9. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět nejníže Merkur a poměrně vysoko jsou Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a potom Saturn a Venuše, která je nejjasnější. Kometa Iwamoto je vidět ve Vozkovi ve společnosti otevřených hvězdokup. Hayabusa 2 provedla první odběr vzorků z planetky Ryugu. Izraelská sonda Beresheet se vydala k Měsíci. Tým New Horizons ukázal nejostřejší snímky tělesa Ultima Thule. Očekáváme přípravy a start Falconu 9 s lodí Crew Dragon k prvnímu letu. Před 15 lety odstartovala ke kometě sonda Rosetta s přistávacím modulem Philae. Před 50 lety testovalo Apollo 9 lunární modul.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 26. února v 12:28 SEČ, koncem týdne už můžeme vidět jeho srpek ve společnosti planet na ranní obloze. V pátek 1. března ráno kolem 5:25 SEČ můžeme vyhlížet, kterak se hvězda 28 Sgr o jasnosti 5,4 mag, vynoří zpoza neosvětlené strany Měsíce.
Merkur (kolem 0 mag) je večer nízko nad (téměř západním) obzorem, 27. února je v největší úhlové vzdálenosti od Slunce, východní elongaci. Ideální doba k pozorování je asi po 18. hodině. Mars (1,2 mag) a Uran (5,9 mag) jsou večer v Beranovi výše nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2 mag), který je nejvýše. Nízko je pak Saturn (0,6 mag) a nejníže jasná Venuše (−4,1 mag).
Aktivita Slunce je velmi nízká. Záběry ze severněji položených oblastí však ukazují, že koronální díry stále způsobují pěkné polární záře. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nachází ve Vozkovi. Společnost jí dělají otevřené hvězdokupy M36 a M38, kolem nichž se prosmýkne nejblíže 27. a 28. února. Fotograficky zajímavé bude i setkání s emisními mlhovinami IC 405/410 na začátku března.
Autor: Pavel Vabroušek
Kosmonautika
Hayabusa 2 provedla v noci na pátek úspěšný pokus o odběr vzorků z povrchu planetky Ryugu.
Další zkušební let v podání SpaceShipTwo jsme mohli vidět na videu Virgin Galactic. Šéfka výcviku astronautů Beth Moses se tam navíc svezla poprvé jako pasažér kromě dvou pilotů. Dosažena byla výška téměř 90 km, což je v Americe bráno jako kosmický prostor.
Izraelská sonda Beresheet byla raketou Falcon 9 umístěna na dokonalou dráhu a bude postupně zrychlována na cestu k Měsíci, na jehož povrchu by měla přistát 11. dubna odpoledne našeho času.
NASA se pochlubila nejostřejšími obrázky Ultima Thule. Tým New Horizons v tomto ohledu zaznamenal fenomenální úspěch.
Událostí týdne by mohl být test nové lodi Crew Dragon, která by měla odstartovat na raketě Falcon 9 2. března v 8:45 SEČ. Poté se má vydat k ISS, kde by měla zakotvit o den později.
Výročí
25. února 1969 (50 let) odstartovala sonda Mariner 6. Cílem byl průlet kolem Marsu. Ten se zdařil a sonda zaslala na Zemi množství fotografií.
1. března 2009 (10 let) dopadla sonda Chang'e 1 na povrch Měsíce. Sonda byla vypuštěna 24. 10. 2007 a 5. 11. se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výšce 200 km. Sonda prováděla měření výšky, spektra, vyzařování povrchu a poslala mnoho fotografií.
2. března 2004 (15 let) odstartovala sonda Rosetta na svoji dlouhou pouť ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Její průzkum komety spolu s přistávacím modulem Philae je velkým úspěchem evropské vědy a přinesl nám tolik poznatků o kometě, že o ní budeme slýchat ještě dlouho.
3. března 1959 (60 let) odstartovala měsíční sonda Pioneer 4. Ke startu posloužila vylepšená vojenská raketa Juno II týmu kolem Wernhera von Brauna. Let k Měsíci nebyl úplně bez komplikací a nakonec proletěla dál, než se čekalo. Poté se jako druhá sonda po sovětské Luně 1 dostala na heliocentrickou dráhu.
3. března 1969 (50 let) odstartovala mise Apollo 9. Hlavním úkolem bylo poprvé otestovat lunární modul v samostatném letu. Vše se odehrálo na nízké oběžné dráze kolem Země. Dva úspěšné testovací lety lunárního modulu se uskutečnily 7. března 1969.
Výhled na příští týden
- Měsíc na večerní obloze
- Výročí: George Gamow
- Výročí: Voyager 1 kolem Jupiteru
- Výročí: objev měsíčku Thebe u Jupiteru
- Výročí: Kepler (dalekohled)
- Výročí: Alvan Clark
- Výročí: David Fabricius
- Výročí: Jurij A. Gagarin
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
