8. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 24. února ve 13:30 SEČ.

Planety
Jupiter (−2,3 mag) je večer vysoko nad jihozápadem. Mezi Jupiterem a Plejádami lze dohledat slabý Uran (5,7 mag). Ráno je Venuše (−3,9 mag) už i za pokročilého svítání jen velmi nízko u jihovýchodního obzoru. Zajímavostí je, že nyní projde zdánlivě kolem planety Mars (1,3 mag). V nejtěsnější konjunkci budou 22. února. Díky Venuši by snad mohl být Mars k nalezení na denní obloze, ale nebude to snadné, zvláště když jasná modrá obloha je v nedohlednu.

Aktivita Slunce byla vysoká a nyní asi trochu poklesne. Nejsilnější erupci X2,56 ještě stihla vyprodukovat velká aktivní oblast č. 3576, která nyní pomalu zapadá. Také další skvrny zapadnou a musíme počkat, zda se objeví nové. Několik velkých skvrn už je na odvrácené polokouli a jsou viditelná i na snímcích Perseverance z povrchu Marsu (pozor nejvýraznější tečka je vada na optice, skvrny jsou na fotografii méně výrazné šedavé flíčky). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

Sonda Perseverance je na Marsu už tři roky a aktuálně se potýká s problémem zaseklé krytky kamery přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals). Mezitím snímek z velké dálky zachytil helikoptéru Ingenuity a potvrdil, že jeden list rotoru úplně chybí. Nelze se divit, že tento neuvěřitelně úspěšný dron musel svou misi po 72. letu ukončit.

K Měsíci se vydala další soukromá americká sonda Nova-C. Jejím cílem je již 22. 2. přistání na Měsíci. Pokud se to podaří, půjde o první úspěšné americké přistání od Apolla 17. Sonda po oddělení od horního stupně rakety Falcon 9 pořídila nádherné snímky Země. Zajímavostí je, že sondu vynesl první stupeň Falconu 9 číslo B1060.18, který tedy zvládl vynést náklad již po osmnácté a opět úspěšně přistál.

Japonská raketa H3 je nástupcem úspěšného silného nosiče H2. První testovací let 7. 3. 2023 skončil nezdarem, a tak se jednalo již o druhý testovací start. Tentokrát vše proběhlo dobře a na oběžnou dráhu byl vynesen hmotnostní simulátor družice i dvě menší družice.

Výročí

19. února 1894 (130 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.

24. února 1949 (75 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.

25. února 1969 (55 let) odstartovala sonda Mariner 6. Cílem byl průlet kolem Marsu. Ten proběhl 31. 7. 1969 v minimální vzdálenosti 3431 km a sonda poté pokračovala po heliocentrické dráze. Pořídila 201 snímků jižní a rovníkové oblasti.

Výhled na příští týden 

• Měsíc na ranní obloze u hvězdy Antares
• Výročí: Chang'e 1, dopad na Měsíc
• Výročí: Rosetta a Philae, start ke kometě 67P
• Výročí: Pioneer 4
• Výročí: Apollo 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).