Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C...
Dostali jsme informaci, že skupina nadšenců dala dohromady český a slovenský dabing příběhu kreslených průzkumníků Rosetty a Philae. Než byly tyto dabingy dokončeny, pustili se do práce profesionálové v čele s Miroslavem Táborským a pod jejich taktovkou vznikl dabing, který nabídne Planetum od 1. 3....
Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou...
Malý modul, který byl považován za ztracený, byl nyní nalezen. V roce 2014 od své mateřské kosmické sondy Rosetta k jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko(vá) pomalu sestoupil modul Philae. Na povrchu ovšem přistávacímu modulu selhala harpuna, modul se dvakrát měkce odrazil a nakonec...
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že...
Podobné otázky jsme si kladli už po přistání Philae na kometě 12. listopadu 2014. Situace se od té doby mírně změnila, protože nyní mají vědci některé nové informace.
Vezměte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle komety! Oba snímky pro 3D pohled prostřednictvím tohoto stereo anaglyfu pořídila kamera ROLIS na přistávacím modulu Philae 12. listopadu při sestupu z Rosetty k jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Ze vzdálenosti asi 3 km, zhruba...
Přistávací modul z Rosetty bezpečně přistál na kometě. Na tomto nádherném snímku povrchu komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko je vlevo dole vidět jedna z noh Philae. Philae je šťastný přistávací modul, před uzasením se totiž dvakrát odrazil a od původního cílového místa Agilkia urazil asi...
Včera se asi 500 miliónů kilometrů od Země odehrálo první měkké přistání na kometě, když se přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usadil na jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Místo přistání nazvané Agilkia se nachází u středu tohoto pozoruhodného snímku, který pořídila z Philae...
Lidstvo se dnes poprvé pokusí o přistání sondy na jádru komety. V průběhu dne se od kosmické sondy Rosetta oddělí přistávací modul Philae a zamíří dolů k povrchu komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko. Jelikož struktura kometárního povrchu není známa a povrchová gravitace je jistě nízká, tak...
Kosmická sonda Rosetta si pořídila tuto selfie 7. října. Tehdy byla asi 472 miliónů kilometrů od Země, ale jenom 16 kilometrů od povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za kosmickou sondou se v horní části snímku rýsuje kometární jádro s dvěma laloky a na jednom 14 metrů dlouhém slunečním...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C...
Dostali jsme informaci, že skupina nadšenců dala dohromady český a slovenský dabing příběhu kreslených průzkumníků Rosetty a Philae. Než byly tyto dabingy dokončeny, pustili se do práce profesionálové v čele s Miroslavem Táborským a pod jejich taktovkou vznikl dabing, který nabídne Planetum od 1. 3....
Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou...
Malý modul, který byl považován za ztracený, byl nyní nalezen. V roce 2014 od své mateřské kosmické sondy Rosetta k jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko(vá) pomalu sestoupil modul Philae. Na povrchu ovšem přistávacímu modulu selhala harpuna, modul se dvakrát měkce odrazil a nakonec...
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že...
Podobné otázky jsme si kladli už po přistání Philae na kometě 12. listopadu 2014. Situace se od té doby mírně změnila, protože nyní mají vědci některé nové informace.
Vezměte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle komety! Oba snímky pro 3D pohled prostřednictvím tohoto stereo anaglyfu pořídila kamera ROLIS na přistávacím modulu Philae 12. listopadu při sestupu z Rosetty k jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Ze vzdálenosti asi 3 km, zhruba...
Přistávací modul z Rosetty bezpečně přistál na kometě. Na tomto nádherném snímku povrchu komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko je vlevo dole vidět jedna z noh Philae. Philae je šťastný přistávací modul, před uzasením se totiž dvakrát odrazil a od původního cílového místa Agilkia urazil asi...
Včera se asi 500 miliónů kilometrů od Země odehrálo první měkké přistání na kometě, když se přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usadil na jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Místo přistání nazvané Agilkia se nachází u středu tohoto pozoruhodného snímku, který pořídila z Philae...
Lidstvo se dnes poprvé pokusí o přistání sondy na jádru komety. V průběhu dne se od kosmické sondy Rosetta oddělí přistávací modul Philae a zamíří dolů k povrchu komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko. Jelikož struktura kometárního povrchu není známa a povrchová gravitace je jistě nízká, tak...
Kosmická sonda Rosetta si pořídila tuto selfie 7. října. Tehdy byla asi 472 miliónů kilometrů od Země, ale jenom 16 kilometrů od povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za kosmickou sondou se v horní části snímku rýsuje kometární jádro s dvěma laloky a na jednom 14 metrů dlouhém slunečním...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
