Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2023

20. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 17. května 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 5. do 21. 5. 2023. Měsíc bude v novu. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Ruští kosmonauti dělali další úpravy na modulu Nauka a k čínské stanici dorazila nákladní loď Tianzhou 6. Sonda Juice má již plně rozvinutou anténu radaru RIME. Před 60 lety proběhla mise Mercury-Atlas 9 s Gordonem Cooperem, poslední v rámci tohoto pilotovaného programu.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 19. května v 17:53 SELČ.

Planety
V souhvězdí Blíženců najdeme večer dvě planety. Výrazně zářící je níže nad obzorem Venuše (−4,2 mag) a v blízkosti Castora s Polluxem je Mars (1,4 mag). Hvězdy jsou s Marsem téměř v přímce, ale Mars se brzy vzdálí a přejde do sousedního souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce je stále mírně zvýšená. Aktivní oblasti, především AR 3296, splnily předpoklady a docházelo i k pěkným středně silným erupcím kategorie M. Uvolněná oblaka plazmatu zasáhla v týdnu i Zemi, ale nedocházelo k velkým geomagnetickým bouřím. Nyní vyhlížíme, jak se předvedou skvrny ve východní části slunečního disku a jak bude případně vypadat velká aktivní oblast detekovaná helioseismologicky na opačné polokouli Slunce kolem 11. května. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Ruští kosmonauti na ISS opět vystoupili do volného kosmu. Hlavním úkolem bylo rozvinout panel termoregulace a instalovat madla na evropský manipulátor ERA. Minule také přenesli přechodovou komoru ŠK pro experimenty, kterou zprovozní při dalším výstupu.

Sonda Juice měla po startu problém s rozvinutím antény radaru RIME. Na vině byl samotný úchyt, takže se ani nemohl předvést systém rozkládání v kloubech antény vyrobený v brněnské firmě Frentech Aerospace. ESA však v pátek 12. 5. poslala obrázky s dobrou zprávou, že rozvinutí antény se dodatečně podařilo.

Schéma sondy JUICE se zvýrazněným umístěním jednotlivých vědeckých přístrojů Autor: ESA
Schéma sondy JUICE se zvýrazněným umístěním jednotlivých vědeckých přístrojů
Autor: ESA

8. května byly raketou Electron s horním stupněm Curie vyneseny družice TROPICS 3 a 4. Jedná se o malé družice MIT (3U CubeSaty), které jsou schopny snímkovat a studovat výškovou strukturu tropických cyklón.

V pondělí 8. května bylo také oznámeno, že čínský vojenský miniraketoplán CSSHQ se vrátil zpět na Zemi.

Čína také vypustila raketu CZ-7, která vynesla nákladní loď Tianzhou 6 se zásobami a ta se poté úspěšně připojila k čínské orbitální stanici Tiangong.

Výročí

15. května 1958 (65 let) byla vynesena šestá umělá družice Země Sputnik 3. Tuto družici můžeme považovat na sovětské straně za první čistě vědeckou, byť i první dva Sputniky měřily vědecká data. Sputnik 3 měřil tlak a složení vysokých vrstev atmosféry, množství nabitých částic v okolí Země, charakter a změny kosmického záření, elektrostatický náboj a elektrické pole v okolí Země, intenzitu magnetického pole Země, dopady mikrometeoritů a teplotu uvnitř a na povrchu družice.

Kosmická loď Mercury Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
Kosmická loď Mercury
Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
15. května 1963 (60 let) odstartovala mise Mercury-Atlas 9 s Gordonem Cooperem na palubě lodi Mercury-Faith 7. Jednalo se o poslední let v rámci programu Mercury. Kabina obíhala Zemi 34 hodin a uskutečnila 22 obletů. Přistání musel astronaut řídit ručně. Po programu Mercury následovaly dvoumístné lodě Gemini, které připravily Američanům půdu pro lety Apollo k Měsíci.

20. května 1978 (45 let) se na cestu k Venuši vydala americká sonda Pioneer Venus 1. Na oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala 4. prosince. Výsledek jejího radarového mapování povrchu si možná pamatujete z nejedné starší knihy.

Mapa Venuše ze sondy Pioneer Venus Autor: NASA-Ames/USGS/MIT
Mapa Venuše ze sondy Pioneer Venus
Autor: NASA-Ames/USGS/MIT

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce s Venuší a Marsem
  • výročí: Skylab 2
  • výročí: Phoenix, přistání na Marsu
  • výročí: Bohumil Maleček

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sputnik 3, Mercury-Atlas 9, Pioneer-Venus, Vesmírný týden


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »