19. vesmírný týden 2017

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 10. května ve 23:43 SELČ. V noci z neděle  na pondělí 8. května jej zastihneme opravdu blízko Jupiteru. Úhlově je bude na obloze dělit pouze necelý stupeň. V noci ze soboty  na neděli 14. května bude dva stupně od Saturnu.

Planety:
Večer je velmi nízko nad severozápadem Mars (1,6 mag) a je opravdu obtížně viditelný. Jupiter (–2,4 mag) je naopak už od soumraku poměrně vysoko na jihovýchodě. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,2 mag) je i v druhé půlce noci jen nevysoko nad jihem. Ráno nízko nad východem je Venuše (–4,5 mag).

Aktivita Slunce je stále nízká, na povrchu jsou jen malé skvrnky. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Pozorování č. 36: M5 v nejlepší pozici k pozorování (11. 5. 2017)

Každoročně na začátku května tuto kulovou hvězdokupu, promítající se mezi souhvězdí Panny a Hada, zastihneme ve výhodné pozici pro sledování. Kolem místní půlnoci (1:00 hod SELČ) kulminuje kolem 42° nad jižním obzorem. Při pohledu z České republiky vychází na východě téměř ve stejném čase, kdy na západě mizí pod obzorem Slunce. Opačně to pak platí ráno. Zapadající hvězdokupa časově koliduje s východem Slunce. Dobré pozorovací podmínky ale začínají až po soumraku a končí ještě před svítáním v závislosti na vyšší výšce objektu nad horizontem. Již za výrazně se zkracujících jarních nocí tak máme na její vyhledání jen relativně krátký čas.
Kulová hvězdokupa M5 má průměr 165 světelných let, což z ní činí jednu z větších kulových hvězdokup, které známe. Gravitační oblast vlivu hvězdokupy, ve které jsou její hvězdy gravitačně vázány více hvězdokupou než gravitačními silami Mléčné dráhy, má poloměr přibližně 200 světelných let. Její stáří se odhaduje na neuvěřitelných 13 miliard let, což ji řadí mezi nejstarší hvězdokupy Mléčné dráhy. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 24 500 světelných let od Sluneční soustavy a tvoří ji více než 100 tisíc hvězd. Některé odhady hovoří dokonce až o 500 tisících hvězd.
S jasností 6,7 mag je M5 příliš slabá na to, abychom jí viděli neozbrojenýma očima, ale jako mlhavý obláček o průměru 17,5' nám ji ukáže již kvalitní triedr nebo menší astronomický dalekohled.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

• V pondělí bylo na Floridě velmi dobré počasí, a tak jsme se dočkali fantastických záběrů na start rakety Falcon 9. Vzhledem k tomu, že vynášela tajný satelit NROL-76, veškerá pozornost byla posléze věnována prvnímu stupni, který provedl ladnou otočku, následně zapálil motory a začal se vracet na Floridu. To ale nebylo vše, celou dobu jsme mohli z kamery na stupni a i z kamer na zemi sledovat, jak přistává. Objevil se nádherný prstenec ohně, když nastal vstupní zážeh do atmosféry a samozřejmě přišlo nádherně přesné přistání na Floridě. I když, je to opravdu taková samozřejmost? Například v tomto případě byl výškový vítr tak silný, že to pro přistávající stupeň bylo blízko hraničních hodnot.
• Pozoruhodný výsledek přinesl průlet Cassini mezi planetou a vnitřkem prstenců. Čekalo se zde poměrně dost částic, ale průlet ukázal, že mezera u Saturnu je mnohem prázdnější.
• Docela nečekaně dlouhá pauza postihla kosmodrom Kourou ve Francouzské Guayaně, kde stávka způsobila několikatýdenní odklad startu rakety Ariane 5. Na palubě byly korejská a brazilská družice a start se podařil v pátek 5. května.
• Nosná raketa GSLV úspěšně vynesla telekomunikační satelit GSAT-9 pro South Asian Association for Regional Cooperation - SAARC (Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci). Sloužit by měl zejména k podpoře vzdělávání, zdravotnictví a koordinaci pomoci během katastrof, stejně jako k podpoře spolupráce mezi členskými státy.
• V neděli 7. května odpoledne přistál miniraketoplán X-37B. Stalo se tak po rekordně dlouho trvající misi od 20. května 2015 (celkem 718 dní, bezmála dva roky). Od července 2011, kdy přistál na Floridě raketoplán Atlantis, šlo o první přistání na Floridě.

Výročí

• 9. května 1962 (55 let) byly poprvé úspěšně zachyceny laserové pulsy od Měsíce. Později se přesnost zvýšila s umístěním koutových odražečů na povrch Měsíce při misích Apollo nebo na Lunochodech. Tímto způsobem se měří vzdálenost Měsíce s přesností na milimetry. Průměrná hodnota měření se pohybuje kolem 384 467 km. Podle těchto měření se Měsíc od Země pomalu vzdaluje rychlostí 38 mm za rok.
• 9. května 1977 (40 let) zemřel americký fyzik Albrecht Abraham Michelson, který mnoha pokusy na konci 19. století dokázal konstantní rychlost světla a zároveň vyloučil existenci nějakého neviditelného éteru. Jeho prací využil mimo jiné Albert Einstein k formulaci teorie relativity, kde konstatní rychlost světla je základním předpokladem. Michelson stanovil také přesnější definici jednotky délky metr a na tehdy největším dalekohledu světa na Mt. Wilsonu pracoval jeho interferometr, který umožňoval měřit průměr kotoučků hvězd.

Výhled na příští týden

•  
• Výročí: Zdeněk Mikulášek
• Výročí: Pierre-Gilles de Gennes, úmrtí
• Výročí: Philipp Eduard Anton von Lenard, úmrtí
• Výročí: Ivan Šolc

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.