Úvodní  >  Štítky  >  Štítek mariner 10

Štítek: mariner 10

Martin GembecÚkazy

Článek 13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily...

Martin GembecÚkazy

Článek 6. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i...

Martin GembecÚkazy

Článek 44. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 10. do 5. 11. 2023. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno také nad východním obzorem. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Začínají padat Tauridy. Sonda Lucy mine...

Martin GembecÚkazy

Článek 13. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve dvou těsných konjunkcích s ranními planetami. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce překvapilo velkou skupinou skvrn v opravdu aktivní oblasti. Planetka Bennu...

Martin GembecÚkazy

Článek 6. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a...

Martin GembecÚkazy

Článek 44. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v...

Martin GembecKosmonautika

Článek Výzkum Venuše – 4. díl

Minulý díl jsme věnovali úspěchu sovětského programu v rámci mise Veněra 7 a z analýzy signálu původně utopeného v šumu se ukázalo, že chvíli vysílala z povrchu jiné planety jako první sonda v historii vůbec. Tento úspěch ještě zopakovalo pouzdro Veněry 8. Další velký úspěch zaznamenal americký...

Martin GembecÚkazy

Článek 13. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 26. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 3. do 30. 3. Měsíc je po poslední čtvrti, nov nastane v neděli večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný před půlnocí, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází...

APOD Merkur: Inferno pokryté krátery

Povrch Merkuru se podobá našemu Měsíci. Oba se skládají z hornin a jsou hustě pokryty krátery. Merkur má průměr asi 4800 km, zatímco průměr Měsíce je o něco menší než asi 3500 km (pro srovnání, Země má průměr asi 12700 km). Merkur je ale v mnoha směrech jedinečný. Merkur je nejbližší...

APOD Odlet od Merkuru

Automatická sonda Mariner 10 se po průletu kolem Merkura ohlédla zpět. To, co uviděla je na snímku nahoře. Merkur je nejbližší planetou od Slunce a je hustě posetý krátery podobně jako pozemský Měsíc. Jak se Merkur pomalu otáčí, tak se jeho povrchová teplota mění od nesnesitelných ...

APOD Marinerův Merkur

Merkur nejbližší planeta ke Slunci zůstává nejtajemnější z vnitřních planet Sluneční soustavy. Merkur skrytý v záři Slunce je pro pozemské pozorovatele obtížným cílem. Jedinou sondou, která zblízka zkoumala Merkur byl Mariner 10, jenž třikrát kolem Merkura proletěl v roce 1974 a 1975 a prozkoumal...

APOD Paprsčitý kráter Degas na Merkuru

Stejně jako pozemský Měsíc, tak i Merkur je posetý krátery, jenž svědčí o intenzivním bombardování v ranném období Sluneční soustavy. V roce 1974 zblízka prozkoumala tuto nejvnitřnější planetu sonda Mariner 10 a pořídila jediné podrobné snímky těžce zkoušeného povrchu. Na mozaice nahoře z 45...

Martin GembecÚkazy

Článek 13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily...

Martin GembecÚkazy

Článek 6. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i...

Martin GembecÚkazy

Článek 44. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 10. do 5. 11. 2023. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno také nad východním obzorem. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Začínají padat Tauridy. Sonda Lucy mine...

Martin GembecÚkazy

Článek 13. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve dvou těsných konjunkcích s ranními planetami. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce překvapilo velkou skupinou skvrn v opravdu aktivní oblasti. Planetka Bennu...

Martin GembecÚkazy

Článek 6. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a...

Martin GembecÚkazy

Článek 44. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v...

Martin GembecKosmonautika

Článek Výzkum Venuše – 4. díl

Minulý díl jsme věnovali úspěchu sovětského programu v rámci mise Veněra 7 a z analýzy signálu původně utopeného v šumu se ukázalo, že chvíli vysílala z povrchu jiné planety jako první sonda v historii vůbec. Tento úspěch ještě zopakovalo pouzdro Veněry 8. Další velký úspěch zaznamenal americký...

Martin GembecÚkazy

Článek 13. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 26. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 3. do 30. 3. Měsíc je po poslední čtvrti, nov nastane v neděli večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný před půlnocí, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází...

APOD Merkur: Inferno pokryté krátery

Povrch Merkuru se podobá našemu Měsíci. Oba se skládají z hornin a jsou hustě pokryty krátery. Merkur má průměr asi 4800 km, zatímco průměr Měsíce je o něco menší než asi 3500 km (pro srovnání, Země má průměr asi 12700 km). Merkur je ale v mnoha směrech jedinečný. Merkur je nejbližší...

APOD Odlet od Merkuru

Automatická sonda Mariner 10 se po průletu kolem Merkura ohlédla zpět. To, co uviděla je na snímku nahoře. Merkur je nejbližší planetou od Slunce a je hustě posetý krátery podobně jako pozemský Měsíc. Jak se Merkur pomalu otáčí, tak se jeho povrchová teplota mění od nesnesitelných ...

APOD Marinerův Merkur

Merkur nejbližší planeta ke Slunci zůstává nejtajemnější z vnitřních planet Sluneční soustavy. Merkur skrytý v záři Slunce je pro pozemské pozorovatele obtížným cílem. Jedinou sondou, která zblízka zkoumala Merkur byl Mariner 10, jenž třikrát kolem Merkura proletěl v roce 1974 a 1975 a prozkoumal...

APOD Paprsčitý kráter Degas na Merkuru

Stejně jako pozemský Měsíc, tak i Merkur je posetý krátery, jenž svědčí o intenzivním bombardování v ranném období Sluneční soustavy. V roce 1974 zblízka prozkoumala tuto nejvnitřnější planetu sonda Mariner 10 a pořídila jediné podrobné snímky těžce zkoušeného povrchu. Na mozaice nahoře z 45...



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »