Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 10. do 5. 11. 2023. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno také nad východním obzorem. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Začínají padat Tauridy. Sonda Lucy mine...
Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve dvou těsných konjunkcích s ranními planetami. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce překvapilo velkou skupinou skvrn v opravdu aktivní oblasti. Planetka Bennu...
Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a...
Přehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v...
Minulý díl jsme věnovali úspěchu sovětského programu v rámci mise Veněra 7 a z analýzy signálu původně utopeného v šumu se ukázalo, že chvíli vysílala z povrchu jiné planety jako první sonda v historii vůbec. Tento úspěch ještě zopakovalo pouzdro Veněry 8. Další velký úspěch zaznamenal americký...
Mapa oblohy 26. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 3. do 30. 3. Měsíc je po poslední čtvrti, nov nastane v neděli večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný před půlnocí, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází...
Povrch Merkuru se podobá našemu Měsíci. Oba se skládají z hornin a jsou hustě pokryty krátery. Merkur má průměr asi 4800 km, zatímco průměr Měsíce je o něco menší než asi 3500 km (pro srovnání, Země má průměr asi 12700 km). Merkur je ale v mnoha směrech jedinečný. Merkur je nejbližší...
Automatická sonda Mariner 10 se po průletu kolem Merkura ohlédla zpět. To, co uviděla je na snímku nahoře. Merkur je nejbližší planetou od Slunce a je hustě posetý krátery podobně jako pozemský Měsíc. Jak se Merkur pomalu otáčí, tak se jeho povrchová teplota mění od nesnesitelných ...
Merkur nejbližší planeta ke Slunci zůstává nejtajemnější z vnitřních planet Sluneční soustavy. Merkur skrytý v záři Slunce je pro pozemské pozorovatele obtížným cílem. Jedinou sondou, která zblízka zkoumala Merkur byl Mariner 10, jenž třikrát kolem Merkura proletěl v roce 1974 a 1975 a prozkoumal...
Stejně jako pozemský Měsíc, tak i Merkur je posetý krátery, jenž svědčí o intenzivním bombardování v ranném období Sluneční soustavy. V roce 1974 zblízka prozkoumala tuto nejvnitřnější planetu sonda Mariner 10 a pořídila jediné podrobné snímky těžce zkoušeného povrchu. Na mozaice nahoře z 45...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 10. do 5. 11. 2023. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno také nad východním obzorem. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Začínají padat Tauridy. Sonda Lucy mine...
Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve dvou těsných konjunkcích s ranními planetami. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce překvapilo velkou skupinou skvrn v opravdu aktivní oblasti. Planetka Bennu...
Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a...
Přehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v...
Minulý díl jsme věnovali úspěchu sovětského programu v rámci mise Veněra 7 a z analýzy signálu původně utopeného v šumu se ukázalo, že chvíli vysílala z povrchu jiné planety jako první sonda v historii vůbec. Tento úspěch ještě zopakovalo pouzdro Veněry 8. Další velký úspěch zaznamenal americký...
Mapa oblohy 26. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 3. do 30. 3. Měsíc je po poslední čtvrti, nov nastane v neděli večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný před půlnocí, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází...
Povrch Merkuru se podobá našemu Měsíci. Oba se skládají z hornin a jsou hustě pokryty krátery. Merkur má průměr asi 4800 km, zatímco průměr Měsíce je o něco menší než asi 3500 km (pro srovnání, Země má průměr asi 12700 km). Merkur je ale v mnoha směrech jedinečný. Merkur je nejbližší...
Automatická sonda Mariner 10 se po průletu kolem Merkura ohlédla zpět. To, co uviděla je na snímku nahoře. Merkur je nejbližší planetou od Slunce a je hustě posetý krátery podobně jako pozemský Měsíc. Jak se Merkur pomalu otáčí, tak se jeho povrchová teplota mění od nesnesitelných ...
Merkur nejbližší planeta ke Slunci zůstává nejtajemnější z vnitřních planet Sluneční soustavy. Merkur skrytý v záři Slunce je pro pozemské pozorovatele obtížným cílem. Jedinou sondou, která zblízka zkoumala Merkur byl Mariner 10, jenž třikrát kolem Merkura proletěl v roce 1974 a 1975 a prozkoumal...
Stejně jako pozemský Měsíc, tak i Merkur je posetý krátery, jenž svědčí o intenzivním bombardování v ranném období Sluneční soustavy. V roce 1974 zblízka prozkoumala tuto nejvnitřnější planetu sonda Mariner 10 a pořídila jediné podrobné snímky těžce zkoušeného povrchu. Na mozaice nahoře z 45...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
