Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2025

22. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 28. května 2025 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 27. května v 5:02 SELČ. Bylo by třeba dobré počasí v pondělí ráno a v úterý večer, protože nastává poměrně vzácná možnost vidět jej před novem ráno a vzápětí o den později po novu na večerní obloze. V neděli 1. června večer už bude dorůstající Měsíc mezi Marsem a Regulem v souhvězdí Lva.

Východ Měsíce Autor: Radek Kroupa
Východ Měsíce
Autor: Radek Kroupa

Planety
Merkur je nepozorovatelný (kromě snímků koronografu SOHO). Venuše (–4,5 mag) je ráno opravdu jen při obzoru a je vidět jen díky velmi vysoké jasnosti. Mars (1,2 mag) je večer nad západním obzorem. Jupiter (–1,9) mag už je večer velmi nízko a je nejvyšší čas se s ním rozloučit. Saturn (1,1 mag) je slabý a nachází se ráno nízko nad východním obzorem. Uran je nepozorovatelný, protože se nachází úhlově blízko Slunci a Neptun nyní doprovází Saturn, ale tím pádem je prakticky také nepozorovatelný.

Aktivita Slunce je nyní opět na nízké úrovni a skvrny jen velmi malé. Přesto nás v neděli čekalo překvapení, když v nenápadné aktivní oblasti u jihozápadního okraje Slunce došlo k silné explozi kategorie X1. Objevila se zde totiž nová rychle se rozvíjející aktivní oblast AR4098. Ta ale brzy zapadne a pro nás nebude zajímavá. Nuda by každopádně být nemusela, protože u východního okraje se vrací stará aktivní oblast AR4079, kde jsme viděli velkou skvrnu, než zapadla. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kosmonautika a sondy

Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Mělo by se tak stát na ISS už v roce 2027 nebo případně na komerční stanici, kde ve hře je především Haven-1 společnosti VAST.

Čína chystá start další meziplanetární sondy Tianwen-2. Ta by měla prozkoumat planetku Kamoʻoalewa. Vypuštěna má být ve středu 28. května večer našeho času pomocí nosiče CZ-3B. Měla by z planetky odebrat nejméně 100 g vzorků a dopravit je zpět na Zemi. K přistání návratového pouzdra by mělo dojít 30. 11. 2027.

Zdá se, že se konečně vše schyluje k dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Starship S35 prošla statickými zážehy a nyní by mělo dojít k celkové integraci s raketou. Plán je, že nosič se tentokrát nevrátí na rampu, kde byl už jednou zachycen, ale přistane v moři a bude se testovat chováí při simulovaném selhání jednoho z motorů. Zajímavostí je, že tento nosič B14 už jednou letěl a přistál a téměř bez úprav poletí znovu (29 z 33 motorů je původních). Pokud by se konečně podařilo dostat Starship na přeletovou dráhu do Indického oceánu, mělo by dojít i k simulovanému vypouštění maket Starlinků.

Výročí

26. května 1980 (45 let) odstartoval do kosmu v Sojuzu 36 první maďarský kosmonaut Bertalan Farkas. Na návštěvu Saljutu 6 jej doprovázel sovětský kosmonaut Valerij Kubasov.

28. května 1895 (130 let) se narodil americký astronom německého původu Rudolf Leo Bernhard Minkowski. Na Mt. Wilsonu se spolu s Walterem Baade zabýval supernovami. Ze spekter a světelných křivek zjistili, že existují dva typy supernov, přičemž ty, které označujeme jako typ Ia jsou vhodné k měření vzdáleností ve vesmíru. Zabýval se také planetárními mlhovinami, a když se dostal k velkému pětimetru na Mt. Palomaru, pořizoval zde jejich snímky přes různé filtry a studoval jejich strukturu. Při studiu Krabí mlhoviny potvrdil, že jde o zbytek po výbuchu supernovy a ze sledování dvou hvězd poblíž středu určil, která je zbytkem po tomto výbuchu. A to ještě v době, kdy nebylo známo, že jde o pulsar, a tak tento objev teprve čekal na potvrzení. Zasadil se o zprovoznění velké Schmidtovy komory, dalekohledu o průměru 122 cm a zorném poli asi 6 čtverečních stupňů, který měl jako první úkol pořídit přehlídku viditelné části oblohy. Tato tzv. Palomar Sky Survey se stala důležitou fotografickou mapou oblohy. Minkowski byl vedoucím tohoto projektu a pečlivě dohlížel a vybíral nejlepší snímky.

28. května 1930 (95 let) se narodil americký astronom Frank Drake. V roce 1960 provedl v rámci projektu OZMA pokus o naslouchání mimozemským civilizacím. Je autorem tzv. Drakeovy rovnice určující počet možných mimozemských civilizací. Spolupodílel se na návrhu destiček pro sondu Voyager a Pioneer, jež nesou poselství lidí ke hvězdám pro potenciální mimozemšťany.

1. června 1940 (85 let) se narodil významný teoretický fyzik Kip Thorne. V roce 2017 se stal nositelem Nobelovy ceny za fyziku spolu s kolegy Rainerem Weissem a Barrym Barrishem za přímou detekci gravitačních vln pomocí detektoru LIGO, na jehož vybudování se významně podílel. Vedle průlomového výzkumu gravitačních vln je známý i jako vědecký konzultant filmu Interstellar. Profesor Thorne zrovna 28. 5. vystoupí s veřejnou přednáškou v Praze v Karolinu (28. 5.) na téma Quantum Fluctuations in our Universe’s Warped Side: Big Bang, Black Holes, Wormholes, Time Travel and Gravitational Waves.

Výhled na příští týden 

  • Obtížně viditelná konjunkce Merkuru s Jupiterem
  • Výročí: ROSAT
  • Výročí: Kosmodrom Bajkonur
  • Výročí: Gemini 4
  • Výročí: Josef Klepešta
  • Výročí: Godefroy Wendelin
  • Výročí: Giovanni Domenico Cassini
  • Výročí: Luna 6
  • Výročí: Veněra 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rudolf Leo Bernhard Minkowski, Frank Drake, Bertalan Farkas, Kip Thorne, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2025

22. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Měsíc na ranní obloze

Další informace »