Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2023

1. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 4. ledna 2023 v 17:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 1. do 8. 1. 2023. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je nejlépe vidět Venuše, Saturn a Jupiter. Později večer má nejlepší viditelnost Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Komety jsou nejlépe vidět před úplňkem nad ránem. Raketový ohňostroj ukončila v minulém týdnu SpaceX už 61. úspěšným startem Falconu 9 během roku, což je dosavadní rekord. Tento týden má startovat i s českou družicí BDSAT-2 typu CubeSat. Před 380 lety se narodil anglický fyzik Isaac Newton a před 50 lety startovala k Měsíci sonda Luna 21 s vozítkem Lunochod 2.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 7. ledna v 0:08 SEČ. Mezitím v noci na pondělí 2. 1. prochází těsně kolem planety Uran a 3. ledna kolem Marsu.

Planety
Nízko nad jihozápadním obzorem je za soumraku pozorovatelná Venuše (−3,9 mag). O něco výše je Saturn (0,8 mag) a nejvýraznějším objektem oblohy přibližně nad jihem zůstává Jupiter (−2,3 mag). Mars (−1 mag) je večer nad východem a během noci stoupá velmi vysoko nad jižní obzor.

Jupiter – úkazy, časy v SEČ
Datum Přechody GRS Úkazy měsíců
1. 1. 21:10
2. 1. 17:00 18:08–21:00 – Ganymed – zákryt
3. 1. 20:16 – Io – začátek zákrytu
4. 1. 18:40 17:34–19:48 – Io – přechod měsíce
    18:54–21:10 – Io – přechod stínu
5. 1. 18:18 – Io – konec zatmění
    20:16 – Europa – zač. přechodu měsíce
6. 1. 20:20 16:26 – Ganymed – konec přechodu měsíce
7. 1. 16:10 18:00–20:40 – Europa – zatmění
8. 1. 22:00

Aktivita Slunce je mírně zvýšená, především díky mnoha aktivním oblastem s většími skvrnami. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

K pozorování komet je třeba vybrat ranní hodiny po západu Měsíce. Krátké okno k jejich sledování končí 4. ledna. Tento den také bude maximum meteorického roje Kvadrantidy, kterých lze za optimálních podmínek spatřit až několik desítek za hodinu. Nejjasnější kometou oblohy je v Severní koruně se nacházející C/2022 E3 (ZTF). Ta už je pohodlně pozorovatelná i triedrem a očekává se její další zjasňování s maximem na přelomu ledna a února, kdy by mohla být vidět na tmavé obloze i pouhým okem. Přehled dalších komet najdete u van Buitenena a o kometě roku 2022 si přečtěte odlehčeně na webu KaLu.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 1. ledna do 15. ledna 2023 Autor: Vladimír Dvořák/CZSky
Vyhledávací mapka pro kometu C/2022 E3 (ZTF) v období od 1. ledna do 15. ledna 2023
Autor: Vladimír Dvořák/CZSky

Kosmonautika

Konec roku 2022 patřil opět především raketě Falcon 9. Fotogenicky vypadal start 28. 12. z Floridy se Starlinky. Rok byl zakončen misí EROS-C 30. 12. z kalifornského Vandenbergu.

Také čínské rakety obstaraly dva starty na konci roku. 27. 12. odstartovala raketa CZ-4B s družicí Gaofen-11 a 28. 12. raketa CZ-3B s družicí Shiyan 10-02.

Nejzajímavějším startem týdne by měl být 3. ledna start rakety Falcon 9 z floridské rampy SLC-40. V rámci mise Transporter-6 by mělo být vyneseno 114 družic a mezi nimi i český cubesat BDSAT-2. Firma BD SENSORS na něm bude testovat tlakový senzor v prostředí kosmu a také půjde o družici, která bude vysílat pro radioamatéry.

Výročí

4. ledna 1958 (65 let) zanikla v zemské atmosféře první umělá družice Země, Sputnik 1. Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.

4. ledna 1643 (380 let) se narodil britský matematik, fyzik a astronom Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl. Jeho přínos pro fyziku a astronomii je obrovský, především díky odvození zákonu vzájemného gravitačního působení mezi tělesy a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například jejich dráhy do budoucnosti. Byl to Edmund Halley, Newtonův přítel, kdo pomohl jeho poznatky publikovat ve známém díle Philosophiae Naturalis Principia Mathematica. Halley využil nových zákonů k výpočtu, že jedna kometa se opakovaně vrací ke Slunci. Tato kometa je dnes označena jako první periodická, tedy 1P/Halley. Jméno Newton ale běžně používáme i tehdy, když mluvíme o jednotce síly a o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Isaac Newton se také zasadil o významné objevy v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.

7. ledna 1968 (55 let) odstartovala poslední sonda programu zkoumajícího povrch Měsíce před programem Apollo, Surveyor 7. Povedlo se jí měkce přistát, pořídit desetitisíce fotografií a provést chemický rozbor tří vzorků z povrchu.

7. ledna 1998 (25 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Prospector. Od konce programu Apollo to byla první sonda, vyslaná čistě za účelem výzkumu Měsíce. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně − řízeným dopadem sondy na povrch Měsíce. Energie při dopadu měla pomoci uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla přítomnost urny s popelem astronoma Eugena Shoemakera, mimo jiné spoluobjevitele komety Shoemaker-Levy 9.

8. ledna 1868 (155 let) se narodil anglický astronom Frank Watson Dyson. V Greenwichi nechal uvést do provozu na tu dobu velmi přesné kyvadlové hodiny a zasadil se též o vysílání rádiových časových signálů a později i pípání na rozhlasové stanici BBC (od 1924). Organizoval též expedici za zatměním Slunce 1919 Arthura Eddingtona, která pomohla potvrdit Einsteinovu obecnou teorii relativity, tedy fakt, že dráha světla je v silném gravitačním poli Slunce zakřivená a hvězdy se při zatmění jeví o nepatrný kousek jinde než v noci, kdy Slunce chod paprsků hvězd neovlivňuje.

8. ledna 1973 (50 let) odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 21 s Lunochodem 2. Let sondy probíhal perfektně. Nejprve byla navedena na parkovací dráhu kolem Země, poté přeletěla na oběžnou dráhu Měsíce a poté sestoupila a 15. ledna měkce přistála na povrchu. O den později z ní sjel Lunochod a najezdil dálkově řízen ze Země více než 37 kilometrů.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Sojuz 27
  • výročí: Pavel Kotrč
  • výročí: ICESat a CHIPSat (Explorer 82)
  • výročí: astronautka Shannon Lucid
  • výročí: MESSENGER, poprvé kolem Merkuru
  • výročí: Jan Kvíčala

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sputnik 1, Lunar prospector, Surveyor 7, Frank Watson Dyson, Lunochod 2, Luna 21, Isaac Newton, Vesmírný týden


5. vesmírný týden 2023

5. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 1. do 5. 2. 2023. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, který je kolem 20. hodiny nad jihem. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je pěkná při pohledu dalekohledem a na velmi tmavé obloze je slabě vidět pouhým okem. Aktivita Slunce se snížila, skvrn výrazně ubylo. SpaceX má za sebou v lednu již 6 startů a očekáváme ještě sedmý. USA si připomenou výročí 65 let startu první družice Explorer-1, ale také 20 let od tragické havárie raketoplánu Columbia.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jižní kříž nad horou

Fotografie je focena v Chilských Andách v podmínkách s velmi nízkým světelným smogem.

Další informace »