Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 14. října 2026 v 19:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Obloha

Mesiac v Jasličkách a Jupiter Autor: Zdenko Sádovský
Mesiac v Jasličkách a Jupiter
Autor: Zdenko Sádovský
Měsíc bude v první čtvrti v neděli 18. října v 18:13 SELČ. Na začátku týdne je těsně po novu a prosmýkne se ve dne kolem Merkuru a Venuše (12. 10. odpoledne je mezi nimi).

Merkur (přibližně 0 mag) je 12. 10. v největší východní elongaci (25°), ale kvůli sklonu ekliptiky je vhodný jen k vyhledání na denní obloze.
Venuše (–4,4 mag) je večer prakticky u obzoru a z Česka je tedy viditelná už jen ve dne. Dolní konjunkce se Sluncem nastane už 24. října, takže když si schováme Slunce vpravo za překážku, uvidíme její velký srpek snadno a bezpečně.
Mars (1 mag) je ráno vysoko nad východem v Raku, kde dokončuje průchod otevřenou hvězdokupou Jesličky (M44). Bude nyní prakticky v přímce s Jupiterem a hvzědou Regulus ze Lva.
Jupiter (–1,9 mag) je ráno již také hodně vysoko ve Lvu.
Saturn (0,4 mag) je po opozici ze 4. října vidět celou noc. Nejvýše nad jižním obzorem je kolem půlnoci. Prstence jsou ještě dost sevřené, malým dalekohledem uvidíme i měsíc Titan.
Uran (5,6 mag) je slabý, ale viditelný na velmi tmavé obloze i pouhým okem jako slabá hvězdička v Býku mezi Aldebaranem, Hyádami a Plejádami. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,8 mag) je v Rybách a je vidět prakticky celou noc. K nalezení je jedině pomocí dalekohledu. Mapa polohy z czsky.cz.

Aktivita Slunce je vysoká. Doslova z ničeho se vynořila aktivní oblast AR4549 a další pěkné skvrny se navíc objevily během víkendu. Postupně došlo k několika stále silnějším erupcím a když v sobotu 10. října dorazil k Zemi výron koronální hmoty, vyvolal silnou geomagnetickou bouři G3 (Kp index dosáhl hodnoty 7). Je možné, že rychlejší oblak pohltil pomalejší a zvýšila se tak hustota částic a díky tomu byla polární záře vidět i z ČR nebo Slovenska. AR4549 se složitým magnetickým polem navíc vyvolala erupci M6,4 a vyslala další výron. Zda něco zasáhne Zemi na začátku týdne ještě uvidíme, ale bude dobré sledovat zpravodajství na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Polární záře Autor: Drahoslava Krhounková
Polární záře
Autor: Drahoslava Krhounková

Polární záře Autor: Vít Novák
Polární záře
Autor: Vít Novák

Polární záře Autor: Vít Novák
Polární záře
Autor: Vít Novák

Planetka (4) Vesta je 13. října v opozici a svítí jao hvězdička asi 6,5 mag v souhvězdí Velryby nedaleko Saturnu. Dá se tedy najít i malým triedrem. 

Kosmonautika a sondy

Po osmi měsících na ISS se posádka Crew-12 (Jessica Meir, Jack Hathaway, Sophie Adenot a Andrej Fedjajev) vrátila na Zemi. Loď Dragon Freedom přistála ve čtvrtek 8. října v 17:34 SELČ v Tichém oceánu u pobřeží Kalifornie. Na stanici ji vystřídala Crew-13, která dorazila 1. října. Dá se předpokládat, že rekordní délku pobytu dvanáctky teď chvíli nikdo nepřekoná a že se spíše vrátíme k půlročním misím.

Ve středu 7. října odstartovala jihokorejská raketa Nuri. Vynesla na dráhu ve výšce 570 km pět mikrodružic NEONSAT a devět cubesatů. Desátý (PERSAT02) se neoddělil.

Evropská ESA a čínská CAS zveřejnily první snímky družice SMILE a zahájila se vědecká pozorování. Na snímcíh je červencový ovál polární záře.

Výročí

12. října 1901 (125 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti František Krejčí. Tento „táta“ karlovarských astronomů si zaslouží naši vzpomínku především pro svoji nadšenou činnost v oboru popularizace astronomie na Karlovarsku. Podařilo se mu vést kroužek astronomie, pomohl s vybudováním i znovuobnovením hvězdárny a vychoval řadu svých následovníků.

14. října 1976 (50 let) odstartoval k Saljutu 5 Sojuz 23. Tato mise se ale k orbitální stanici nedokázala pro poruchu přibližovacího systému připojit a musela se po dvou dnech vrátit na Zem. Ke všemu ještě přistáli místo v kazašské stepi na zamrzlém jezeře a ve vánici.

Výhled na příští týden

Venuše bude v dolní konjunkci.
Maximum roje Orionidy.
Výročí: Tycho Brahe
Výročí: objev měsíců Uranu Ariel a Umbriel
Výročí: první snímky Země z kosmu
Výročí: Japetus, měsíc Saturnu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sojuz 23, František Krejčí, Vesmírný týden


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »