39. vesmírný týden 2025

Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 9. do 28. 9. 2025. Měsíc po novu se vynoří na večerní obloze až koncem týdne. Saturn je v opozici a uvidíme ho celou noc, další planety jsou nejvýše ráno. Aktivita Slunce je nízká. Na ranní obloze je zjasňující kometa C/2025 A6 (Lemmon) a zajímavé jsou rovněž další, od nás nyní neviditelné. Cygnus XL po drobných obtížích se zážehy motoru dorazil úspěšně k ISS. Evropa je blíže k znovupoužitelnému nosiči. Do blízkosti Lagrangeova bodu L1 se mají dostat významné sondy pro studium Slunce i heliosféry. Před 95 lety se narodil americký astronaut John Young.
Planety
Merkur (kolem –0,5 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Venuše (–3,9 mag) je ráno nízko nad východním obzorem, ale stále jde o velmi výrazný objekt během svítání.
Mars (1,6 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Jupiter (–2,1 mag) je ráno vysoko nad východem a je tedy nejvýraznějším objektem ranní oblohy.
Saturn (0,6 mag) je viditelný celou noc, opozice připadá na neděli 21. 9., kdy vrcholí v jednu ráno nad jihem.
Uran (5,6 mag) je 4 stupně pod Plejádami a nyní je ideální období se pokusit o jeho pozorování pouhým okem, protože na tmavé obloze jsou vidět hvězdyaž 6 mag a v horách i slabší. K vyhledání použijte mapu z webu pro pozorovatele CzSkY.cz.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, úhlově asi 2 stupně, takže jeho opozice se Sluncem připadá na 23. září a v dalekohledu vypadá jako slabá hvězdička. K vyhledání je potřeba dalekohled a mapa.
Aktivita Slunce je nízká a pozorovatele tak alespoň potěší poměrně velký počet skvrn na povrchu stejně jako protuberancí ve speciálním H-alfa dalekohledu. Slunce je zkrátka aktivní, jen nedochází k silným erupcím. Sledujte stránky Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.
Kometa C/2025 A6 (Lemmon) má jasnost asi 8 mag a je tak na tmavší obloze pohodlně v dosahu malého triedru. Hlava komety je výrazná, ale slabší iontový ohon zatím vynikne až na fotografiích. Mapu k vyhledání nabízí server czsky.cz. Kometa bude dále výrazně zjasňovat a koncem září bude již atakovat hranici viditelnosti pouhým okem. Pokud bude tento trend pokračovat, očekávejme v říjnu pěknou kometu viditelnou pod Velkým vozem a v Pastýři s jasností možná až 2 magnitudy (jako jas hvězd Velkého vozu).
Na jižní obloze je nyní ještě jasnější, nedávno objevená, kometa C/2025 R2 (SWAN). Byla poblíž Marsu a hvězdy Spica v Panně a shodou okolností potkala i další kometu C/2025 K1 (ATLAS). Jasnost komety je asi 7 magnitud.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je velmi obtížně viditelná i na jižní obloze a zmizí na čas v záři Slunce, než se opět vynoří v listopadu a bude k vidění i od nás. Nyní se pozorovatelé nemohou úplně shodnout na jejím jasu, ale je zřejmé, že začala více uvolňovat plyny a jasnost vzrostla. Odhaduje se až na 12 magnitud, a to dává šanci, že před Vánoci bude mít většina běžných amatérských astronomů vidět návštěvníka od jiné hvězdy.
Kosmonautika a sondy
23. září je v plánu start rakety Falcon 9 se sdílenou misí IMAP sond na únikovou dráhu od Země. Tento start je potenciálně velmi důležitý, protože jedním z nákladů je sluneční observatoř SWFO-L1 (Space Weather Follow On-Lagrange 1), která má potenciál konečně nahradit extrémně přesluhující SOHO a ACE, případně ne tak zdařilou sondu DSCOVR. Hlavním nákladem je sonda IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe), která by měla pomoci vědcům pochopit, jaké procesy se odehrávají na okraji heliosféry, což je jakási pomyslná magnetická bublina, která obklopuje Sluneční soustavu.
Evropská kosmická agentura je nyní blíže znovupoužitelnému nosiči. Technologický demonstrátor opakovaně použitelného prvního stupně orbitální rakety nazvaný Themis dorazil na zkušební rampu švédské základny Esrange Space Center. Raketu vyvíjí společnost ArianeGroup a pohon zajistí znovupoužitelný raketový motor Prometheus na kapalný kyslík a kapalný metan.
Nová verze nákladní lodi Cygnus XL byla k ISS připojena až 18. září. Po dvou trochu zkrácených motorických manévrech musel být upraven software lodi, aby nebyly limity příliš tvrdé a neukončovaly práci motoru předčasně.
Výročí
24. září 1930 (95 let) se narodil americký astronaut John Young. Obvykle se všem v tomto přehledu nevěnujeme, ale u Younga můžeme učinit výjimku. Za svoji kariéru totiž vystřídal několik odlišných plavidel, od lodi Gemini, přes Apollo až po raketoplán. Jako člen druhé skupiny astronautů z roku 1962 letěl do vesmíru v kabině Gemini 3 spolu Gusem Grissomem. Byl to první pilotovaný let nové lodi. O rok později se vydal do vesmíru podruhé na palubě Gemini 10, kdy už byl velitelem Miku Collinsovi. Jeho kariéra poté pokračovala v projektu Apollo. Nejprve se účastnil generálky na přistání, tedy mise Apollo 10, kdy John zůstal ve velitelské lodi, zatímco Cernan a Stafford zkoušeli lunární modul. Nakonec se dostal i na povrch Měsíce v lodi Apollo 16. Úspěšná kariéra zde klidně mohla skončit, ovšem Young stihl ještě lety raketoplánem. A ne ledajaké. Společně s Crippenem byl na palubě prvního zkušebního letu raketoplánu Columbia. Závěr kariéry si poté užil ještě při jednom letu raketoplánu, STS-9 Columbia, který už měl šestičlennou posádku a na palubě byla poprvé laboratoř Spacelab.
28. září 1605 (420 let) se narodil francouzský astronom a matematik Ismaël Bullialdus. Byl zastáncem nových teorií o pohybech planet, které nastolili Koperník, Galileo a Kepler. S významnými astronomy své doby si také dopisoval. Mezi nejznámějšími jsou právě Galileo a Huygens. Upřesnil také periodu dlouhoperiodické proměnné hvězdy Mira Ceti na 333 dnů.
Výhled na příští týden
Kometa Lemmon na ranní obloze
Výročí: Karl Ludwig Harding
Výročí: Michael Mästlin
Výročí: Zdeněk Švestka
Výročí: Chang'e 2
Výročí: Giuseppe (Bepi) Colombo
Výročí: Raketoplán Atlantis
Výročí: Paul Wild
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).