Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2019

31. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 31. července 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 29. 7. do 4. 8. 2019. Měsíc bude v novu. Během noci je vidět Jupiter a Saturn, v druhé polovině noci i Neptun a Uran. Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. ISS má opět šestičlennou posádku a dorazila i nákladní loď Dragon. V týdnu ji má doplnit i nákladní Progress MS-12. Chandrayaan 2 konečně odstartovala. LightSail 2 roztáhla plachtu a Starship Hopper konečně poskočil. Před 200 lety se narodil dánský astronom Theodor Brorsen a před padesáti lety prolétl Mariner 6 kolem Marsu.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 1. srpna v 5:12 SELČ. V pondělí večer ještě nalezneme srpek Měsíce ráno u rohu Býka (zety Tauri), v úterý snad ještě nízko nad severovýchodem a pak by se mohl objevit večer v pátek 2. srpna velmi nízko na severozápadě, ale spíše až o víkendu, kdy bude nízko na západě v souhvězdí Panny.

Saturn Autor: Pavel Prokop
Saturn
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Jupiter (−2,4 mag) je večer nad jihem až jihozápadem a Saturn (0,2 mag) kulminuje po setmění. Během noci je vidět také Neptun (7,8 mag) najdeme ve Vodnáři asi stupeň východně od hvězdy fí Aquarii (4,2 mag) a vrcholí nad jihem po třetí hodině ranní. Uran (5,8 mag), který je v Beranovi, bude nejvýše nad ránem. Protože kolem něj nejsou jasné hvězdy, potom jestliže v tom místě nějakou uvidíme pouhým okem, bude to určitě Uran, zkuste to na tmavé obloze sami.
Úkazy Jupiterových měsíců: v neděli 28. července ve 22:00 SELČ končí zatmění Ganymedu. V pondělí 29. července začíná ve 22:16 přechod Io a ve 23:17 přechod jeho stínu. V úterý 30. 7. ve 22:37 končí zatmění Io. V sobotu 3. srpna probíhá přechod Europy. Stín přechází 21:39 až 0:09, přechod měsíce končí ve 21:56.
Přechody GRS: 29. 7. ve 22:55; 3. 8. ve 22:05.

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Malá mise cubesatu LightSail 2 je zatím úspěšná. V úterý 23. července byl proveden hlavní úkon, rozvinutí sluneční plachty.

Sonda Chandrayaan 2 úspěšně vyrazila k Měsíci. Raketa ji nejprve postrčila na trochu jinou dráhu, ale další manévry zatím probíhají podle plánu. Sonda bude protahovat svoji eliptickou dráhu kolem Země, aby se v září dostala k Měsíci.

Raketa Falcon 9 v noci na pátek úspěšně vynesla nákladní loď Dragon k ISS. Loď se už v rámci zásobovací mise CRS-18 připojila ke stanici. Přivezla tak i připojovací adaptér pro americké lodě, IDA-3.

SpaceX udělala radost fanouškům i na jiném místě, když 26. července provedla první úspěšný test – skok – zkušební makety rakety Starship. Tzv. Hopper se vznesl do výšky asi 20 metrů, popoletěl stranou o 10-15 metrů a opět měkce dosedl. Byla tak ověřena základní funkce motoru Raptor a zřejmě se brzy dočkáme „skoků“ do větších výšek.

30. července očekáváme start rakety Ariane 5 z Francouzské Guayány. Na palubě budou geostacionární družice Intelsat 39 a EDRS-C (Hylas 3).
31. července má odstartovat z Bajkonuru raketa Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-12 k ISS. Vývoz rakety už proběhl v nděli.

Na 3. srpen je zatím v plánu z Floridy start Falconu 9 s družicí Amos-17.

Výročí

29. července 1819 (200 let) se narodil dánský astronom Theodor Brorsen. S jeho jménem se setkáme u komet. Zajímavá je 5D/Brorsen, u níž se předpokládá, že se rozpadla. Dále je to kometa 23P/Brorsen-Metcalf. Jako první podrobně popsal, že zvířetníkové světlo pokračuje mostem až k protislunečnímu bodu, který označujeme jako protisvit (gegenschein).

29. července 1999 (20 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem planetky (2888) Braille. Odhalila tak její nepravidelný tvar, a také to, že je složena především z olivínu a pyroxenu, což je relativně vzácné. Planetka je zajímavá ještě tím, že je křížičem Marsu. Jméno nese po vynálezci písma pro slepé.

31. července 1969 (50 let) proletěla sonda Mariner 6 kolem planety Mars. Společně se sesterskou sondou Mariner 7 prozkoumal atmosféru a vyfotografoval povrch Marsu.

31. července 1999 (20 let) dopadla na povrch Měsíce americká sonda Lunar Prospector. Šlo o první americkou misi týkající se výhradně Měsíce po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo tedy naplánováno tak, že řízeně dopadla na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka uvolnila plyny, jejichž rozbor prokázal přítomnost vodního ledu ve věčně zastíněných kráterech v polárních oblastech.

3. srpna 2004 (15 let) odstartovala mise k Merkuru s názvem MESSENGER. Šlo o teprve druhou návštěvu planety od sedmdesátých let, kdy se k ní vydal Mariner 10. Mise to však byla úspěšná a hodně napověděla o dosud nepoznané planetě. Podařilo se nasnímat dosud neznámé části povrchu včetně části obří impaktní pánve Caloris. Poznali jsme, jaké geologické procesy Merkur utvářely, ale další nová tajemství se díky MESSENGERu zase objevila.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc na večerní obloze, nástup aktivity Perseid
  • Výročí: Mariner 7 kolem Marsu
  • Výročí: Rosetta/Philae zachycení u komety
  • Výročí: Zond 7
  • Výročí: Jonathan Lane

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Theodor Brorsen, Mariner 6, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »