52. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 12. 2022 do 1. 1. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Večer můžeme vidět všechny planety. Okem Jupiter, Saturn a Mars, dalekohledem Uran a Neptun. Za ideálních podmínek za soumraku i Merkur a Venuši. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS byl při kosmické vycházce vyrolován další panel fotovoltaických článků iROSA. Skončila mise InSight na povrchu Marsu. Před 140 lety se narodil anglický astronom Arthur Eddington. Na fotografiích zatmění Slunce v roce 1919 byly nalezeny hvězdy v pozici odpovídající výpočtům dle tehdy revoluční obecné teorie relativity Alberta Einsteina.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pátek 30. prosince ve 2:20 SEČ. Mezitím jej můžeme pozorovat na večerní obloze, kde postupně míjí Saturn (v pondělí 26. 12.) a Jupiter (ve čtvrtek 29. 12.).
Planety
Nízko nad jihozápadním obzorem by mohla být večer za soumraku pozorovatelná Venuše (−3,9 mag), poblíž které je i slabý Merkur (kolem 0,5 mag). Snadno viditelný okem je výše nad jihozápadem zářící Saturn (0,8 mag). A nejjasnějším objektem oblohy zůstává Jupiter (−2,4 mag) vrcholí za soumraku nad jihem. Mars (−1,3 mag) je večer nad východem a během noci stoupá velmi vysoko nad jižní obzor. Neptun (7,9 mag), viditelný jen dalekohledem, je poblíž Jupiteru, asi 8 stupňů západně od něj. V Beranu nad hlavou Velryby je Uran (5,7 mag).
| Jupiter – úkazy, časy v SEČ | ||
|---|---|---|
| Datum | Přechody GRS | Úkazy měsíců |
| 25. 12. | 20:20 | − |
| 26. 12. | 16:10 | 16:54 – Ganymed – konec zákrytu |
| 19:34-22:16 – Ganymed – zatmění | ||
| 21:08 – Io – zač. přechodu měsíce | ||
| 27. 12. | 22:00 | 18:18 – Io – začátek zákrytu |
| 21:54 – Io – konec zatmění | ||
| 28. 12. | 17:50 | 16:58-19:14 – Io – přechod stínu |
| 17:52 – Io – konec přechodu měsíce | ||
| 29. 12. | − | 16:24 – Io – konec zatmění |
| 17:36-20:16 – Europa – přechod měsíce | ||
| 20:18 – Europa – zač. přechodu stínu | ||
| 30. 12. | 19:30 | − |
| 31. 12. | − | 18:02 – Europa – konec zatmění |
| 1. 1. | 21:10 | − |
Aktivita Slunce je nízká. O občasnou aktivitu se staraly skvrny, které prošly středem slunečního kotouče. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Autor: Tadeáš Valent
Kosmonautika
21. prosince přišla zpráva o neúspěšném startu evropské rakety Vega-C, při níž došlo i k zániku dvou družic. Za nehodou je zřejmě prohoření trysky 2. stupně, ale vyšetřování ještě pokračuje.
Výstup astronautů Casady a Rubia z paluby ISS byl odložen kvůli přiblížení úlomku kosmické tříště. Nakonec se uskutečnil 22. 12. a byla při něm provedena instalace dalšího z nových fotovoltaických panelů iROSA.
Perseverance na Marsu začala vykládat na povrch část nasbíraných vzorků. Cílem je uložit je na dobře dostupném místě, kterým je lokalita zvaná Three Forks, ploché dno kráteru Jezero poblíž útesů bývalé říční delty. Vzorky má časem rover předat přímo návratové sondě, která je má dopravit na Zemi. Kdyby se vozítko porouchalo, sezbírány budou alespoň tyto záložní vzorky, odložené v lokalitě Three Forks.
11. prosince, během solu 1436, vyfotografoval naposledy lander InSight svou robotickou paži a seismometr. Docházela mu energie ze Slunce a nyní jeho mise skončila. Sonda naposledy komunikovala 15. 12. a od té doby byly dva pokusy o spojení neúspěšné. NASA tedy prohlásila misi za ukončenou. Velmi úspěšný robot zkoumal povrch Marsu od konce listopadu 2018. Seismometr provozovaný za podpory francouzské agentury CNES a švýcarského ETH v Zürichu zaznamenal 1 319 marsotřesení způsobených pochody v nitru planety, ale i dopady meteoritů.
Výročí
28. prosince 1882 (140 let) se narodil Arthur Eddington. Do dějin astronomie se zapsal především díky úspěšně pořádané expedici za úplným zatměním Slunce 29. května 1919, při němž pořídil na Princově ostrově u Afriky snímky hvězd, které porovnal poté se snímkem týchž hvězd v době, kdy tam Slunce nebylo. Drobný posun jejich polohy odpovídal obecné teorii relativity, jak popsal Albert Einstein v roce 1915. Světelný paprsek se skutečně v gravitačním poli Slunce mírně ohnul a to podle toho, jak blízko Slunci procházel.
29. prosince 2002 (20 let) odstartovala čínská vesmírná loď Shenzhou 4 (Šen-čou 4). Šlo o let lodi bez lidské posádky, ale s výbavou obdobnou, jako by už lidé letěli. Byla tedy předstupněm Shenzhou 5, ve které letěl první čínský kosmonaut Yang Liwei. Let byl úspěšný, návratový modul dosedl v části Číny zvané Vnitřní Mongolsko.
Výhled na příští týden
- blízké setkání Měsíce a Uranu
- výročí: Sputnik 1, zánik
- výročí: Isaac Newton
- výročí: Surveyor 7
- výročí: Lunar Prospector
- výročí: Frank W. Dyson
- výročí: Luna 21 (Lunochod 2)
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
