Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2023

27. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 5. července 2023 ve 23:30 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 7. do 9. 7. 2023. Měsíc bude v úplňku a bude vidět celou noc. Venuše dosahuje maximálního jasu. Ráno je vidět dobře Saturn a nad jihovýchodem i jasný Jupiter. Vesmírný dalekohled ESA Euclid se vydal úspěšně do kosmu. Virgin Galactic zahájila komerční lety SpaceShipTwo. Před 155 lety se narodila Henrietta Leavittová, která objevila vztah mezi svítivostí a periodou změn jasnosti cefeid, které pomohly změřit vzdálenější vesmír. Před 20 lety se k Marsu vydalo vozítko Opportunity.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 4. července v 5:42 SELČ. Bude vidět celou noc a ráno 7. 7. se potká s planetou Saturn.

Planety
Venuše (−4,7 mag) dosahuje 7. 7. maximálního jasu a opět se pomalu vzdaluje od planety Mars (1,7 mag). Ráno je dobře vidět Saturn (0,8 mag), který vrcholí za svítání nad jižním obzorem. Jupiter (−2,2 mag) září za svítání podobně vysoko jako Saturn – vypadá jako jasná hvězda nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je zvýšená a opravdu veliká skvrna, která vyrostla doslova ze dne na den v jedné z aktivních oblastí, potěšila nejednoho pozorovatele. A byla vidět přes bezpečný filtr i pouhým okem. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) je letos opravdu chudá. Poslední týden nepřinesl žádný výrazný úkaz této zvláštní vysoko ležící mezosférické oblačnosti. Přehled úkazů najdete na podstránce ukazy.astro.cz. Zde je vidět, že slabá oblaka byla vidět ráno 26. června a v noci z 29. na 30. června.

Kosmonautika

1. července se díky raketě Falcon 9 vydal do kosmu dlouho očekávaný vesmírný dalekohled Euclid. Jakmile se dostane na dráhu v okolí Lagrangeova libračního cenbtra L2 za Měsícem, začne zkoumat vzdálený vesmír. Měřit bude rozložení a vzdálenost galaxií asi na jedné třetině oblohy do vzdálenosti až 10 miliard světelných roků. Cílem je pochopit rozložení galaxií v prostoru a čase a vlivu temné hmoty a energie na rozpínání vesmíru.

První let SpaceShipTwo se zažehnutým raketovým motorem 29. 4. 2013 Autor: Virgin Galactic|/Marsscientific.com/Clay Center Observatory
První let SpaceShipTwo se zažehnutým raketovým motorem 29. 4. 2013
Autor: Virgin Galactic|/Marsscientific.com/Clay Center Observatory
Soukromá firma Virgin Galactic začíná s dlouho očekávanými komerčními lety na hranice kosmického prostoru. Její miniraketoplán SpaceShipTwo pojmenovaný VSS Unity se opět vydal do výšky 86 km, kterou v USA považují za kosmický prostor (mezinárodně je Kármánova hranice ve výšce 100 km). Mise Galactic01 byla úspěšná, a tak se snad již dočkáme pravidelných letů.

Rekord si připsala také raketa Sojuz, která při startu z Vostočného 27. června vynesla 43 družic (40 z nich bylo ruských). Hlavním nákladem byla meteorologická družice Meteor-M 2-3.

Výročí

Henrietta Swan Leavittová Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Henrietta Swan Leavittová
Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

4. července 1868 (155 let) se narodila americká astronomka Henrietta Leavittová. Na Harvardské univerzitní hvězdárně počítala matematické úlohy a vyhodnocovala fotografické desky, na nichž určovala jasnosti hvězd. Objevila vztah mezi svítivostí a periodou proměnnosti cefeid, hvězd, pomocí nichž měříme vzdálenosti ve vesmíru. Jejích poznatků využil Edwin Hubble ke změření vzdáleností blízkých galaxií.

4. července 1968 (55 let) odstartovala družice RAE A (Radio Astronomy Explorer A). Šlo o radioastronomický experiment, který byl určen k sledování Slunce i dalších částí oblohy. Mise se setkala s problémy, jako bylo rušení od pozemních vysílačů, polárních září či bouří, a také zlobil palubní magnetofon, ale byla získána i cenná vědecká data, později vylepšená misí RAE B.

4. července 1998 (25 let) odstartovala japonská sonda Nozomi, známá také jako Planet-B. Měla se stát oběžnicí Marsu, ale nakonec oběžné dráhy nedosáhla a kvůli elektrickým zkratům její funkce oficiálně skončila 31. prosince 2003.

6. července 1938 (85 let) byl jako desátý objeven Jupiterův měsíček Lysithea. Objev zaznamenal Seth B. Nicholson na Mount Wilsonu. Dlouhá léta byl znám jako Jupiter X. Přezdívalo se mu i Demeter. Jméno dostal v roce 1975 po dceři boha Oceana.

7. července 1988 (35 let) odstartovala k Marsu sonda Fobos 1. Mise měla smůlu již při cestě kdy pozemní obsluha vyslala k sondě chybnou dávku povelů, která vedla k vypnutí palubních systémů, dezorientaci sondy a vybití baterií. Jako mrtvé těleso pak proletěla v lednu 1989 kolem Marsu.

8. července 2003 (20 let) odstartovalo k Marsu v rámci programu Mars Exploration Rover (MER) vozítko Opportunity. Jak je jistě dobře známo, vozítko trhá rekordy jak v délce pobytu, tak v ujeté vzdálenosti, a proto Opportunity přejme jen další dlouhé měsíce a snad i roky na Marsu.

Opportunity v JPL Autor: NASA/JPL
Opportunity v JPL
Autor: NASA/JPL

Výhled na příští týden 

  • Merkur velmi nízko na večerní obloze
  • výročí: Fobos 2, start
  • výročí: Pavel Toufar
  • výročí: Jocelyn Bellová Burnellová

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Opportunity, Fobos 1, Lysithea, Nozomi, Radio Astronomy Explorer, Henrietta Leavitt, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »