39. vesmírný týden 2015

Obloha

Měsíc bude v úplňku v noci na pondělí 28. září. Čeká nás superúplněk a zatmění Měsíce zároveň.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. O něco níže najdeme také slabý Mars (1,8 mag). Jupiter (–1,7 mag) už se dá najít za svítání nízko na východe. Všechny planety zdokumentoval Jiří Šíp, jak ukazuje jeho snímek vlevo. Další povedené záběry najdete v čtenářské fotogalerii.
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem.

Zvířetníkové světlo je v našich šířkách nejlépe pozorovatelné ráno v září nebo večer v únoru/březnu. Tehdy má ekliptika, podél níž Slunce nasvěcuje prach v meziplanetárním prostoru, největší sklon vůči obzoru. Na šikmý kužel se můžeme dívat nejlépe před svítáním, což vychází tento týden cca po páté hodině ranní. V noci na něj navazuje zvířetníkový most a protisvit, ten je však u nás kvůli světelnému znečištění většinou nepozorovatelný.

Aktivita Slunce se zvýšila. Na povrchu je několik skupin skvrn a došlo i k několika zajímavým erupcím. Jedna z těch slabších dokonce vyprodukovala 18. září oblak plasmy směřující k Zemi. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

23. 9. začíná astronomický podzim. Slunce v 10:21 SELČ překročí nebeský rovník.

Kosmonautika

• Ohromující záběry Pluta dorazily s další várkou dat, která byla publikována minulý pátek. O nejkrásnější záběry se postaral přístroj RALPH, který pořizuje snímky s většími rozměry, což umocňuje dojem z pohledu na Pluto zešikma.
• S tím jak kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko prolétla přísluním, dochází na jejím povrchu stále ke změnám. Vysoká aktivita jádra dočasně znemožnila komunikaci s Philae. Rosetta teď bude sledovat kometu z větší vzdálenosti (i z více jak tisíce kilometrů) a později se vrátí blíže a pokusí se opět navázat kontakt s Philae, který snad bude mít v pořádku komunikační systémy.

Výročí

• 24. září 1930 (85 let) se narodil americký astronaut John Young. Obvykle se všem v tomto přehledu nevěnujeme, ale u Younga můžeme učinit výjimku. Za svoji kariéru totiž vystřídal několik odlišných plavidel, od lodi Gemini, přes Apollo až po raketoplán. Jako člen druhé skupiny astronautů z roku 1962 letěl do vesmíru v kabině Gemini 3 spolu Gusem Grissomem. Byl to první pilotovaný let nové lodi. O rok později se vydal do vesmíru podruhé na palubě Gemini 10, kdy už byl velitelem Miku Collinsovi. Jeho kariéra poté pokračovala v projektu Apollo. Nejprve se účastnil generálky na přistání, tedy mise Apollo 10, kdy John zůstal ve velitelské lodi, zatímco Cernan a Stafford zkoušeli lunární modul. Nakonec se dostal i na povrch Měsíce v lodi Apollo 16. Úspěšná kariéra zde klidně mohla skončit, ovšem Young stihl ještě lety raketoplánem. A ne ledajaké. Společně s Crippenem byl na palubě prvního zkušebního letu raketoplánu Columbia. Závěr kariéry si poté užil ještě při jednom letu raketoplánu, STS-9 Columbia, který už měl šestičlennou posádku a na palubě byla poprvé laboratoř Spacelab.

Výhled na příští týden

• Zatmění Měsíce při superúplňku
• Výročí: Karl Ludwig Harding
• Výročí: Giuseppe Colombo

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.