1. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 7. ledna v 0:08 SEČ. Mezitím v noci na pondělí 2. 1. prochází těsně kolem planety Uran a 3. ledna kolem Marsu.

Planety
Nízko nad jihozápadním obzorem je za soumraku pozorovatelná Venuše (−3,9 mag). O něco výše je Saturn (0,8 mag) a nejvýraznějším objektem oblohy přibližně nad jihem zůstává Jupiter (−2,3 mag). Mars (−1 mag) je večer nad východem a během noci stoupá velmi vysoko nad jižní obzor.

Aktivita Slunce je mírně zvýšená, především díky mnoha aktivním oblastem s většími skvrnami. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

K pozorování komet je třeba vybrat ranní hodiny po západu Měsíce. Krátké okno k jejich sledování končí 4. ledna. Tento den také bude maximum meteorického roje Kvadrantidy, kterých lze za optimálních podmínek spatřit až několik desítek za hodinu. Nejjasnější kometou oblohy je v Severní koruně se nacházející C/2022 E3 (ZTF). Ta už je pohodlně pozorovatelná i triedrem a očekává se její další zjasňování s maximem na přelomu ledna a února, kdy by mohla být vidět na tmavé obloze i pouhým okem. Přehled dalších komet najdete u van Buitenena a o kometě roku 2022 si přečtěte odlehčeně na webu KaLu.

Kosmonautika

Konec roku 2022 patřil opět především raketě Falcon 9. Fotogenicky vypadal start 28. 12. z Floridy se Starlinky. Rok byl zakončen misí EROS-C 30. 12. z kalifornského Vandenbergu.

Také čínské rakety obstaraly dva starty na konci roku. 27. 12. odstartovala raketa CZ-4B s družicí Gaofen-11 a 28. 12. raketa CZ-3B s družicí Shiyan 10-02.

Nejzajímavějším startem týdne by měl být 3. ledna start rakety Falcon 9 z floridské rampy SLC-40. V rámci mise Transporter-6 by mělo být vyneseno 114 družic a mezi nimi i český cubesat BDSAT-2. Firma BD SENSORS na něm bude testovat tlakový senzor v prostředí kosmu a také půjde o družici, která bude vysílat pro radioamatéry.

Výročí

4. ledna 1958 (65 let) zanikla v zemské atmosféře první umělá družice Země, Sputnik 1. Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.

4. ledna 1643 (380 let) se narodil britský matematik, fyzik a astronom Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl. Jeho přínos pro fyziku a astronomii je obrovský, především díky odvození zákonu vzájemného gravitačního působení mezi tělesy a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například jejich dráhy do budoucnosti. Byl to Edmund Halley, Newtonův přítel, kdo pomohl jeho poznatky publikovat ve známém díle Philosophiae Naturalis Principia Mathematica. Halley využil nových zákonů k výpočtu, že jedna kometa se opakovaně vrací ke Slunci. Tato kometa je dnes označena jako první periodická, tedy 1P/Halley. Jméno Newton ale běžně používáme i tehdy, když mluvíme o jednotce síly a o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Isaac Newton se také zasadil o významné objevy v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.

7. ledna 1968 (55 let) odstartovala poslední sonda programu zkoumajícího povrch Měsíce před programem Apollo, Surveyor 7. Povedlo se jí měkce přistát, pořídit desetitisíce fotografií a provést chemický rozbor tří vzorků z povrchu.

7. ledna 1998 (25 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Prospector. Od konce programu Apollo to byla první sonda, vyslaná čistě za účelem výzkumu Měsíce. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně − řízeným dopadem sondy na povrch Měsíce. Energie při dopadu měla pomoci uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla přítomnost urny s popelem astronoma Eugena Shoemakera, mimo jiné spoluobjevitele komety Shoemaker-Levy 9.

8. ledna 1868 (155 let) se narodil anglický astronom Frank Watson Dyson. V Greenwichi nechal uvést do provozu na tu dobu velmi přesné kyvadlové hodiny a zasadil se též o vysílání rádiových časových signálů a později i pípání na rozhlasové stanici BBC (od 1924). Organizoval též expedici za zatměním Slunce 1919 Arthura Eddingtona, která pomohla potvrdit Einsteinovu obecnou teorii relativity, tedy fakt, že dráha světla je v silném gravitačním poli Slunce zakřivená a hvězdy se při zatmění jeví o nepatrný kousek jinde než v noci, kdy Slunce chod paprsků hvězd neovlivňuje.

8. ledna 1973 (50 let) odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 21 s Lunochodem 2. Let sondy probíhal perfektně. Nejprve byla navedena na parkovací dráhu kolem Země, poté přeletěla na oběžnou dráhu Měsíce a poté sestoupila a 15. ledna měkce přistála na povrchu. O den později z ní sjel Lunochod a najezdil dálkově řízen ze Země více než 37 kilometrů.

Výhled na příští týden 

• výročí: Sojuz 27
• výročí: Pavel Kotrč
• výročí: ICESat a CHIPSat (Explorer 82)
• výročí: astronautka Shannon Lucid
• výročí: MESSENGER, poprvé kolem Merkuru
• výročí: Jan Kvíčala

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).