11. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 3. do 17. 3. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze, kde můžeme pomalu vyhlížet také Merkur, i když více zaujme jasný Jupiter. Aktivita Slunce byla dočasně nižší. Pozorujeme zvířetníkové světlo a kometu 12P/Pons-Brooks. SpaceX směřuje k třetímu testu obří rakety SuperHeavy s lodí Starship. Na ISS došlo k předání symbolického klíče od stanice. Před 90 lety se narodil známý americký astronaut Gene Cernan, který stál zatím jako poslední člověk na povrchu Měsíce.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v neděli 17. března v 5:11 SEČ.
Planety
Jupiter (−2,1 mag) je večer nejvýraznějším objektem nad západem a o něco výše směrem k Plejádám je ještě slabý Uran (5,8 mag). Nízko na večerní obloze je už také Merkur (cca −1 mag), kterému viditelnost zlepšuje jeho vysoký jas.
Aktivita Slunce se trochu snížila, ale nakonec jedna aktivní oblast trochu vzruchu přinesla. A jistě se dočkáme nových. Každopádně čekáme na větší skvrny. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Na večerní oblohu se nyní promítá také nevýrazný kužel zvířetníkového světla. Je velmi slabý, takže jej brzy přesvítí Měsíc. O povaze jevu se ještě v 19. století pouze diskutovalo, ale postupně převládl správný názor, že jde o rozptyl slunečního světla na jemných prachových částicích rozprostřených především podél roviny drah planet. Díky tomu je svit nejjasnější po západu Slunce, kdy vypadá jako šikmý bělavý kužel světla. K jeho pozorování je dnes potřeba výhled z míst bez světelného znečištění, především směrem k západu.
Kometa 12P/Pons-Brooks nyní předvádí parádní ohon a už je jeho asi stupeň dlouhá část vidět i v dalekohledu okem. Fotografie však odhalují mnohem více detailů. Kometa je zdánlivě pod galaxií M31 v Andromedě jen několik stupňů nad hvězdou Alpheratz, která je v rohu Pegasova čtverce tam, kde začíná Andromeda. Mapka na CzSkY.cz.
Autor: Martin Gembec
Kosmonautika a sondy
10. března předal dánský astronaut Andreas Mogensen symbolický klíč od ISS novému veliteli Mezinárodní vesmírné stanice Olegu Kononěnkovi. V pondělí 11. 3. by měl Mogensen společně s Jasmin Moghbeli, Satoši Furukawou a Konstantinem Borisovem odletět od ISS a přistát v Crew Dragonu zpět na Zemi.
SpaceX slibuje na čtvrtek 14. března další mimořádnou podívanou. Měl by jí být třetí testovací let sestavy SuperHeavy Starship. Otázkou je, zda se vše odehraje, termíny zde nelze brát vždy vážně. Jednak jde o testy a v takovém případě jsou odklady běžné, a jednak je otázkou, zda je jisté povolení od FAA (amerického Federálního úřadu letecké správy). Sledujte tedy Kosmonautix.cz, kde bude vše komentováno živě.
Výročí
13. března 1989 (35 let) došlo k velmi silné erupci na Slunci, která způsobila silnou geomagnetickou bouři a známý výpadek elektrického proudu v kanadské oblasti Québec. Skvrny v aktivní oblasti AR5395 byly tehdy opravdu impozantní a není divu, že v jejich komplikovaném magnetickém poli docházelo k silným erupcím. Tehdy vypadl proud na relativně krátkou dobu devíti hodin. Dnes víme, že podobná erupce nás určitě opět čeká a nikdy nevíme, zda to družice a elektrické sítě ustojí. Vědci dělají vše, abychom byli lépe připraveni.
14. března 1879 (145 let) se narodil geniální fyzik Albert Einstein. Jeho obecná teorie relativity je dosud nejlepším nástrojem pro popis gravitace, která ovlivňuje jevy pozorované v našem okolí i v dalekém vesmíru.
14. března 1934 (90 let) se narodil muž, který je stále posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, Eugene Cernan. Kromě slavného Apolla 17 letěl již v roce 1966 v lodi Gemini 9. O tři roky později se zúčastnil testovacího letu Apollo 10, tedy vyzkoušení celé sestavy připravené na let k Měsíci, na oběžné dráze kolem Země. Jeho nejslavnější let v lodi Apollo 17 proběhl v prosinci 1972. Z jeho měsíční mise pochází také československá vlajka, kterou měl celou dobu při sobě, neboť jeho prarodiče pocházejí z České republiky. Vlajka s astronautovým věnováním je nyní umístěna na pilíři největšího dalekohledu v České republice – Perkova dvoumetrového dalekohledu na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Autor: NASA
17. března 1899 (125 let) objevil W. Pickering Saturnův měsíček Phoebe. Tento asi 200 km velký měsíc nepravidelného tvaru pokrytý mnoha krátery obíhá Saturn po dráze, která napovídá, že jde možná o bývalý objekt Kuiperova pásu, který byl později Saturnem zachycen.
Výhled na příští týden
- Měsíc dorůstá k úplňku
- Výročí: Friedrich Argelander
- Výročí: Pierre-Simon Laplace
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
