 5. do 21. 5. 2023. Měsíc bude v novu. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Ruští kosmonauti dělali další úpravy na modulu Nauka a k čínské stanici dorazila nákladní loď Tianzhou 6. Sonda Juice má již plně rozvinutou anténu radaru RIME. Před 60 lety proběhla mise Mercury-Atlas 9 s Gordonem Cooperem, poslední v rámci tohoto pilotovaného programu.
Obloha
Měsíc bude v novu v pátek 19. května v 17:53 SELČ.
Planety
V souhvězdí Blíženců najdeme večer dvě planety. Výrazně zářící je níže nad obzorem Venuše (−4,2 mag) a v blízkosti Castora s Polluxem je Mars (1,4 mag). Hvězdy jsou s Marsem téměř v přímce, ale Mars se brzy vzdálí a přejde do sousedního souhvězdí Raka.
Aktivita Slunce je stále mírně zvýšená. Aktivní oblasti, především AR 3296, splnily předpoklady a docházelo i k pěkným středně silným erupcím kategorie M. Uvolněná oblaka plazmatu zasáhla v týdnu i Zemi, ale nedocházelo k velkým geomagnetickým bouřím. Nyní vyhlížíme, jak se předvedou skvrny ve východní části slunečního disku a jak bude případně vypadat velká aktivní oblast detekovaná helioseismologicky na opačné polokouli Slunce kolem 11. května. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Ruští kosmonauti na ISS opět vystoupili do volného kosmu. Hlavním úkolem bylo rozvinout panel termoregulace a instalovat madla na evropský manipulátor ERA. Minule také přenesli přechodovou komoru ŠK pro experimenty, kterou zprovozní při dalším výstupu.
Sonda Juice měla po startu problém s rozvinutím antény radaru RIME. Na vině byl samotný úchyt, takže se ani nemohl předvést systém rozkládání v kloubech antény vyrobený v brněnské firmě Frentech Aerospace. ESA však v pátek 12. 5. poslala obrázky s dobrou zprávou, že rozvinutí antény se dodatečně podařilo.
Autor: ESA
8. května byly raketou Electron s horním stupněm Curie vyneseny družice TROPICS 3 a 4. Jedná se o malé družice MIT (3U CubeSaty), které jsou schopny snímkovat a studovat výškovou strukturu tropických cyklón.
V pondělí 8. května bylo také oznámeno, že čínský vojenský miniraketoplán CSSHQ se vrátil zpět na Zemi.
Čína také vypustila raketu CZ-7, která vynesla nákladní loď Tianzhou 6 se zásobami a ta se poté úspěšně připojila k čínské orbitální stanici Tiangong.
Výročí
15. května 1958 (65 let) byla vynesena šestá umělá družice Země Sputnik 3. Tuto družici můžeme považovat na sovětské straně za první čistě vědeckou, byť i první dva Sputniky měřily vědecká data. Sputnik 3 měřil tlak a složení vysokých vrstev atmosféry, množství nabitých částic v okolí Země, charakter a změny kosmického záření, elektrostatický náboj a elektrické pole v okolí Země, intenzitu magnetického pole Země, dopady mikrometeoritů a teplotu uvnitř a na povrchu družice.
Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
20. května 1978 (45 let) se na cestu k Venuši vydala americká sonda Pioneer Venus 1. Na oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala 4. prosince. Výsledek jejího radarového mapování povrchu si možná pamatujete z nejedné starší knihy.
Autor: NASA-Ames/USGS/MIT
Výhled na příští týden
- konjunkce Měsíce s Venuší a Marsem
- výročí: Skylab 2
- výročí: Phoenix, přistání na Marsu
- výročí: Bohumil Maleček
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
