Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2022

52. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 28. prosince 2022 v 17:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 12. 2022 do 1. 1. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Večer můžeme vidět všechny planety. Okem Jupiter, Saturn a Mars, dalekohledem Uran a Neptun. Za ideálních podmínek za soumraku i Merkur a Venuši. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS byl při kosmické vycházce vyrolován další panel fotovoltaických článků iROSA. Skončila mise InSight na povrchu Marsu. Před 140 lety se narodil anglický astronom Arthur Eddington. Na fotografiích zatmění Slunce v roce 1919 byly nalezeny hvězdy v pozici odpovídající výpočtům dle tehdy revoluční obecné teorie relativity Alberta Einsteina.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 30. prosince ve 2:20 SEČ. Mezitím jej můžeme pozorovat na večerní obloze, kde postupně míjí Saturn (v pondělí 26. 12.) a Jupiter (ve čtvrtek 29. 12.).

Planety
Nízko nad jihozápadním obzorem by mohla být večer za soumraku pozorovatelná Venuše (−3,9 mag), poblíž které je i slabý Merkur (kolem 0,5 mag). Snadno viditelný okem je výše nad jihozápadem zářící Saturn (0,8 mag). A nejjasnějším objektem oblohy zůstává Jupiter (−2,4 mag) vrcholí za soumraku nad jihem. Mars (−1,3 mag) je večer nad východem a během noci stoupá velmi vysoko nad jižní obzor. Neptun (7,9 mag), viditelný jen dalekohledem, je poblíž Jupiteru, asi 8 stupňů západně od něj. V Beranu nad hlavou Velryby je Uran (5,7 mag).

Jupiter – úkazy, časy v SEČ
Datum Přechody GRS Úkazy měsíců
25. 12. 20:20
26. 12. 16:10 16:54 – Ganymed – konec zákrytu
    19:34-22:16 – Ganymed – zatmění
    21:08 – Io – zač. přechodu měsíce
27. 12. 22:00 18:18 – Io – začátek zákrytu
    21:54 – Io – konec zatmění
28. 12. 17:50 16:58-19:14 – Io – přechod stínu
    17:52 – Io – konec přechodu měsíce
29. 12. 16:24 – Io – konec zatmění
    17:36-20:16 – Europa – přechod měsíce
    20:18 – Europa – zač. přechodu stínu
30. 12. 19:30
31. 12. 18:02 – Europa – konec zatmění
1. 1. 21:10

Aktivita Slunce je nízká. O občasnou aktivitu se staraly skvrny, které prošly středem slunečního kotouče. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slnko Autor: Tadeáš Valent
Slnko
Autor: Tadeáš Valent

Kosmonautika

21. prosince přišla zpráva o neúspěšném startu evropské rakety Vega-C, při níž došlo i k zániku dvou družic. Za nehodou je zřejmě prohoření trysky 2. stupně, ale vyšetřování ještě pokračuje.

Výstup astronautů Casady a Rubia z paluby ISS byl odložen kvůli přiblížení úlomku kosmické tříště. Nakonec se uskutečnil 22. 12. a byla při něm provedena instalace dalšího z nových fotovoltaických panelů iROSA.

Perseverance na Marsu začala vykládat na povrch část nasbíraných vzorků. Cílem je uložit je na dobře dostupném místě, kterým je lokalita zvaná Three Forks, ploché dno kráteru Jezero poblíž útesů bývalé říční delty. Vzorky má časem rover předat přímo návratové sondě, která je má dopravit na Zemi. Kdyby se vozítko porouchalo, sezbírány budou alespoň tyto záložní vzorky, odložené v lokalitě Three Forks.

11. prosince, během solu 1436, vyfotografoval naposledy lander InSight svou robotickou paži a seismometr. Docházela mu energie ze Slunce a nyní jeho mise skončila. Sonda naposledy komunikovala 15. 12. a od té doby byly dva pokusy o spojení neúspěšné. NASA tedy prohlásila misi za ukončenou. Velmi úspěšný robot zkoumal povrch Marsu od konce listopadu 2018. Seismometr provozovaný za podpory francouzské agentury CNES a švýcarského ETH v Zürichu zaznamenal 1 319 marsotřesení způsobených pochody v nitru planety, ale i dopady meteoritů.

Výročí

28. prosince 1882 (140 let) se narodil Arthur Eddington. Do dějin astronomie se zapsal především díky úspěšně pořádané expedici za úplným zatměním Slunce 29. května 1919, při němž pořídil na Princově ostrově u Afriky snímky hvězd, které porovnal poté se snímkem týchž hvězd v době, kdy tam Slunce nebylo. Drobný posun jejich polohy odpovídal obecné teorii relativity, jak popsal Albert Einstein v roce 1915. Světelný paprsek se skutečně v gravitačním poli Slunce mírně ohnul a to podle toho, jak blízko Slunci procházel.

29. prosince 2002 (20 let) odstartovala čínská vesmírná loď Shenzhou 4 (Šen-čou 4). Šlo o let lodi bez lidské posádky, ale s výbavou obdobnou, jako by už lidé letěli. Byla tedy předstupněm Shenzhou 5, ve které letěl první čínský kosmonaut Yang Liwei. Let byl úspěšný, návratový modul dosedl v části Číny zvané Vnitřní Mongolsko. 

Výhled na příští týden 

  • blízké setkání Měsíce a Uranu
  • výročí: Sputnik 1, zánik
  • výročí: Isaac Newton
  • výročí: Surveyor 7
  • výročí: Lunar Prospector
  • výročí: Frank W. Dyson
  • výročí: Luna 21 (Lunochod 2)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Shenzhou 4, Šen-čou 4, Arthur Eddington, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »