Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2024

8. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 21. února v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 2. do 25. 2. 2024. Měsíc je vidět na večerní obloze a doroste k první čtvrti. Ráno nastane konjunkce Venuše a Marsu. Jupiter je večer jedinou dobře viditelnou planetou, nedaleko něj najdeme ještě Uran. Aktivita Slunce byla vysoká a nyní se dočasně sníží. K Měsíci zamířila soukromá americká sonda Nova-C. Nová japonská raketa H3 má za sebou úspěšný testovací start.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 24. února ve 13:30 SEČ.

Planety
Jupiter (−2,3 mag) je večer vysoko nad jihozápadem. Mezi Jupiterem a Plejádami lze dohledat slabý Uran (5,7 mag). Ráno je Venuše (−3,9 mag) už i za pokročilého svítání jen velmi nízko u jihovýchodního obzoru. Zajímavostí je, že nyní projde zdánlivě kolem planety Mars (1,3 mag). V nejtěsnější konjunkci budou 22. února. Díky Venuši by snad mohl být Mars k nalezení na denní obloze, ale nebude to snadné, zvláště když jasná modrá obloha je v nedohlednu.

Aktivita Slunce byla vysoká a nyní asi trochu poklesne. Nejsilnější erupci X2,56 ještě stihla vyprodukovat velká aktivní oblast č. 3576, která nyní pomalu zapadá. Také další skvrny zapadnou a musíme počkat, zda se objeví nové. Několik velkých skvrn už je na odvrácené polokouli a jsou viditelná i na snímcích Perseverance z povrchu Marsu (pozor nejvýraznější tečka je vada na optice, skvrny jsou na fotografii méně výrazné šedavé flíčky). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

Země ze sondy Nova-C Autor: Intuitive Machines
Země ze sondy Nova-C
Autor: Intuitive Machines
Sonda Perseverance je na Marsu už tři roky a aktuálně se potýká s problémem zaseklé krytky kamery přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals). Mezitím snímek z velké dálky zachytil helikoptéru Ingenuity a potvrdil, že jeden list rotoru úplně chybí. Nelze se divit, že tento neuvěřitelně úspěšný dron musel svou misi po 72. letu ukončit.

K Měsíci se vydala další soukromá americká sonda Nova-C. Jejím cílem je již 22. 2. přistání na Měsíci. Pokud se to podaří, půjde o první úspěšné americké přistání od Apolla 17. Sonda po oddělení od horního stupně rakety Falcon 9 pořídila nádherné snímky Země. Zajímavostí je, že sondu vynesl první stupeň Falconu 9 číslo B1060.18, který tedy zvládl vynést náklad již po osmnácté a opět úspěšně přistál.

Japonská raketa H3 je nástupcem úspěšného silného nosiče H2. První testovací let 7. 3. 2023 skončil nezdarem, a tak se jednalo již o druhý testovací start. Tentokrát vše proběhlo dobře a na oběžnou dráhu byl vynesen hmotnostní simulátor družice i dvě menší družice.

Start rakety H3 (druhý a úspěšný testovací let) 17. 2. 2024 (první test v březnu 2023 nebyl úspěšný) Autor: X/RZ Makise
Start rakety H3 (druhý a úspěšný testovací let) 17. 2. 2024 (první test v březnu 2023 nebyl úspěšný)
Autor: X/RZ Makise

Výročí

19. února 1894 (130 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.

24. února 1949 (75 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.

25. února 1969 (55 let) odstartovala sonda Mariner 6. Cílem byl průlet kolem Marsu. Ten proběhl 31. 7. 1969 v minimální vzdálenosti 3431 km a sonda poté pokračovala po heliocentrické dráze. Pořídila 201 snímků jižní a rovníkové oblasti.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc na ranní obloze u hvězdy Antares
  • Výročí: Chang'e 1, dopad na Měsíc
  • Výročí: Rosetta a Philae, start ke kometě 67P
  • Výročí: Pioneer 4
  • Výročí: Apollo 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mariner 6, Bumper WAC, Jaroslav Císař, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 1.12.2024

Další informace »