Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 10. do 5. 11. 2023. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno také nad východním obzorem. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Začínají padat Tauridy. Sonda Lucy mine...
Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve dvou těsných konjunkcích s ranními planetami. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce překvapilo velkou skupinou skvrn v opravdu aktivní oblasti. Planetka Bennu...
Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a...
Přehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v...
Minulý díl jsme věnovali úspěchu sovětského programu v rámci mise Veněra 7 a z analýzy signálu původně utopeného v šumu se ukázalo, že chvíli vysílala z povrchu jiné planety jako první sonda v historii vůbec. Tento úspěch ještě zopakovalo pouzdro Veněry 8. Další velký úspěch zaznamenal americký...
Mapa oblohy 26. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 3. do 30. 3. Měsíc je po poslední čtvrti, nov nastane v neděli večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný před půlnocí, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází...
Povrch Merkuru se podobá našemu Měsíci. Oba se skládají z hornin a jsou hustě pokryty krátery. Merkur má průměr asi 4800 km, zatímco průměr Měsíce je o něco menší než asi 3500 km (pro srovnání, Země má průměr asi 12700 km). Merkur je ale v mnoha směrech jedinečný. Merkur je nejbližší...
Automatická sonda Mariner 10 se po průletu kolem Merkura ohlédla zpět. To, co uviděla je na snímku nahoře. Merkur je nejbližší planetou od Slunce a je hustě posetý krátery podobně jako pozemský Měsíc. Jak se Merkur pomalu otáčí, tak se jeho povrchová teplota mění od nesnesitelných ...
Merkur nejbližší planeta ke Slunci zůstává nejtajemnější z vnitřních planet Sluneční soustavy. Merkur skrytý v záři Slunce je pro pozemské pozorovatele obtížným cílem. Jedinou sondou, která zblízka zkoumala Merkur byl Mariner 10, jenž třikrát kolem Merkura proletěl v roce 1974 a 1975 a prozkoumal...
Stejně jako pozemský Měsíc, tak i Merkur je posetý krátery, jenž svědčí o intenzivním bombardování v ranném období Sluneční soustavy. V roce 1974 zblízka prozkoumala tuto nejvnitřnější planetu sonda Mariner 10 a pořídila jediné podrobné snímky těžce zkoušeného povrchu. Na mozaice nahoře z 45...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 10. do 5. 11. 2023. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno také nad východním obzorem. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Začínají padat Tauridy. Sonda Lucy mine...
Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve dvou těsných konjunkcích s ranními planetami. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce překvapilo velkou skupinou skvrn v opravdu aktivní oblasti. Planetka Bennu...
Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a...
Přehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v...
Minulý díl jsme věnovali úspěchu sovětského programu v rámci mise Veněra 7 a z analýzy signálu původně utopeného v šumu se ukázalo, že chvíli vysílala z povrchu jiné planety jako první sonda v historii vůbec. Tento úspěch ještě zopakovalo pouzdro Veněry 8. Další velký úspěch zaznamenal americký...
Mapa oblohy 26. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 3. do 30. 3. Měsíc je po poslední čtvrti, nov nastane v neděli večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný před půlnocí, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází...
Povrch Merkuru se podobá našemu Měsíci. Oba se skládají z hornin a jsou hustě pokryty krátery. Merkur má průměr asi 4800 km, zatímco průměr Měsíce je o něco menší než asi 3500 km (pro srovnání, Země má průměr asi 12700 km). Merkur je ale v mnoha směrech jedinečný. Merkur je nejbližší...
Automatická sonda Mariner 10 se po průletu kolem Merkura ohlédla zpět. To, co uviděla je na snímku nahoře. Merkur je nejbližší planetou od Slunce a je hustě posetý krátery podobně jako pozemský Měsíc. Jak se Merkur pomalu otáčí, tak se jeho povrchová teplota mění od nesnesitelných ...
Merkur nejbližší planeta ke Slunci zůstává nejtajemnější z vnitřních planet Sluneční soustavy. Merkur skrytý v záři Slunce je pro pozemské pozorovatele obtížným cílem. Jedinou sondou, která zblízka zkoumala Merkur byl Mariner 10, jenž třikrát kolem Merkura proletěl v roce 1974 a 1975 a prozkoumal...
Stejně jako pozemský Měsíc, tak i Merkur je posetý krátery, jenž svědčí o intenzivním bombardování v ranném období Sluneční soustavy. V roce 1974 zblízka prozkoumala tuto nejvnitřnější planetu sonda Mariner 10 a pořídila jediné podrobné snímky těžce zkoušeného povrchu. Na mozaice nahoře z 45...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
