Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2025

22. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 28. května 2025 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 27. května v 5:02 SELČ. Bylo by třeba dobré počasí v pondělí ráno a v úterý večer, protože nastává poměrně vzácná možnost vidět jej před novem ráno a vzápětí o den později po novu na večerní obloze. V neděli 1. června večer už bude dorůstající Měsíc mezi Marsem a Regulem v souhvězdí Lva.

Východ Měsíce Autor: Radek Kroupa
Východ Měsíce
Autor: Radek Kroupa

Planety
Merkur je nepozorovatelný (kromě snímků koronografu SOHO). Venuše (–4,5 mag) je ráno opravdu jen při obzoru a je vidět jen díky velmi vysoké jasnosti. Mars (1,2 mag) je večer nad západním obzorem. Jupiter (–1,9) mag už je večer velmi nízko a je nejvyšší čas se s ním rozloučit. Saturn (1,1 mag) je slabý a nachází se ráno nízko nad východním obzorem. Uran je nepozorovatelný, protože se nachází úhlově blízko Slunci a Neptun nyní doprovází Saturn, ale tím pádem je prakticky také nepozorovatelný.

Aktivita Slunce je nyní opět na nízké úrovni a skvrny jen velmi malé. Přesto nás v neděli čekalo překvapení, když v nenápadné aktivní oblasti u jihozápadního okraje Slunce došlo k silné explozi kategorie X1. Objevila se zde totiž nová rychle se rozvíjející aktivní oblast AR4098. Ta ale brzy zapadne a pro nás nebude zajímavá. Nuda by každopádně být nemusela, protože u východního okraje se vrací stará aktivní oblast AR4079, kde jsme viděli velkou skvrnu, než zapadla. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kosmonautika a sondy

Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Mělo by se tak stát na ISS už v roce 2027 nebo případně na komerční stanici, kde ve hře je především Haven-1 společnosti VAST.

Čína chystá start další meziplanetární sondy Tianwen-2. Ta by měla prozkoumat planetku Kamoʻoalewa. Vypuštěna má být ve středu 28. května večer našeho času pomocí nosiče CZ-3B. Měla by z planetky odebrat nejméně 100 g vzorků a dopravit je zpět na Zemi. K přistání návratového pouzdra by mělo dojít 30. 11. 2027.

Zdá se, že se konečně vše schyluje k dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Starship S35 prošla statickými zážehy a nyní by mělo dojít k celkové integraci s raketou. Plán je, že nosič se tentokrát nevrátí na rampu, kde byl už jednou zachycen, ale přistane v moři a bude se testovat chováí při simulovaném selhání jednoho z motorů. Zajímavostí je, že tento nosič B14 už jednou letěl a přistál a téměř bez úprav poletí znovu (29 z 33 motorů je původních). Pokud by se konečně podařilo dostat Starship na přeletovou dráhu do Indického oceánu, mělo by dojít i k simulovanému vypouštění maket Starlinků.

Výročí

26. května 1980 (45 let) odstartoval do kosmu v Sojuzu 36 první maďarský kosmonaut Bertalan Farkas. Na návštěvu Saljutu 6 jej doprovázel sovětský kosmonaut Valerij Kubasov.

28. května 1895 (130 let) se narodil americký astronom německého původu Rudolf Leo Bernhard Minkowski. Na Mt. Wilsonu se spolu s Walterem Baade zabýval supernovami. Ze spekter a světelných křivek zjistili, že existují dva typy supernov, přičemž ty, které označujeme jako typ Ia jsou vhodné k měření vzdáleností ve vesmíru. Zabýval se také planetárními mlhovinami, a když se dostal k velkému pětimetru na Mt. Palomaru, pořizoval zde jejich snímky přes různé filtry a studoval jejich strukturu. Při studiu Krabí mlhoviny potvrdil, že jde o zbytek po výbuchu supernovy a ze sledování dvou hvězd poblíž středu určil, která je zbytkem po tomto výbuchu. A to ještě v době, kdy nebylo známo, že jde o pulsar, a tak tento objev teprve čekal na potvrzení. Zasadil se o zprovoznění velké Schmidtovy komory, dalekohledu o průměru 122 cm a zorném poli asi 6 čtverečních stupňů, který měl jako první úkol pořídit přehlídku viditelné části oblohy. Tato tzv. Palomar Sky Survey se stala důležitou fotografickou mapou oblohy. Minkowski byl vedoucím tohoto projektu a pečlivě dohlížel a vybíral nejlepší snímky.

28. května 1930 (95 let) se narodil americký astronom Frank Drake. V roce 1960 provedl v rámci projektu OZMA pokus o naslouchání mimozemským civilizacím. Je autorem tzv. Drakeovy rovnice určující počet možných mimozemských civilizací. Spolupodílel se na návrhu destiček pro sondu Voyager a Pioneer, jež nesou poselství lidí ke hvězdám pro potenciální mimozemšťany.

1. června 1940 (85 let) se narodil významný teoretický fyzik Kip Thorne. V roce 2017 se stal nositelem Nobelovy ceny za fyziku spolu s kolegy Rainerem Weissem a Barrym Barrishem za přímou detekci gravitačních vln pomocí detektoru LIGO, na jehož vybudování se významně podílel. Vedle průlomového výzkumu gravitačních vln je známý i jako vědecký konzultant filmu Interstellar. Profesor Thorne zrovna 28. 5. vystoupí s veřejnou přednáškou v Praze v Karolinu (28. 5.) na téma Quantum Fluctuations in our Universe’s Warped Side: Big Bang, Black Holes, Wormholes, Time Travel and Gravitational Waves.

Výhled na příští týden 

  • Obtížně viditelná konjunkce Merkuru s Jupiterem
  • Výročí: ROSAT
  • Výročí: Kosmodrom Bajkonur
  • Výročí: Gemini 4
  • Výročí: Josef Klepešta
  • Výročí: Godefroy Wendelin
  • Výročí: Giovanni Domenico Cassini
  • Výročí: Luna 6
  • Výročí: Veněra 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rudolf Leo Bernhard Minkowski, Frank Drake, Bertalan Farkas, Kip Thorne, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »