Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2014

10. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 5. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 5. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 3. 3. do 9. 3.

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce byla zvýšená, dokonce jsme se dočkali větší polární záře.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je vidět jako tenký srpek večer. V první čtvrti bude v sobotu 8. března. V pátek 7. března večer při průchodu Hyádami zakryje poměrně jasnou hvězdu 68 Tauri (4,3 mag). Hvězda se schová za neosvětlenou polovinu kolem 18:30 SEČ. Výstup zpoza osvětlené části bude kolem 19:50.

Planety:
Jupiter (−2,4 mag) je stále velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem již od brzkého soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,7 mag) stále zjasňuje, rozumné výšky dosahuje již kolem půlnoci a kotouček má velikost už přes 12". Nachází se nedaleko nejjasnější hvězdy Spiky v souhvězdí Panny. Mapka pozorovatelných útvarů je na druhé straně mapy oblohy na měsíc březen.
Saturn (0,4 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,5 mag) je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme fázi dorůstající do čtvrti.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 3. 20:30   3. 3. Io zatmění končí 19:07
6. 3. 22:10   6. 3. Europa přechod měsíc 19:27–22:08
Europa přechod stínu 21:47–(0:30)
7. 3. 18:00   8. 3. Europa zatmění končí 18:41
Io zákryt začíná 23:06
8. 3. 23:45   9. 3. Ganymed přechod stínu 19:07–22:25
Io přechod měsíc 20:13–22:29
Io přechod stínu 21:25–23:41
9. 3. 19:40      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je středně vysoká. O vzrušení se postarala slábnoucí aktivita v oblasti, která byla před měsícem poseta skvrnami viditelnými i pouhým okem. Ještě než zde aktivita zeslábla, stihla minulý týden v úterý předvést výbuch v podobě třetí nejsilnější erupce současného maxima aktivity (úterních X 4,9). Následkem toho byly silnější polární záře viditelné ve čtvrtek večer krátce i z našeho území. Další vývoj aktivity je nepředvídatelný, aktuálně zde roste aktivita v jiné aktivní oblasti blížící se středu slunečního kotouče. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Ve čtvrtek 27. února odstartovala z japonského kosmodromu Tanegašima raketa HII-A se sondou GPM (Global Precipitation Measurements). Sonda je společným projektem (především) americké NASA a japonské JAXA. Jde o jednu z řady družic, které dohromady budou poskytovat přesné informace o množství srážek v různých místech světa, což je například při sledování hurikánů velmi důležité.
     
  • Jak bylo právě oznámeno, drtivá většina exoplanet, které byly objeveny, připadá na vesmírný dalekohled Kepler. Zatímco koncem devadesátých let šlo řádově o desítky a doposud o stovky exoplanet, nyní tento počet narostl rovnou o 700 a zdaleka to není vše. Zajímavé je, že Kepler objevil u více než 250 hvězd alespoň tři planety. Díky použité metodě nejde jen o planety velikosti Jupiteru, ale je tam i řada planet o velikosti Země nebo trochu větších. Přestože jde o velký počet nových exoplanet, žádná není vhodným kandidátem na obyvatelný svět.
     

Výročí:

  • 3. března 1959 (55 let) odstartovala měsíční sonda Pioneer 4. Ke startu posloužila vylepšená vojenská raketa Juno II týmu kolem Wernhera von Brauna. Let k Měsíci nebyl úplně bez komplikací a nakonec proletěla dál, než se čekalo. Poté se jako druhá sonda po sovětské Luně 1 dostala na heliocentrickou dráhu.
     
  • 3. března 1969 (45 let) odstartovala raketa Saturn V s lodí Apollo 9. Cílem bylo otestovat manévrování s velitelskou lodí a její spojení s lunárním modulem za účelem sestavení letové konfigurace pro přelet k Měsíci. Na oběžné dráze potom testovali mimo jiné manévrování s lunárním modulem a jeho opětovné spojení s velitelskou lodí.
     
  • 4. března 1904 (110 let) se narodil americký (původem ukrajinský) fyzik George Gamow. Známý je jako popularizátor moderní fyziky a jeden z autorů výroku "velký třesk". Jeho knihu nazvanou Pan Tompkins v říši divů vydalo v češtině v roce 1986 nakladatelství Mladá fronta a doplněné a přepracované vydání "stále v říši divů" vyšlo v roce 1999.
     
  • 5. března 1979 (35 let) proletěla sonda Voyager 1 kolem Jupiteru. Planetu sledovala od prosince 1978 do dubna 1979. Pořídila stovky fotografií s rozlišením až 6 km a to včetně rudé skvrny a prstenců kolem největší planety naší Sluneční soustavy. Další fotografie pořizovala u měsíců Io, Ganymed, Callisto a Europa. Z Io získala ve vzdálenosti 20 000 km fotografie sopek, na Callisto objevila množství kráterů.
     
  • 7. března 2009 (5 let) odstartovala družice Kepler. Jde o vesmírný dalekohled, který se zaměřil na výsek oblohy mezi Labutí a Lyrou, kde do současnosti objevil stovky exoplanet (viz. výše).
     
  • 9. března 1934 (80 let) se narodil první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Jeho osudům se podrobně věnoval seriál na webu kosmonautix.cz.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc míří k úplňku
  • Výročí: Eugene Cernan
  • Výročí: Albert Einstein

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Pioneer 4, Apollo 9, Gagarin, Gamow


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »