Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2017

51. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 20. prosince 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 18. 12. do 24. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Saturn s Venuší jsou u Slunce. Část posádky ISS přistála na Zemi, ke stanici se vydala nákladní loď Dragon, ale už v neděli také Sojuz MS-07 s dalšími třemi kosmonauty. Blue Origin vyzkoušela novou kabinu New Sheparda. Ariane 5 vynesla další čtyři navigační družice Galileo. 23. prosince očekáváme hned tři starty raket.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 18. prosince v 7:30 SEČ, během týdne bude tedy dorůstající srpek na večerní obloze a na Štědrý den se potká s Neptunem (na vzdálenost 2 stupně).

Planety a Mléčná dráha v korónografu SOHO Autor: ESA/NASA
Planety a Mléčná dráha v korónografu SOHO
Autor: ESA/NASA
Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb.
Před svítáním se k sobě nad jihovýchodem přibližují planety Mars (1,7 mag) a Jupiter (–1,7 mag). Obě uvidíme v souhvězdí Vah.
Další dvě planety – Venuše a Saturn – se nyní nachází poblíž Slunce, takže je můžeme vidět na snímcích korónografu SOHO. Zatímco nyní je Saturn jako slabší bod vlevo od zakrytého slunečního kotouče, jasná Venuše je vpravo. Její jas je tak velký, že signál přetéká do sousedních pixelů a vytváří typické vodorovné čárky, které se v korónografu SOHO objevují u všech velmi jasných objektů.

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Občas se jen na chvilku nějaká malá skvrnka objeví, ale jinak zůstává povrch čistý, beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 96: Měsíc nejjižněji na své dráze (19. 12. 2017)

Maximální jižní (tedy záporné) deklinace v průběhu celého roku 2017 dosáhne Měsíc v úterý 19. prosince v 9 hod UT. Náš nebeský soused se v tom čase bude nacházet plných 20,1° pod nebeským rovníkem. Přímo nad hlavou v zenitu jej v tu chvíli budou mít pozorovatelé v centrální oblasti Indického oceánu. Ale i oni na tom budou prakticky stejně jako my ve střední Evropě. Od nás sice Měsíc nebude v zenitu, ale z obou míst nám jeho svit zanikne v záři blízkého Slunce. Měsíc totiž bude pouze velice krátce po novu a sluneční paprsky budou ozařovat pouhých 1,2% jeho povrchu. Tělesa přitom budou relativně velice blízko sebe ve vzdálenosti necelých 13°.
Z pohledu hodnot, které může Měsíc na své dráze oblohou dosahovat, s ohledem na deklinaci, však letošní rok není ani zdaleka rekordní, ba naopak řadí se k šedé průměrnosti. Měsíc lze spatřit na nebi celkem v osmnácti různých souhvězdích. Krom dvanácti ekliptikálních souhvězdí, v nichž se nachází nejčastěji, to jsou Orion, Hadonoš, Vozka, Velryba, Pohár a Sextant. V rámci toho kolísají jeho největší a nejmenší roční odklony od nebeského rovníku mezi hodnotami ±28,7° až ±18,1°. Od roku 2015 extrémy lunární deklinace rok za rokem narůstají a k maximálním hodnotám se dostanou až v roce 2025. Nejbližší extrémy pro první polovinu 21. století jsou uvedeny v následující tabulce.

Extrémy Měsíce (pokud jde o ekliptikální výšku) Autor: Karel Halíř
Extrémy Měsíce (pokud jde o ekliptikální výšku)
Autor: Karel Halíř

Pozorování č. 97: Zimní slunovrat – nejdelší noc (21. 12. 2017)

Pokud budeme hledat nejkratší den, respektive nejdelší noc, v průběhu roku, stačí si počkat na den na nějž připadá zimní slunovrat (latinsky solstitium). Ano, nejkratší den v roce je ten, kdy nastává tzv. slunovrat, respektive začíná astronomická zima či astrologicky Slunce vstupuje do znamení Kozoroha. V tento den je nejkratší den a nejdelší (a teoreticky i nejtmavší) noc.

tabulka zimních slunovratů
tabulka zimních slunovratů
Ve škole se většina z nás učila, že zimní slunovrat připadá každoročně na 21. prosinec. Avšak situace je o trochu složitější. První, co si musíme uvědomit je, že slunovrat není den, ale přesně „spočítatelný“ a jednoznačně daný okamžik, který připadá na různé hodiny, ale i dny. Jedná se o čas, kdy se Slunce na své zdánlivé dráze mezi hvězdami (ekliptice) dostane do jejího nejjižnějšího bodu.

Zimní slunovrat se může mírně posouvat a nastat již 20. ale také třeba až 22. 12. Nejlépe to dokumentuje připojená tabulka, v níž jsou uvedena data, ale i časy (UT) slunovratů pro roky 2015 až 2030. Nejčastěji je skutečně nejkratším dnem v roce 21. prosinec. Ve 21. století na toto datum připadá hned 82 rovnodenností. O hodně vzácnější je setkat se s nejkratším dnem roku 22. 12., což nastane 13× (nejblíže v roce 2023 ve 3:28 UT). Ještě větší kuriozitou, které se v současném století dočkáme pouze 5×, je datum slunovratu 20. 12. Tato pětice se ale kumuluje až na závěr století a na nejbližší z nich si počkáme (nebo spíš asi nepočkáme) až do roku 2080 (23:31 UT).

Základním faktorem změn datumu slunovratu je nedokonalost našeho kalendáře. Oběh Země kolem Slunce se totiž nevejde do celého počtu dnů (otoček Země kolem své osy). Rok (oběh) totiž trvá 365,24219 dne. Tuto skutečnost pak je nutno kompenzovat vkládáním přestupných roků, což následně narušujeme, z pohledu našeho kalendáře, pravidelnost okamžiků slunovratů a případně i rovnodenností. Další důvod změn datumu a času slunovratu je fakt, že planeta Země neobíhá kolem Slunce po přesně kruhové dráze, ale po dráze mírně eliptické s excentricitou 0,0167. To následně vede k i k různé délce ročních období ale i dalších souvislostí spojených s pohybem Slunce na naší obloze.

Graf východu a západu Slunce v prosinci (v Jablonci nad Nisou) Autor: Martin Gembec
Graf východu a západu Slunce v prosinci (v Jablonci nad Nisou)
Autor: Martin Gembec
Jedním z nejnápadnějších důsledků zmíněné nerovnoměrností pohybu Země je i posun časů východů a západů Slunce. Ačkoliv je, jak už bylo řečeno, nejkratším dnem v roce den zimního slunovratu, zapadá Slunce (obvykle) nejdříve již 13. prosince, což je na svátek svaté Lucie. Tato skutečnost se dokonce promítla do lidové pranostiky, která říká: „Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá“. V Rokycanech např. letos Slunce 13. 12. zapadne již v 16:05 SEČ, zatímco v den zimního slunovratu nám Slunce pod obzorem zmizí až v 16:07 SEČ. Tedy zhruba o dvě minuty později. Ještě výrazněji se stejný faktor podepisuje na ranních východech Slunce. 21. prosince nám Slunce vyjde nad obzor v 8:00 SEČ, zatímco nejpozději, v 8:02 SEČ, vyjde až v poslední den roku. Na přiloženém grafu (pro Jablonec nad Nisou) je vidět stejný jev, tedy, že horní křivka (západu Slunce) dosahuje minima kolem svátku Lucie a nejblíže jsou k sobě křivky východu a západu Slunce kolem slunovratu. Ačkoli poté délka dne vzrůstá, čas východu Slunce se vrací až v lednu (v pranostice „na Tři krále – 6. 1. – o krok dále“, „na Hromnice – 2. 2. – o hodinu více…“).

Pozorování č. 98: Maximum meteorického roje Ursidy (22. 12. 2017)

Meteorický roj Ursidy nepatří mezi nejbohatší a nejznámější. Má ovšem pro pozorovatele ve středních zeměpisných šířkách severní polokoule jednu významnou výhodu. Jeho radiant je cirkumpolární a jeho výška nad obzorem se pohybuje mezi hodnotami 36° až 64°, více méně nad severním obzorem. V období mezi 17. až 26. prosincem se každoročně setkává Země s drobnými částečkami materiálu uvolněnými z periodické komety 8P/Tuttle (perioda 13,6 roku), jejichž proud vytváří tento roj. Aktivita spršky vrcholí pravidelně kolem 22. 12. Zvýšená aktivita roje je udávána v trvání kolem poloviny dne a letošní maximum, při němž by za ideálních podmínek měl pozorovatel vidět alespoň několik Ursid za hodinu (ZHR = 10) připadá na páteční ráno 22. 12. 2017. Pozorování bude přát i Měsíc, který bude v čase maxima pod obzorem.

Radiant Ursid Autor: Roen Kelly / Martin Gembec
Radiant Ursid
Autor: Roen Kelly / Martin Gembec

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • V úterý byly vyneseny další čtyři družice evropského navigačního systému Galileo. Z kosmodromu ve Francouzské Guayáně se o to postarala raketa Ariane 5.
  • Blue Origin otestovala novou kabinu a pochopitelně i stejnojmennou raketu New Shepard. Tato suborbitální raketa a kosmická loď má od roku 2019 vynášet turisty na hranice vesmíru do výšky něco málo nad 100 km, kde zažijí krátkodobě stav beztíže. Kosmická loď má na dnešní poměry opravdu velká okna.
  • Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhá výměna části posádky. Trojice kosmonautů přistála ve čtvrtek v kosmické lodi Sojuz MS-05 a v neděli už odstartovala nová trojice v lodi Sojuz MS-07. Mezitím v pátek proběhl start další nákladní lodi Dragon v rámci mise CRS-13 (kosmická loď už jednou letěla v rámci mise CRS-6), který byl zajímavý i tím, že poprvé pro NASA letěl už jednou letěný první stupeň Falconu 9. Tato raketa pak poprvé opakovaně přistála na Floridě. Dosud letělné stupně opětovně dosedaly na mořské plošině. K připojení Dragona k ISS došlo v neděli kolem poledne.
  • Pokud bude dodržen plán, potom tento týden odstartuje ještě jeden Falcon 9, tentokrát z kalifornského kosmodromu Vandenberg, přičemž na palubě bude čtvrtá desítka družic Iridium-NEXT. Kromě toho je v plánu také start japonské H-IIA z Tanegašimy s družicemi GCOM-C a SLATS. No a konečně z Číny je v plánu start rakety CZ-2D s družicí LKW-2. Všechny tři starty jsou v plánu v sobotu 23. prosince.

Výročí

  • 19. prosince 1852 (165 let) se narodil americký fyzik Albert Abraham Michelson. Známý je nepochybně hlavně experimenty, kterými s Morleyem měřili rychlost světla. Z experimentů v podstatě vyplynula nejen rychlost světla, ale také to, že neexistuje kolem Země éter, který by světlo zpomaloval. Z toho vlastně vychází Einsteinova teorie relativity. Michelson sestavil také astronomický interferometr, který byl poprvé využit k měření velikosti Betelgeuse a složek těsných dvojhvězd. Dnes je Michelsonova konstrukce běžně využívána na světových observatořích.
  • 21. prosince 1922 (95 let) se narodil francouzský matematik a fyzik Cécile Andrée Paule DeWitt-Morette. S jeho pracemi se setkáváme v oblasti extrémní gravitace a ověření všeobecné teorie relativity. Jeho jméno nacházíme v českých kalendářích jako toho, kdo získal první radarové odrazy Měsíce, ale ty získal tým pod vedením jeho jmenovce Johna H. DeWitta.
  • 23. prosince 1672 (345 let) objevil Giovanni Domenico Cassini měsíc Saturnu Rhea . Cassini nazval čtyři měsíce, které objevil jako Sidera Lodoicea (hvězdy krále Ludvíka XIV.). Tyto měsíce dnes známe jako Tethys, Dione, Rheu a Japetus. Rhea je pravděpodobně téměř samý led, vzhledem k její nízké hustotě 1200 kg/m3. Mnoho zajímavých poznatků o měsíci nám právě přináší sonda Cassini, která kolem Saturnu obíhá už od roku 2004.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Merkur ráno, Venuše se Saturnem u Slunce
  • 100 pozorování: Zákryt Aldebarana Měsícem
  • Výročí: František Vaclík
  • Výročí: Arthur Eddington
  • Výročí: Shenzhou 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rhea, DeWitt-Morette, Michelson, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »