Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2017

19. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 10. května 2017 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 8. 5. do 14. 5. 2017. Měsíc bude kolem úplňku. Večer zůstává nízko nad severozápadem Mars a dobře je vidět Jupiter. Nad ránem je Saturn kolem jihu a nízko na východě je jasná Venuše. V pondělí jsme se dočkali nejkrásnějších záběrů na první stupeň Falconu 9, který posléze přistál na Floridě. Cassini přinesla překvapivý údaj o nečekané prázdnotě poblíž Saturnu. Kosmodrom Kourou konečně zase ožil, starty pozdržela stávka.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 10. května ve 23:43 SELČ. V noci z neděle  na pondělí 8. května jej zastihneme opravdu blízko Jupiteru. Úhlově je bude na obloze dělit pouze necelý stupeň. V noci ze soboty  na neděli 14. května bude dva stupně od Saturnu.

Planety:
Večer je velmi nízko nad severozápadem Mars (1,6 mag) a je opravdu obtížně viditelný. Jupiter (–2,4 mag) je naopak už od soumraku poměrně vysoko na jihovýchodě. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,2 mag) je i v druhé půlce noci jen nevysoko nad jihem. Ráno nízko nad východem je Venuše (–4,5 mag).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
7. 5. 23:45   10. 5. Ganymed, zákryt (23:40) – 1:56
Ganymed, zatmění zač. 2:33
10. 5. 1:25 | 21:15   12. 5. Europa, přechod měsíce 0:05 – 2:31
Europa, přechod stínu zač. 1:38
12. 5. 22:55   13. 5. Io, zákryt zač. 0:24
Io, přechod měsíce 21:40 – 23:50
Io, přechod stínu 22:27 – (0:38)
Europa, zatmění konec 22:52
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je stále nízká, na povrchu jsou jen malé skvrnky. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Pozorování č. 36: M5 v nejlepší pozici k pozorování (11. 5. 2017)

Každoročně na začátku května tuto kulovou hvězdokupu, promítající se mezi souhvězdí Panny a Hada, zastihneme ve výhodné pozici pro sledování. Kolem místní půlnoci (1:00 hod SELČ) kulminuje kolem 42° nad jižním obzorem. Při pohledu z České republiky vychází na východě téměř ve stejném čase, kdy na západě mizí pod obzorem Slunce. Opačně to pak platí ráno. Zapadající hvězdokupa časově koliduje s východem Slunce. Dobré pozorovací podmínky ale začínají až po soumraku a končí ještě před svítáním v závislosti na vyšší výšce objektu nad horizontem. Již za výrazně se zkracujících jarních nocí tak máme na její vyhledání jen relativně krátký čas.
Kulová hvězdokupa M5 má průměr 165 světelných let, což z ní činí jednu z větších kulových hvězdokup, které známe. Gravitační oblast vlivu hvězdokupy, ve které jsou její hvězdy gravitačně vázány více hvězdokupou než gravitačními silami Mléčné dráhy, má poloměr přibližně 200 světelných let. Její stáří se odhaduje na neuvěřitelných 13 miliard let, což ji řadí mezi nejstarší hvězdokupy Mléčné dráhy. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 24 500 světelných let od Sluneční soustavy a tvoří ji více než 100 tisíc hvězd. Některé odhady hovoří dokonce až o 500 tisících hvězd.
S jasností 6,7 mag je M5 příliš slabá na to, abychom jí viděli neozbrojenýma očima, ale jako mlhavý obláček o průměru 17,5' nám ji ukáže již kvalitní triedr nebo menší astronomický dalekohled.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • V pondělí bylo na Floridě velmi dobré počasí, a tak jsme se dočkali fantastických záběrů na start rakety Falcon 9. Vzhledem k tomu, že vynášela tajný satelit NROL-76, veškerá pozornost byla posléze věnována prvnímu stupni, který provedl ladnou otočku, následně zapálil motory a začal se vracet na Floridu. To ale nebylo vše, celou dobu jsme mohli z kamery na stupni a i z kamer na zemi sledovat, jak přistává. Objevil se nádherný prstenec ohně, když nastal vstupní zážeh do atmosféry a samozřejmě přišlo nádherně přesné přistání na Floridě. I když, je to opravdu taková samozřejmost? Například v tomto případě byl výškový vítr tak silný, že to pro přistávající stupeň bylo blízko hraničních hodnot.
  • Pozoruhodný výsledek přinesl průlet Cassini mezi planetou a vnitřkem prstenců. Čekalo se zde poměrně dost částic, ale průlet ukázal, že mezera u Saturnu je mnohem prázdnější.
  • Docela nečekaně dlouhá pauza postihla kosmodrom Kourou ve Francouzské Guayaně, kde stávka způsobila několikatýdenní odklad startu rakety Ariane 5. Na palubě byly korejská a brazilská družice a start se podařil v pátek 5. května.
  • Nosná raketa GSLV úspěšně vynesla telekomunikační satelit GSAT-9 pro South Asian Association for Regional Cooperation - SAARC (Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci). Sloužit by měl zejména k podpoře vzdělávání, zdravotnictví a koordinaci pomoci během katastrof, stejně jako k podpoře spolupráce mezi členskými státy.
  • V neděli 7. května odpoledne přistál miniraketoplán X-37B. Stalo se tak po rekordně dlouho trvající misi od 20. května 2015 (celkem 718 dní, bezmála dva roky). Od července 2011, kdy přistál na Floridě raketoplán Atlantis, šlo o první přistání na Floridě.

Výročí

  • 9. května 1962 (55 let) byly poprvé úspěšně zachyceny laserové pulsy od Měsíce. Později se přesnost zvýšila s umístěním koutových odražečů na povrch Měsíce při misích Apollo nebo na Lunochodech. Tímto způsobem se měří vzdálenost Měsíce s přesností na milimetry. Průměrná hodnota měření se pohybuje kolem 384 467 km. Podle těchto měření se Měsíc od Země pomalu vzdaluje rychlostí 38 mm za rok.
  • 9. května 1977 (40 let) zemřel americký fyzik Albrecht Abraham Michelson, který mnoha pokusy na konci 19. století dokázal konstantní rychlost světla a zároveň vyloučil existenci nějakého neviditelného éteru. Jeho prací využil mimo jiné Albert Einstein k formulaci teorie relativity, kde konstatní rychlost světla je základním předpokladem. Michelson stanovil také přesnější definici jednotky délky metr a na tehdy největším dalekohledu světa na Mt. Wilsonu pracoval jeho interferometr, který umožňoval měřit průměr kotoučků hvězd.

Výhled na příští týden

  •  
  • Výročí: Zdeněk Mikulášek
  • Výročí: Pierre-Gilles de Gennes, úmrtí
  • Výročí: Philipp Eduard Anton von Lenard, úmrtí
  • Výročí: Ivan Šolc

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Michelson, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »