Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 3. září 2025 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 7. září ve 20:09 SELČ. Na obloze je poměrně nízko a výše se posune koncem týdne.

Úplné zatmění Měsíce není jev úplně vzácný, pokud se na to díváme z pohledu pozorovatele na jednom místě na Zemi. Přesto je to už tři roky, kdy jsme mohli tento krásný úkaz pozorovat naposledy. Na obrázku níže je vidět průběh celého úkazu v občanském čase (SELČ), ale začátek úkazu nebude pozorovatelný, protože Měsíc vychází až kolem západu Slunce. Zpočátku nebude Měsíc moc dobře vidět, především v Čechách (o něco lépe na Slovensku, kde bude dříve tma). Více informací a živé streamy najdete v tiskovém prohlášení ČAS č. 326.

Schéma průběhu úplného zatmění Měsíce 7. září 2025 Autor: Martin Gembec
Schéma průběhu úplného zatmění Měsíce 7. září 2025
Autor: Martin Gembec

Planety
Merkur (kolem –1,5 mag) je ráno už jen extrémně nízko nad severovýchodním obzorem, ale pár dní by snad mohl ještě být vidět, kdyby nebyly mraky.
Venuše (–3,9 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a kolem 5:30 je skoro 20° nad východem.
Mars (1,6 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Jupiter (–2 mag) je ráno asi dvakrát výš než Venuše. Není žádný problém jej pozorovat, včetně měsíčků a jejich úkazů nebo Velké červené skvrny.
Saturn (0,7 mag) je viditelný celou noc a nejvýše nad jihem je po druhé hodině ráno.
Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru, viz mapa.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, úhlově asi 2 stupně, a vypadá jako slabá hvězdička. K vyhledání je potřeba dalekohled a mapa.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Očekávaná aktivní oblast neměla moc složité magnetické pole, takže jsme se dočkali jen jedné zajímavé erupce střední kategorie M2. Přestože šlo o slabou erupci, trvala velmi dlouho a došlo tedy k výronu plazmatu k Zemi. I takto slabé erupce již v minulosti způsobily polární záře viditelné i z ČR. Příchod částic se očekává 1. září. Sledujte proto stránky Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

Super Heavy Starship má za sebou úspěšný desátý integrovaný letový test (IFT-10). Konečně šlo vše podle plánu. Raketa odstartovala, Starship pak od ní převzala štafetu a vydala se až za hranice kosmického prostoru. Mezitím nosič Super Heavy úspěšně dosedl do Mexického zálivu, přestože simuloval výpadek jednoho z motorů. Starship na přeletové dráze provedla simulované vypouštění Starlinků, zážeh, který bude později třeba k návratu na kosmodrom, a hlavně úspěšně dosedla do Indického oceánu u Austrálie a to přesto, že se testoval velmi namáhavý způsob návratu, především pokud jde o nové druhy tepelné ochrany a spodní aerodynamické klapky. Takže nyní uvidíme, zda další let již bude prvním orbitálním a zda se SpaceX pokusí o záchyt nosiče i lodi zpět na startovní věži.

Sestava Super Heavy Starship před letem IFT-10 v srpnu 2025 na orbitální rampě kosmodromu Starbase v Boca Chica v Texasu Autor: SpaceX
Sestava Super Heavy Starship před letem IFT-10 v srpnu 2025 na orbitální rampě kosmodromu Starbase v Boca Chica v Texasu
Autor: SpaceX

Výročí

6. září 1945 (80 let) se narodil americký astronom Stephen Singer-Brewster. Objevil několik planetek a spoluobjevil kometu 105P/Singer Brewster.

Výhled na příští týden 

Výročí: Viking 2

Výročí: German Titov

Výročí: Jan Vondrák

Výročí: Luna 16

Výročí: Hayabusa u Itokawy

Výročí: John Dobson

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Singer-Brewster, Úplné zatmění Měsíce 7. září 2025, Super Heavy Starship, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »