Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2023

1. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 4. ledna 2023 v 17:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 1. do 8. 1. 2023. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je nejlépe vidět Venuše, Saturn a Jupiter. Později večer má nejlepší viditelnost Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Komety jsou nejlépe vidět před úplňkem nad ránem. Raketový ohňostroj ukončila v minulém týdnu SpaceX už 61. úspěšným startem Falconu 9 během roku, což je dosavadní rekord. Tento týden má startovat i s českou družicí BDSAT-2 typu CubeSat. Před 380 lety se narodil anglický fyzik Isaac Newton a před 50 lety startovala k Měsíci sonda Luna 21 s vozítkem Lunochod 2.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 7. ledna v 0:08 SEČ. Mezitím v noci na pondělí 2. 1. prochází těsně kolem planety Uran a 3. ledna kolem Marsu.

Planety
Nízko nad jihozápadním obzorem je za soumraku pozorovatelná Venuše (−3,9 mag). O něco výše je Saturn (0,8 mag) a nejvýraznějším objektem oblohy přibližně nad jihem zůstává Jupiter (−2,3 mag). Mars (−1 mag) je večer nad východem a během noci stoupá velmi vysoko nad jižní obzor.

Jupiter – úkazy, časy v SEČ
Datum Přechody GRS Úkazy měsíců
1. 1. 21:10
2. 1. 17:00 18:08–21:00 – Ganymed – zákryt
3. 1. 20:16 – Io – začátek zákrytu
4. 1. 18:40 17:34–19:48 – Io – přechod měsíce
    18:54–21:10 – Io – přechod stínu
5. 1. 18:18 – Io – konec zatmění
    20:16 – Europa – zač. přechodu měsíce
6. 1. 20:20 16:26 – Ganymed – konec přechodu měsíce
7. 1. 16:10 18:00–20:40 – Europa – zatmění
8. 1. 22:00

Aktivita Slunce je mírně zvýšená, především díky mnoha aktivním oblastem s většími skvrnami. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

K pozorování komet je třeba vybrat ranní hodiny po západu Měsíce. Krátké okno k jejich sledování končí 4. ledna. Tento den také bude maximum meteorického roje Kvadrantidy, kterých lze za optimálních podmínek spatřit až několik desítek za hodinu. Nejjasnější kometou oblohy je v Severní koruně se nacházející C/2022 E3 (ZTF). Ta už je pohodlně pozorovatelná i triedrem a očekává se její další zjasňování s maximem na přelomu ledna a února, kdy by mohla být vidět na tmavé obloze i pouhým okem. Přehled dalších komet najdete u van Buitenena a o kometě roku 2022 si přečtěte odlehčeně na webu KaLu.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 1. ledna do 15. ledna 2023 Autor: Vladimír Dvořák/CZSky
Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 1. ledna do 15. ledna 2023
Autor: Vladimír Dvořák/CZSky

Kosmonautika

Konec roku 2022 patřil opět především raketě Falcon 9. Fotogenicky vypadal start 28. 12. z Floridy se Starlinky. Rok byl zakončen misí EROS-C 30. 12. z kalifornského Vandenbergu.

Také čínské rakety obstaraly dva starty na konci roku. 27. 12. odstartovala raketa CZ-4B s družicí Gaofen-11 a 28. 12. raketa CZ-3B s družicí Shiyan 10-02.

Nejzajímavějším startem týdne by měl být 3. ledna start rakety Falcon 9 z floridské rampy SLC-40. V rámci mise Transporter-6 by mělo být vyneseno 114 družic a mezi nimi i český cubesat BDSAT-2. Firma BD SENSORS na něm bude testovat tlakový senzor v prostředí kosmu a také půjde o družici, která bude vysílat pro radioamatéry.

Výročí

4. ledna 1958 (65 let) zanikla v zemské atmosféře první umělá družice Země, Sputnik 1. Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.

4. ledna 1643 (380 let) se narodil britský matematik, fyzik a astronom Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl. Jeho přínos pro fyziku a astronomii je obrovský, především díky odvození zákonu vzájemného gravitačního působení mezi tělesy a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například jejich dráhy do budoucnosti. Byl to Edmund Halley, Newtonův přítel, kdo pomohl jeho poznatky publikovat ve známém díle Philosophiae Naturalis Principia Mathematica. Halley využil nových zákonů k výpočtu, že jedna kometa se opakovaně vrací ke Slunci. Tato kometa je dnes označena jako první periodická, tedy 1P/Halley. Jméno Newton ale běžně používáme i tehdy, když mluvíme o jednotce síly a o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Isaac Newton se také zasadil o významné objevy v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.

7. ledna 1968 (55 let) odstartovala poslední sonda programu zkoumajícího povrch Měsíce před programem Apollo, Surveyor 7. Povedlo se jí měkce přistát, pořídit desetitisíce fotografií a provést chemický rozbor tří vzorků z povrchu.

7. ledna 1998 (25 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Prospector. Od konce programu Apollo to byla první sonda, vyslaná čistě za účelem výzkumu Měsíce. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně − řízeným dopadem sondy na povrch Měsíce. Energie při dopadu měla pomoci uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla přítomnost urny s popelem astronoma Eugena Shoemakera, mimo jiné spoluobjevitele komety Shoemaker-Levy 9.

8. ledna 1868 (155 let) se narodil anglický astronom Frank Watson Dyson. V Greenwichi nechal uvést do provozu na tu dobu velmi přesné kyvadlové hodiny a zasadil se též o vysílání rádiových časových signálů a později i pípání na rozhlasové stanici BBC (od 1924). Organizoval též expedici za zatměním Slunce 1919 Arthura Eddingtona, která pomohla potvrdit Einsteinovu obecnou teorii relativity, tedy fakt, že dráha světla je v silném gravitačním poli Slunce zakřivená a hvězdy se při zatmění jeví o nepatrný kousek jinde než v noci, kdy Slunce chod paprsků hvězd neovlivňuje.

8. ledna 1973 (50 let) odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 21 s Lunochodem 2. Let sondy probíhal perfektně. Nejprve byla navedena na parkovací dráhu kolem Země, poté přeletěla na oběžnou dráhu Měsíce a poté sestoupila a 15. ledna měkce přistála na povrchu. O den později z ní sjel Lunochod a najezdil dálkově řízen ze Země více než 37 kilometrů.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Sojuz 27
  • výročí: Pavel Kotrč
  • výročí: ICESat a CHIPSat (Explorer 82)
  • výročí: astronautka Shannon Lucid
  • výročí: MESSENGER, poprvé kolem Merkuru
  • výročí: Jan Kvíčala

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sputnik 1, Lunar prospector, Surveyor 7, Frank Watson Dyson, Lunochod 2, Luna 21, Isaac Newton, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »