Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2020

39. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 23. září 2020 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Na ranní obloze je vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Nastává rovnodennost, začíná astronomický podzim. Aktivita Slunce je nízká. Zaznamenán byl jeden úspěšný čínský start, dva americké potkal odklad. Před 90 lety se narodil americký astronaut John Young, který letěl v lodích Gemini a Apollo a stihl i první lety raketoplánu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 24. září ve 3:55 SELČ. 24. až 26. září projde kolem Jupiteru se Saturnem. Pěkná bude především konjunkce v pátek 25. 9. večer, kdy spolu vytvoří zajímavý trojúhelník. Zajímavý zákryt hvězdy epsilon Capricorni (4,5 mag) nás čeká za týden v neděli 27. 9. před půlnocí.

Minulý týden jsme upozorňovali na konjunkci Venuše a Měsíce s Jesličkami. Jak to šlo v reálu zaznamenat vidíme na fotografii, kterou do čtenářské galerie nahrál Petr Lívanec.

Měsíc, Venuše, hvězdokupa Jesličky Autor: Petr Lívanec
Měsíc, Venuše, hvězdokupa Jesličky
Autor: Petr Lívanec

Planety:
Jupiter (−2,4 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer nad jihem. Mars (−2,3 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko v druhé polovině noci. Ráno můžeme pozorovat velmi jasnou planetu Venuši (−4,2 mag). Ve Vodnáři je slabý Neptun (7,8 mag) a v Beranu o něco jasnější Uran (5,7 mag). Merkur (0 mag) je poblíž východní elongace, ale večer je pro nás nepozorovatelný. Zkusit můžeme jeho zajímavou konjunkci s hvězdou Spica (1,0 mag) v souhvězdí Panny. 22. září budou od sebe jen čtvrt stupně a v případě pěkné modré oblohy je najdeme 24° východně od Slunce. V galerii čtenářů se ještě podívejte na snímky Stanislava Maléře, který porovnává vzhled Jupiteru, Saturnu, Marsu a Uranu. Pavel Prokop nahrál naopak velmi detailní snímky, tak, jak jsme od něj z Prahy zvyklí.

Mars 16. 9. 2020 Autor: Pavel Prokop
Mars 16. 9. 2020
Autor: Pavel Prokop
Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 21. září ve 21:40 SELČ, 24. 9. v 19:10 a 26. 9. v 20:45. Z úkazů měsíčků vybíráme: 20. 9. ve 20:42 SELČ zákryt Europy, 22. 9. v 19:44 zákryt Kallisto a 20:12 konec přechodu stínu Europy, 25. 9. v 19:02 zákryt Io, 26. 9. v 19:57 končí přechod stínu Io.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny se na povrchu nevyskytují. Přes velmi nízkou aktivitu se vědci shodli, že 24. cyklus aktivity skončil v prosinci 2019 a my se tedy nacházíme v počátku 25. cyklu, který má vrcholit kolem rok 2025. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Honza Plachý si vytipoval místo v Krušných horách, odkud snímal východ Slunce za Sněžkou. Mimořádné foto má svůj doplněk v podobě zdařilé animace.

východ Slunce za Sněžkou Autor: Jan Plachý
východ Slunce za Sněžkou
Autor: Jan Plachý

Sbírku slabých komet vložil do čtenářské galerie Miroslav Lošťák. Jednu z nich, 29P/Schwassmann-Wachmann 1 vybíráme i do článku. Kometa pravidelně zjasňuje a pak zase slábne. V tomto období je tedy jasnější, přesto velmi slabá, a to vynikne právě ve srovnání s okem viditelnými hvězdami, jako je třeba na snímku zářící 41 Ari (3,6 mag).

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann 1 Autor: Miroslav Lošťák
Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann 1
Autor: Miroslav Lošťák

Zvířetníkové světlo není u nás příliš dobře viditelné. Může za to světelnému znečištění. Navíc se do něj promítá velmi jasná Venuše, která až oslňuje. Slabě je tento šikmý kužel meziplanetárního prachu nasvíceného Sluncem patrný na fotografii, kterou vložil do galerie Tadeáš Valent.

Zvieratníkove svetlo Autor: Tadeáš Valent
Zvieratníkove svetlo
Autor: Tadeáš Valent

Podzimní rovnodennost připadá na 22. září v 15:30 SELČ. Začíná astronomický podzim.

Kosmonautika

Rakety Delta IV Heavy s NROL-44 a Falcon 9 s 12. řadou Starlinků zažily další odklady startu. U Delty se preventivně vymění součástky a Falcon čeká na lepší počasí v místě přistání stupně a aerodynamických krytů. Delta IV Heavy má nyní startovat v sobotu 26. září. Datum startu Falconu nebyl ještě v neděli znám.

15. září proběhl ze startovní plošiny na moři úspěšný start rakety CZ-11 s devíti družicemi (Jilin-1 Gaofen-03B-01 až 06 a Jilin-1 Gaofen-03C-01 až 03).
21. 9. má startovat raketa CZ-4B s družicí Haiyang-2C.

Výročí

24. září 1930 (90 let) se narodil americký astronaut John Young. Obvykle se všem v tomto přehledu nevěnujeme, ale u Younga můžeme učinit výjimku. Za svoji kariéru totiž vystřídal několik odlišných plavidel, od lodi Gemini, přes Apollo až po raketoplán. Jako člen druhé skupiny astronautů z roku 1962 letěl do vesmíru v kabině Gemini 3 spolu Gusem Grissomem. Byl to první pilotovaný let nové lodi. O rok později se vydal do vesmíru podruhé na palubě Gemini 10, kdy už byl velitelem Miku Collinsovi. Jeho kariéra poté pokračovala v projektu Apollo. Nejprve se účastnil generálky na přistání, tedy mise Apollo 10, kdy John zůstal ve velitelské lodi, zatímco Cernan a Stafford zkoušeli lunární modul. Nakonec se dostal i na povrch Měsíce v lodi Apollo 16. Úspěšná kariéra zde klidně mohla skončit, ovšem Young stihl ještě lety raketoplánem. A ne ledajaké. Společně s Crippenem byl na palubě prvního zkušebního letu raketoplánu Columbia. Závěr kariéry si poté užil ještě při jednom letu raketoplánu, STS-9 Columbia, který už měl šestičlennou posádku a na palubě byla poprvé laboratoř Spacelab.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Ismaël Bullialdus
  • Výročí: Karl Ludwig Harding
  • Výročí: Giuseppe (Bepi) Colombo

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Young, Vesmírný týden, Úkazy na obloze - Gembec


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »