Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2023

44. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 1. listopadu 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 10. do 5. 11. 2023. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno také nad východním obzorem. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Začínají padat Tauridy. Sonda Lucy mine planetku Dinkinesh. Na ISS probíhají výstupy do volného kosmu a vydá se k ní nákladní Dragon. Na čínské stanici se střídají posádky. Před 80 lety se narodil Oldřich Pelčák a před 50 lety se vydala na cestu sonda Mariner 10.

Obloha

Momentka zo čiastočného zatmenia Mesiaca 28. 10. 2023. Newton 150/750 PDS, Canon EOS 550D, komakorektor MPCC Mark III, EQM35proGoto, Chynorany. Autor: Michal Lachký
Momentka zo čiastočného zatmenia Mesiaca 28. 10. 2023. Newton 150/750 PDS, Canon EOS 550D, komakorektor MPCC Mark III, EQM35proGoto, Chynorany.
Autor: Michal Lachký
Měsíc byl v úplňku a řada čtenářů poslala snímky jeho částečného zatmění. Fáze poslední čtvrti nastává v neděli 5. 11. v 9:37 SEČ. V noci z 3. na 4. listopadu se nachází pod hvězdami Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců a kolem 1:55 SEČ se za ním schová hvězda omega 1 Cancri (jasnost 5,9 mag, souhvězdí Raka). Zajímavější bude její výstup zpoza neosvětlené strany, kolem 3:00.

Planety
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Vodnáře stoupá nejvýše nad jižní obzor po 19. hodině. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem a ve výšce přes 50° nad jihem jej najdeme kolem půlnoci, protože 2./3. 11. je v opozici se Sluncem. Venuše (−4,4 mag) vychází před třetí hodinou ráno a jedná se o nepřehlédnutelný jasný objekt nad východem. Uran (5,6 mag) je viditelný jako slabá hvězdička i pouhým okem v souhvězdí Berana (zkoušet můžeme v druhé polovině týdne, až nebude zářit Měsíc). Neptun (7,8 mag) spatříme pouze dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb.
Planety Merkur a Mars nejsou zmíněny, protože se na obloze promítají za Sluncem a v neděli 29. 10. byly v konjunkci. To se dalo dobře pozorovat na snímcích sluneční observatoře SOHO v jejím koronografu LASCO C3.

Konjunkce Marsu s Merkurem 29. 10. 2023 na snímku koronografu LASCO C3 observatoře SOHO Autor: NASA/ESA
Konjunkce Marsu s Merkurem 29. 10. 2023 na snímku koronografu LASCO C3 observatoře SOHO
Autor: NASA/ESA

Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Může za to jednak aktivní oblast AR 3473, kde došlo 26. 10. k erupci, která měla následek v podobně krásné eruptivní protuberance, a nakonec i výronu hmoty z koróny. Dále se během neděle 29. 10. objevily nové skvrny v aktivní oblasti AR3474, kde v sobotu nic vidět nebylo. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Tauridy, což jsou částice pocházející z Enckeho komety, mívají dvojité maximum v období konce října a začátku listopadu. Komplex těchto rojů je však mnohem složitější, jak dokázali i čeští vědci, když pozorovali novou větev Taurid, která obsahuje pravděpodobně mnohem více velkých meteoroidů a planetek. Často tedy můžeme pozorovat jasné meteory, tzv. bolidy. Pokud tedy spatříte bolid letící poměrně pomalu a směřující jakoby ze souhvězdí Býka, mohlo by jít o některou z Taurid.

Kosmonautika

Ačkoli životnost sond Voyager se pomalu blíží ke konci a pamatujeme si prognózy o jejich konci již kolem roku 2025, poslední roky ukazují, že inženýři jsou schopni hledat nové a nové cesty k prodloužení jejich činnosti. Nejnovější změny jejich fungování již nahrávají představě, že budou funkční asi dalších pět let, ale zdá se, že není vyloučena ani ještě o něco delší životnost. Až čas ukáže, kde jsou hranice možností, ale už teď je jasné, že jak tehdejší, tak současní inženýři předvedli neskutečně skvělou práci.

Když jsme si konečně prohlédli vzorky dovezené z planetky Bennu, zjistili jsme, že kamínky ze snímků nejsou samotný odebraný materiál uvnitř odběrné hlavy, ale jen bonusový materiál, který se zachytil kolem. A už toho je více, než kolik bylo minimum (60 g), aby se mise dala považovat za úspěšnou.

Sonda Lucy proletí 1. 11. 2023 ve vzdálenosti 450 km kolem planetky Dinkinesh. Tento průlet bude perfektním testem způsobu snímání tělesa v podobných podmínkách osvětlení, jaké očekáváme, až se bude přibližovat k Trojánům, planetkám poblíž oběžné dráhy Jupiteru.

SpaceX provedla všechny přípravy plánovaného startu sestavy SuperHeavy Starship v podobě stupně B9 a lodi S25. Posledním byl tzv. wet dress rehearsal, tedy plnění tekutými pohonnými látkami stejně, jako před samotným startem.

Ruští kosmonauté Kononěnko a Čub vystoupili do volného kosmu z paluby ISS. Jedním z úkolů bylo zjistit, kde docházelo k úniku chladící kapaliny z radiátoru na modulu Nauka a jak toto místo vypadá. Zároveň uzavřeli přívod kapaliny jako prevenci případných budoucích úniků.
K výstupu do kosmu se nyní chystají i Američanky Moghbeliová a O'Harová. Tato EVA je v plánu 1. listopadu.

26. října se na palubu stanice Tchien-kung (Tiangong) vydala další tříčlenná posádka v lodi Šen-čou 17. Stávající trojice přistane tento týden v lodi Šen-čou 16 (plán hovoří o oddělení od stanice 30. 10. a přistání 31. 10.).

5. 11. je v plánu start rakety Falcon 9 s nákladní kosmickou lodí Dragon. Na stanici ISS doveze další porci vybavení a vědy.

Výročí

2. listopadu 1943 (80 let) se narodil bývalý špičkový vojenský pilot, záložní československý kosmonaut a výborný člověk, Oldřich Pelčák. Společně s Vladimírem Remkem se připravoval na kosmický let v Sojuzu 28. Je tedy druhý Čech, který prošel kompletní kosmonautickou přípravou a byl to nepochybně hrdina své doby. Do kosmu se nakonec nepodíval, ale díky tomu se mohl vrátit ke svému milovanému létání. Oldřich Pelčák zemřel 7. 10. 2023.

Oldřich Pelčák (1943-2023), bývalý záložní československý kosmonaut a vojenský pilot Autor: Milan Halousek
Oldřich Pelčák (1943-2023), bývalý záložní československý kosmonaut a vojenský pilot
Autor: Milan Halousek

3. listopadu 1973 (50 let) odstartovala mise americké kosmické sondy Mariner 10. Ta jako první doletěla do vnitřních oblastí sluneční soustavy a třikrát navštívila planetu Merkur. Její poznatky o této planetě byly na dlouhá léta jedinými, které jsme měli. Naše poznatky však výrazně rozšířila sonda MESSENGER a aktuálně je na cestě k planetě mise BepiColombo.

5. listopadu 2013 (10 let) odstartovala první indická oběžnice Marsu Mangalyaan. Sonda se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Marsu a pořizuje snímky i další data.

Výhled na příští týden 

  • Denní zákryt Venuše Měsícem
  • výročí: Pioneer 9
  • výročí: Zond 6
  • výročí: 2018 VG18 „Farout“

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mangalyaan, Mariner 10, Oldřich Pelčák, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »