Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2023

44. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 1. listopadu 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 10. do 5. 11. 2023. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno také nad východním obzorem. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Začínají padat Tauridy. Sonda Lucy mine planetku Dinkinesh. Na ISS probíhají výstupy do volného kosmu a vydá se k ní nákladní Dragon. Na čínské stanici se střídají posádky. Před 80 lety se narodil Oldřich Pelčák a před 50 lety se vydala na cestu sonda Mariner 10.

Obloha

Momentka zo čiastočného zatmenia Mesiaca 28. 10. 2023. Newton 150/750 PDS, Canon EOS 550D, komakorektor MPCC Mark III, EQM35proGoto, Chynorany. Autor: Michal Lachký
Momentka zo čiastočného zatmenia Mesiaca 28. 10. 2023. Newton 150/750 PDS, Canon EOS 550D, komakorektor MPCC Mark III, EQM35proGoto, Chynorany.
Autor: Michal Lachký
Měsíc byl v úplňku a řada čtenářů poslala snímky jeho částečného zatmění. Fáze poslední čtvrti nastává v neděli 5. 11. v 9:37 SEČ. V noci z 3. na 4. listopadu se nachází pod hvězdami Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců a kolem 1:55 SEČ se za ním schová hvězda omega 1 Cancri (jasnost 5,9 mag, souhvězdí Raka). Zajímavější bude její výstup zpoza neosvětlené strany, kolem 3:00.

Planety
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Vodnáře stoupá nejvýše nad jižní obzor po 19. hodině. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem a ve výšce přes 50° nad jihem jej najdeme kolem půlnoci, protože 2./3. 11. je v opozici se Sluncem. Venuše (−4,4 mag) vychází před třetí hodinou ráno a jedná se o nepřehlédnutelný jasný objekt nad východem. Uran (5,6 mag) je viditelný jako slabá hvězdička i pouhým okem v souhvězdí Berana (zkoušet můžeme v druhé polovině týdne, až nebude zářit Měsíc). Neptun (7,8 mag) spatříme pouze dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb.
Planety Merkur a Mars nejsou zmíněny, protože se na obloze promítají za Sluncem a v neděli 29. 10. byly v konjunkci. To se dalo dobře pozorovat na snímcích sluneční observatoře SOHO v jejím koronografu LASCO C3.

Konjunkce Marsu s Merkurem 29. 10. 2023 na snímku koronografu LASCO C3 observatoře SOHO Autor: NASA/ESA
Konjunkce Marsu s Merkurem 29. 10. 2023 na snímku koronografu LASCO C3 observatoře SOHO
Autor: NASA/ESA

Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Může za to jednak aktivní oblast AR 3473, kde došlo 26. 10. k erupci, která měla následek v podobně krásné eruptivní protuberance, a nakonec i výronu hmoty z koróny. Dále se během neděle 29. 10. objevily nové skvrny v aktivní oblasti AR3474, kde v sobotu nic vidět nebylo. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Tauridy, což jsou částice pocházející z Enckeho komety, mívají dvojité maximum v období konce října a začátku listopadu. Komplex těchto rojů je však mnohem složitější, jak dokázali i čeští vědci, když pozorovali novou větev Taurid, která obsahuje pravděpodobně mnohem více velkých meteoroidů a planetek. Často tedy můžeme pozorovat jasné meteory, tzv. bolidy. Pokud tedy spatříte bolid letící poměrně pomalu a směřující jakoby ze souhvězdí Býka, mohlo by jít o některou z Taurid.

Kosmonautika

Ačkoli životnost sond Voyager se pomalu blíží ke konci a pamatujeme si prognózy o jejich konci již kolem roku 2025, poslední roky ukazují, že inženýři jsou schopni hledat nové a nové cesty k prodloužení jejich činnosti. Nejnovější změny jejich fungování již nahrávají představě, že budou funkční asi dalších pět let, ale zdá se, že není vyloučena ani ještě o něco delší životnost. Až čas ukáže, kde jsou hranice možností, ale už teď je jasné, že jak tehdejší, tak současní inženýři předvedli neskutečně skvělou práci.

Když jsme si konečně prohlédli vzorky dovezené z planetky Bennu, zjistili jsme, že kamínky ze snímků nejsou samotný odebraný materiál uvnitř odběrné hlavy, ale jen bonusový materiál, který se zachytil kolem. A už toho je více, než kolik bylo minimum (60 g), aby se mise dala považovat za úspěšnou.

Sonda Lucy proletí 1. 11. 2023 ve vzdálenosti 450 km kolem planetky Dinkinesh. Tento průlet bude perfektním testem způsobu snímání tělesa v podobných podmínkách osvětlení, jaké očekáváme, až se bude přibližovat k Trojánům, planetkám poblíž oběžné dráhy Jupiteru.

SpaceX provedla všechny přípravy plánovaného startu sestavy SuperHeavy Starship v podobě stupně B9 a lodi S25. Posledním byl tzv. wet dress rehearsal, tedy plnění tekutými pohonnými látkami stejně, jako před samotným startem.

Ruští kosmonauté Kononěnko a Čub vystoupili do volného kosmu z paluby ISS. Jedním z úkolů bylo zjistit, kde docházelo k úniku chladící kapaliny z radiátoru na modulu Nauka a jak toto místo vypadá. Zároveň uzavřeli přívod kapaliny jako prevenci případných budoucích úniků.
K výstupu do kosmu se nyní chystají i Američanky Moghbeliová a O'Harová. Tato EVA je v plánu 1. listopadu.

26. října se na palubu stanice Tchien-kung (Tiangong) vydala další tříčlenná posádka v lodi Šen-čou 17. Stávající trojice přistane tento týden v lodi Šen-čou 16 (plán hovoří o oddělení od stanice 30. 10. a přistání 31. 10.).

5. 11. je v plánu start rakety Falcon 9 s nákladní kosmickou lodí Dragon. Na stanici ISS doveze další porci vybavení a vědy.

Výročí

2. listopadu 1943 (80 let) se narodil bývalý špičkový vojenský pilot, záložní československý kosmonaut a výborný člověk, Oldřich Pelčák. Společně s Vladimírem Remkem se připravoval na kosmický let v Sojuzu 28. Je tedy druhý Čech, který prošel kompletní kosmonautickou přípravou a byl to nepochybně hrdina své doby. Do kosmu se nakonec nepodíval, ale díky tomu se mohl vrátit ke svému milovanému létání. Oldřich Pelčák zemřel 7. 10. 2023.

Oldřich Pelčák (1943-2023), bývalý záložní československý kosmonaut a vojenský pilot Autor: Milan Halousek
Oldřich Pelčák (1943-2023), bývalý záložní československý kosmonaut a vojenský pilot
Autor: Milan Halousek

3. listopadu 1973 (50 let) odstartovala mise americké kosmické sondy Mariner 10. Ta jako první doletěla do vnitřních oblastí sluneční soustavy a třikrát navštívila planetu Merkur. Její poznatky o této planetě byly na dlouhá léta jedinými, které jsme měli. Naše poznatky však výrazně rozšířila sonda MESSENGER a aktuálně je na cestě k planetě mise BepiColombo.

5. listopadu 2013 (10 let) odstartovala první indická oběžnice Marsu Mangalyaan. Sonda se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Marsu a pořizuje snímky i další data.

Výhled na příští týden 

  • Denní zákryt Venuše Měsícem
  • výročí: Pioneer 9
  • výročí: Zond 6
  • výročí: 2018 VG18 „Farout“

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mangalyaan, Mariner 10, Oldřich Pelčák, Vesmírný týden


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

skvrna 3590

Newton 114/500/modifik.Dobson, 1/10000 s, ISO 3200.

Další informace »