Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 28. února 2024 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 3. března v 16:24 SEČ a v tento den bude ráno vidět v blízkosti hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra.

Planety
Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem a o něco výše směrem k Plejádám je ještě slabý Uran (5,8 mag). Ostatní planety jsou zatím blízko Slunce nepozorovatelné. Merkur mine Saturn a bude možné to vidět na snímcích sluneční observatoře SOHO v koronografu LASCO C3. Merkur je tam pod zakrytým kotoučem Slunce jako jasný objekt s většími vodorovnými čárkami, Saturn slabší s kratinkými. Čím delší čárky, tím více signál přetéká do sousedních pixelů a tedy tím jasnější objekt je.

Aktivita Slunce zůstala vysoká, protože na viditelné polokouli se objevila další aktivní oblast s velkou skvrnou. Ve dnech 21. a 22. února zde došlo k třem erupcím nejsilnější kategorie X, přičemž ta nejsilnější, X6,37, byla zatím nejsilnější erupcí aktuálního cyklu sluneční aktivity. Zajímavostí je, že při této sérii erupcí nedošlo k žádným výrazným uvolněním oblak plazmatu (CME) ze sluneční koróny, takže se neočekávaly žádné výrazné polární záře. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Detail skvrn na Slunci 25. 2. 2024 v aktivní oblasti AR3590 Autor: David Rýva
Detail skvrn na Slunci 25. 2. 2024 v aktivní oblasti AR3590
Autor: David Rýva

Kosmonautika a sondy

Sonda Nova-C nazvaná Odysseus soukromé společnosti Intuitive Machines dokázala v noci na 23. 2. přistát na povrchu Měsíce. Po přistání nepanovalo v řídící místnosti žádné nadšení a zdálo se, že se manévr nezdařil, ale od radioamatérů jsme věděli, že slabý signál vysílá, a nakonec asi po čtvrt hodině to potvrdilo i samotné řízení letu. Soukromá sonda poprvé dokázala měkce přistát na povrchu Měsíce a šlo o první úspěšné americké přistání od posledního Apolla 17 v prosinci 1972. Následná tisková konference přinesla očekávané informace, tedy že sonda přistála jinak, než měla, a zdá se, že leží na boku. Přesto jsou z ní stahována data a snad se dočkáme i nějakých fotografií. K přistání došlo doposud nejjižněji, v kráteru Malapert-A, přibližně 300 km od jižního pólu Měsíce.

Z oběžné dráhy se poprvé v historii vrátilo komerční návratové pouzdro, které provozuje společnost Varda Space Industries. O energii, navigaci a motorické manévry se starala platforma Photon společnosti Rocket Lab.

Při startu se Starlinky 23. 2. byl opět použit první stupeň Falconu 9 již po devatenácté. Tentokrát se povedlo i přistání, a tak můžeme v budoucnu očekávat jubilejní dvacáté znovupoužití rakety.

Výročí

1. března 2009 (15 let) dopadla sonda Chang'e 1 na povrch Měsíce. Sonda byla vypuštěna 24. 10. 2007 a 5. 11. se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výšce 200 km. Sonda prováděla měření výšky, spektra, vyzařování povrchu a poslala mnoho fotografií.

2. března 2004 (20 let) začala mise sondy Rosetta-Philae na svoji dlouhou pouť ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Její průzkum jádra komety spolu s přistáním modulu Philae na jejím povrchu je velkým úspěchem evropských inženýrů a vědců.

Barevný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko vznikl přes různé filtry přístroje OSIRIS Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Barevný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko vznikl přes různé filtry přístroje OSIRIS
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

3. března 1959 (65 let) odstartovala měsíční sonda Pioneer 4. Ke startu posloužila vylepšená vojenská raketa Juno II týmu kolem Wernhera von Brauna. Let k Měsíci nebyl úplně bez komplikací, a nakonec proletěla dál, než se čekalo. Poté se jako druhá sonda po sovětské Luně 1 dostala na heliocentrickou dráhu.

3. března 1969 (55 let) odstartovala mise Apollo 9. Hlavním úkolem bylo poprvé otestovat lunární modul v samostatném letu. Vše se odehrálo na nízké oběžné dráze kolem Země. Dva úspěšné testovací lety lunárního modulu se uskutečnily 7. března 1969.

Výhled na příští týden 

  • Večerní zvířetníkové světlo
  • Výročí: George Gamow
  • Výročí: Voyager 1 kolem Jupiteru
  • Výročí: objev měsíčku Thebe u Jupiteru
  • Výročí: Kepler (dalekohled)
  • Výročí: Alvan Clark
  • Výročí: David Fabricius
  • Výročí: Jurij A. Gagarin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »