Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2019

13. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 27. března v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve dvou těsných konjunkcích s ranními planetami. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce překvapilo velkou skupinou skvrn v opravdu aktivní oblasti. Planetka Bennu vyvrhuje kamení. Start evropské rakety Vega byl úspěšný. Firma OneSpace chystá první start své rakety. Očekáváme výstup dvou žen do volného kosmu. V noci na neděli se změní čas o hodinu vpřed na letní.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 28. března v 5:10 SEČ. 26. března asi v 5:05 SEČ se zpoza jeho neosvětlené strany objeví hvězdička 5,5 mag. Vzhledem ke svítání by to mohlo vypadat, že se rozsvítí jakoby na modré obloze. 27. března nastane relativně těsná konjunkce s Jupiterem, který bude necelý stupeň pod ním. Obdobně 29. března ráno bude v těsné konjunkci se Saturnem, který bude necelý stupeň nad Měsícem. Ten den kolem 4:10 se také zpoza neosvětlené strany vynoří hvězda 5,6 mag.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,4 mag), který se přesunul do Býka a blíží se k hvězdokupě Plejády. Ráno je vidět nízko nad jihem Jupiter (−2,1 mag) a ještě níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag). Někteří nadšení amatérští fotografové už nečekali a zkouší obě planety vyfotit. Nejlépe tradičně dopadl Pavel Prokop z Prahy, jehož fotografie Jupiteru i Saturnu odkazujeme.

Pomalu zapadající aktivní oblast AR2736 24. března 2019 z SDO Autor: NASA
Pomalu zapadající aktivní oblast AR2736 24. března 2019 z SDO
Autor: NASA
Aktivita Slunce je velmi nízká, ale jak už to bývá, Slunce umí překvapit. V týdnu se během několika dnů vytvořila velmi aktivní oblast s mnoha skvrnami, která se i nadále zvětšovala. 20. března zde navíc došlo k poměrně silné erupci C4 a hlavně k Zemi se pomalu vydal oblak plazmatu, který měl podle předpovědi zasáhnout naši planetu 23. března a způsobit poměrně silnou geomagnetickou bouři s pěknými polárními zářemi. Paradoxně ještě v neděli navečer víme, že částice dosud nedorazily, což znamená, že buď CME putuje pomaleji, než se čekalo, nebo oblak částic Zemi minul.  
Skupina skvrn bohužel právě zapadá. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Zajímavé pozorování přinesla sonda OSIRIS-REx, která vyfotografovala proudy hmoty z planetky Bennu. Podobně jako zjistila Hayabusa 2 u Ryugu, i Bennu má málo půdy a hodně kamenů na povrchu. Podrobně se k tomu vrací Kosmonautix.cz.

V neděli 31. března ve dvě hodiny ráno se posune čas o hodinu dopředu na středoevropský letní čas (SELČ).

Kosmonautika

22. března vypustila menší evropská raketa Vega družici PRISMA  a na ISS proběhl výstup do kosmu, který provedli McClainová a Hague. Další výstup je plánován 29. března, poprvé v čistě ženském složení McClainová a Kochová.

Probíhají přípravy startu rakety Electron s technologickou družicí DARPA R3D2. Start je v plánu už dnes (24. 3. ve 23:30) a bude Živě a česky komentován na Kosmonautix.cz.

25. března má odstartovat rakety OS-M1 soukromé společnosti OneSpace s družicí Lingque 1B.

30. března má odstartovat čínská raketa CZ-3C s družicí Tianlian-2.

V Texasu pořád probíhají přípravy Starship Hopperu na první testy motoru a snad i případné skoky.

Výročí

29. března 1974 (40 let) se k planetě Merkur poprvé přiblížila kosmická sonda Mariner 10. Průzkum nejmenší planety sluneční soustavy je obtížný v tom, že je třeba sondu urychlit, aby vůbec mohla Merkur dostihnout. V roce 1974 toho bylo docíleno mimo jiné průletem kolem Venuše, kde bylo využito jejího gravitačního pole. Mariner 10 přinesl první detailní poznatky o Merkuru, když kolem něho prolétl třikrát v letech 1974 a 1975. Podařilo se však zmapovat jen 45 % povrchu. Zásadní zlom přišel až s příletem nové sondy MESSENGER, která zkoumala Merkur z oběžné dráhy v letech 2011 až 2015.

Výhled na příští týden 

  • večerní srpek Měsíce o víkendu
  • Výročí: Zond 1
  • Výročí: Zdeněk Kopal

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mariner 10, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »