Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2022

51. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 21. prosince 2022 v 17:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 12. do 25. 12. 2022. Měsíc bude v novu a vidět je tedy ráno. Večer můžeme vidět všechny vnější planety. Okem Jupiter, Saturn a Mars, dalekohledem Uran a Neptun. Aktivita Slunce je nízká, i když Slunce chvíli slušně zabouřilo. Maximum má méně známý roj Ursidy. Úspěšnou kanonádu raket Falcon 9 doplnila evropská Ariane 5. Před 350 lety objevil Cassini měsíc Saturnu Rhea a před 80 lety se narodil jihočeský astronom František Vaclík.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 23. prosince v 11:17 SEČ. Srpek Měsíce je zatím na ranní obloze, kde jej najdeme do středy 21. 12.

Planety
Koncem týdne začínají první příležitosti na pozorování Venuše (−3,9 mag) a Merkuru (−0,4 mag), ale tyto planety jsou po západu Slunce stále extrémně nízko nad jihozápadem. Saturn (0,8 mag) je večer nad jihozápadem a Jupiter (−2,4 mag) vrcholí nad jihem. Mars (−1,4 mag) je večer nad východem a během noci stoupá velmi vysoko nad jižní obzor. Neptun (7,9 mag), viditelný jen dalekohledem, je poblíž upiteru, asi 8 stupňů západně od něj. V Beranu nad hlavou Velryby je Uran (5,7 mag). Zkuste jej na tmavé obloze spatřit i pouhým okem. Tvoří téměř pravoúhlý trojúhelník s podobně jasnými hvězdami sigma a omikron Arietis.

Jupiter – úkazy, časy v SEČ
Datum Přechody GRS Úkazy měsíců
18. 12. 19:30 21:54 − Io – začátek zákrytu
19. 12. - 18:14 – Ganymed – konec zatmění
    19:12–21:26 – Io – přechod měsíce
    20:34-22:50 – Io – přechod stínu
20. 12. 21:10 16:22 – Io – začátek zákrytu
    19:58 – Io – konec zatmění
    20:36 – Europa – začátek zákrytu
21. 12. 17:05 17:18 – Io – konec přechodu stínu
22. 12. - 17:38 – Europa – konec přechodu měsíce
    17:40-20:20 – Europa – přechod stínu
23. 12. 18:40  

Slnko 17.12.2022 Autor: Tadeáš Valent
Slnko 17.12.2022
Autor: Tadeáš Valent
Aktivita Slunce je nízká. O krátké a intenzivní zabouření se postarala aktivní oblast, která již zapadla za okraj slunečního kotouče, ale vyprodukovala 26 erupcí kategorie M za tři dny. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Ursidy připomínáme letos opět spíše pro pořádek. V kombinaci s často špatným počasím a nevyzpytatelnými počty meteorů je tento roj velkou neznámou. Maximum připadá na 22. 12. a radiant je poblíž hvězdy Kochab Malého medvěda (malého vozu).

Kosmonautika

K radosti všech meteorologů se podařil start rakety Ariane 5 s družicí MTG-I1 (Meteosat třetí generace). Spolu s ní raketa vynesla i dvě přenosové družice Intelsat Galaxy 35 a 36.

Dalším milníkem prošel jeden z prvních stupňů rakety Falcon 9, tento s číselným označením 1058. V sobotu 17. 12. startoval a přistál už po patnácté. To se dosud žádnému stupni nepovedlo. V tomto případě šlo o rutinní start s družicemi Starlink.

16. prosince startoval Falcon 9 z floridské rampy SLC-40 s družicemi O3b mPower. Společnost SES plánuje umístit na vysokou oběžnou dráhu kolem 7825 km celkem 11 těchto družic.

Další Falcon 9 vynesl 15. prosince družici pro sledování vodních ploch a řek SWOT (Surface Water and Ocean Topography).

15. prosince ráno přišla zpráva z ISS, že z chladícího okruhu Sojuzu MS-22 uniká chladící kapalina. Loď je nyní chlazena ze systémů stanice a teplota je stabilně kolem 30 stupňů. Nyní probíhá vyhodnocení poškození, včetně průzkumu pomocí kanadské robotické paže Canadarm2. Více uvidíme asi v pondělí.

Výročí

19. prosince 1852 (170 let) se narodil americký fyzik Albrecht Abraham Michelson, který mnoha pokusy spolu s Edwardem Morleyem na konci 19. století dokázal konstantní rychlost světla a zároveň vyloučil existenci nějakého neviditelného éteru, o němž se uvažovalo jako o prostředí, nutném k šíření světla, podobně, jako zvuk se šíří vzduchem, nebo pevnými látkami. Jeho prací využil mimo jiné Albert Einstein k formulaci teorie relativity, kde konstatní rychlost světla je základním předpokladem. Michelson stanovil také přesnější definici jednotky délky metr a na tehdy největší dalekohled světa na Mt. Wilsonu pracoval jeho interferometr, který umožňoval měřit průměr kotoučků hvězd (např. Betelgeuse) a složek těsných dvojhvězd. Dnes je Michelsonova konstrukce běžně využívána na světových observatořích.

21. prosince 1922 (100 let) se narodila francouzská matematička a fyzička Cécile Andrée Paule DeWitt-Morette. S jejími pracemi se setkáváme v oblasti extrémní gravitace a ověření všeobecné teorie relativity. Jejím jmenovcem, který získal první radarové odrazy Měsíce, je John H. DeWitt.

23. prosince 1672 (350 let) objevil Giovanni Domenico Cassini měsíc Saturnu Rhea. Cassini nazval čtyři měsíce, které objevil jako Sidera Lodoicea (hvězdy krále Ludvíka XIV.). Tyto měsíce dnes známe jako Tethys, Dione, Rheu a Japetus. Rhea je pravděpodobně téměř samý led, vzhledem k její nízké hustotě 1200 kg/m3. Mnoho zajímavých poznatků o měsíci nám přinesla sonda Cassini, která kolem Saturnu obíhala v letech 2004 až 2018.

25. prosince 1942 (80 let) se narodil František Vaclík, čestný člen České astronomické společnosti. Byl dlouholetým předsedou jihočeské pobočky a mnohonásobným účastníkem Ebicyklu. Jako astronom se věnoval zejména vizuálnímu pozorování proměnných hvězd. Jeho kolegové tvrdí, že některá jeho pozorování předčila svou přesností fotoelektrická fotometrická data. Až do své smrti byl aktivním pozorovatelem francouzské společnosti pozorovatelů proměnných hvězd AFOEV. Dále se věnoval pozorování sluneční aktivity a průzkumu jihočeských nalezišť vltavínů. Od roku 1993 redigoval zpravodaj JihoČAS, jehož je duchovním otcem.

Výhled na příští týden 

  • meteorický roj Ursidy
  • výročí: Arthur Eddington
  • výročí: Šen-čou 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Michelson, František Vaclík, Rhea, Cécile DeWitt-Morette, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »