Merkur: Inferno pokryté krátery

Povrch Merkuru se podobá našemu Měsíci. Oba se skládají z hornin a jsou hustě pokryty krátery. Merkur má průměr asi 4800 km, zatímco průměr Měsíce je o něco menší než asi 3500 km (pro srovnání, Země má průměr asi 12700 km). Merkur je ale v mnoha směrech jedinečný. Merkur je nejbližší planetou ke Slunci, obíhá asi v jedné třetině poloměru oběžné dráhy Země. Jak se Merkur pomalu otáčí, tak se jeho povrchová teplota mění od nesnesitelné zimy -180 stupňů Celsia k nesnesitelnému vedru 400 stupňů Celsia. Místo nejblíže ke Slunci na dráze Merkura se každý oběh mírně mění a tuto skutečnost využil Albert Einstein, aby pomohl ověřit správnost jeho, tehdy nově objevené teorie gravitace: obecné relativity. Snímek nahoře pořídila zatím jediná sonda, která kdy prolétla kolem Merkura: Mariner 10 v roce 1974. Minulý měsíc byla k Merkuru vypuštěna nová sonda Messenger, která má vstoupit na oběžnou dráhu nejvnitřnější planety sluneční soustavy v roce 2011.

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.

Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. září 2004

Merkur: Inferno pokryté krátery

15. vesmírný týden 2026

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS