Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2024

14. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 3. dubna 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 4. do 7. 4. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze je kometa 12P/Pons-Brooks, Merkur a Jupiter. Aktivita Slunce byla velmi vysoká díky aktivní oblasti, která nyní zapadla. Poslední start rakety Delta IV Heavy byl nakonec odložen až na pondělí 1. dubna. Před 110 lety se narodil významný český astronom Zdeněk Kopal, který spolupracoval i s NASA při projektu Apollo.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 2. dubna v 5:15 SELČ. Bude vidět v druhé polovině noci a ráno a většinou jen nízko nad obzorem.

Planety
Jupiter (−2,1 mag) je večer nejvýraznějším objektem nad západem a asi 4° nad ním je ještě slabý Uran (5,8 mag). Nízko na večerní obloze je také Merkur (cca 1,5 až 3 mag). Jeho viditelnost se bude rychle zhoršovat, ale jeho úhlový průměr bude větší a fáze srpku stále užší.

Aktivita Slunce byla vysoká, a to díky krásné aktivní oblasti AR3615, kde byla velká skupina skvrn a docházelo i k silným erupcím. Skvrny mizí s tím, jak se ty nejzajímavější dostávají na odvrácenou polokouli. Musíme čekat, kdy se objeví nové. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní nejjasnější, ale kvůli velmi nízké výšce nad obzorem i za soumraku není ideálně viditelná. K vyhledání zpočátku pomůže hvězda Hamal ze souhvězdí Berana, od které se bude vzdalovat směrem doleva. Mapka k vyhledání komety na CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

V uplynulém týdnu jsme se těšili na poslední start silné rakety Delta IV Heavy. Cituji slova Matěje Soukupa z článku na Kosmonautix.cz, že končí raketa, která nikdy neselhala. Raketa, která vynesla sondu Parker Solar Probe nebo kosmickou loď Orion na její testovací let. Raketa, která byla ve službě již dvacet let a jejíž starty byly vždy poměrně vzácné, jelikož vždy startovala maximálně jednou do roka. Start se měl původně uskutečnit 28. března, pak byl odložen na 29. března a nakonec se má letět až 1. dubna. Nákladem je jako už poměrně tradičně vojenská družice NROL-70.

Na ISS nyní přibyla trojice ze Sojuzu MS-25 vedená Rusem Olegem Novickým. Druhou členkou posádky je Američanka Tracy Caldwell Dyson a třetí je Běloruska Marina Vasileuská.

Na Falconu 9 nyní kromě Starlinků startovala také telekomunikační družice Eutelsat 36D.

Výročí

2. dubna 1964 (60 let) odstartovala sovětská sonda Zond 1 k Venuši. Vzhledem k tomu, že došlo k narušení hermetické části a bylo zřejmé, že nebude splněn její úkol, nebyla označena jako Veněra. Se sondou bylo ztraceno spojení v polovině května, kdy se blížila Venuši, kterou nakonec minula ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů.

3. dubna 1984 (40 let) letěl do kosmu v rámci programu Interkosmos první Ind Rakesh Sharma . Bylo to na palubě Sojuzu T-11. Pobyl 7 dní na Saljutu 7. Indové se nyní plánují vrátit do kosmu pomocí vlastní rakety a kosmické lodi Gaganján.

4. dubna 1914 (110 let) se narodil významný český astronom profesor Zdeněk Kopal. Popularizoval svou oblíbenou vědu a od roku 1937 působil v zahraničí. Zabýval se studiem dvojhvězd, Měsíce a dalších těles Sluneční soustavy. Spolupracoval s NASA při projektu Apollo. Česká astronomická společnost dnes uděluje Kopalovu přednášku za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc, Jupiter a kometa 12P na večerní obloze
  • Výročí: Gemini 1
  • Výročí: Mercury 7
  • Výročí: Georgi Ivanov, první Bulhar v kosmu
  • Výročí: zachycení družice SMM raketoplánem
  • Výročí: Bernhard Schmidt
  • Výročí: Westar 1, první komerční družice USA
  • Výročí: Christiaan Huygens

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 – článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Zdeněk Kopal, Rakesh Sharma, Zond 1


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »