Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2023

20. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 17. května 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 5. do 21. 5. 2023. Měsíc bude v novu. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Ruští kosmonauti dělali další úpravy na modulu Nauka a k čínské stanici dorazila nákladní loď Tianzhou 6. Sonda Juice má již plně rozvinutou anténu radaru RIME. Před 60 lety proběhla mise Mercury-Atlas 9 s Gordonem Cooperem, poslední v rámci tohoto pilotovaného programu.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 19. května v 17:53 SELČ.

Planety
V souhvězdí Blíženců najdeme večer dvě planety. Výrazně zářící je níže nad obzorem Venuše (−4,2 mag) a v blízkosti Castora s Polluxem je Mars (1,4 mag). Hvězdy jsou s Marsem téměř v přímce, ale Mars se brzy vzdálí a přejde do sousedního souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce je stále mírně zvýšená. Aktivní oblasti, především AR 3296, splnily předpoklady a docházelo i k pěkným středně silným erupcím kategorie M. Uvolněná oblaka plazmatu zasáhla v týdnu i Zemi, ale nedocházelo k velkým geomagnetickým bouřím. Nyní vyhlížíme, jak se předvedou skvrny ve východní části slunečního disku a jak bude případně vypadat velká aktivní oblast detekovaná helioseismologicky na opačné polokouli Slunce kolem 11. května. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Ruští kosmonauti na ISS opět vystoupili do volného kosmu. Hlavním úkolem bylo rozvinout panel termoregulace a instalovat madla na evropský manipulátor ERA. Minule také přenesli přechodovou komoru ŠK pro experimenty, kterou zprovozní při dalším výstupu.

Sonda Juice měla po startu problém s rozvinutím antény radaru RIME. Na vině byl samotný úchyt, takže se ani nemohl předvést systém rozkládání v kloubech antény vyrobený v brněnské firmě Frentech Aerospace. ESA však v pátek 12. 5. poslala obrázky s dobrou zprávou, že rozvinutí antény se dodatečně podařilo.

Schéma sondy JUICE se zvýrazněným umístěním jednotlivých vědeckých přístrojů Autor: ESA
Schéma sondy JUICE se zvýrazněným umístěním jednotlivých vědeckých přístrojů
Autor: ESA

8. května byly raketou Electron s horním stupněm Curie vyneseny družice TROPICS 3 a 4. Jedná se o malé družice MIT (3U CubeSaty), které jsou schopny snímkovat a studovat výškovou strukturu tropických cyklón.

V pondělí 8. května bylo také oznámeno, že čínský vojenský miniraketoplán CSSHQ se vrátil zpět na Zemi.

Čína také vypustila raketu CZ-7, která vynesla nákladní loď Tianzhou 6 se zásobami a ta se poté úspěšně připojila k čínské orbitální stanici Tiangong.

Výročí

15. května 1958 (65 let) byla vynesena šestá umělá družice Země Sputnik 3. Tuto družici můžeme považovat na sovětské straně za první čistě vědeckou, byť i první dva Sputniky měřily vědecká data. Sputnik 3 měřil tlak a složení vysokých vrstev atmosféry, množství nabitých částic v okolí Země, charakter a změny kosmického záření, elektrostatický náboj a elektrické pole v okolí Země, intenzitu magnetického pole Země, dopady mikrometeoritů a teplotu uvnitř a na povrchu družice.

Kosmická loď Mercury Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
Kosmická loď Mercury
Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
15. května 1963 (60 let) odstartovala mise Mercury-Atlas 9 s Gordonem Cooperem na palubě lodi Mercury-Faith 7. Jednalo se o poslední let v rámci programu Mercury. Kabina obíhala Zemi 34 hodin a uskutečnila 22 obletů. Přistání musel astronaut řídit ručně. Po programu Mercury následovaly dvoumístné lodě Gemini, které připravily Američanům půdu pro lety Apollo k Měsíci.

20. května 1978 (45 let) se na cestu k Venuši vydala americká sonda Pioneer Venus 1. Na oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala 4. prosince. Výsledek jejího radarového mapování povrchu si možná pamatujete z nejedné starší knihy.

Mapa Venuše ze sondy Pioneer Venus Autor: NASA-Ames/USGS/MIT
Mapa Venuše ze sondy Pioneer Venus
Autor: NASA-Ames/USGS/MIT

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce s Venuší a Marsem
  • výročí: Skylab 2
  • výročí: Phoenix, přistání na Marsu
  • výročí: Bohumil Maleček

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sputnik 3, Mercury-Atlas 9, Pioneer-Venus, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »