Profesor Zdeněk Kopal Autor: Česká astronomická společnostČeská astronomická společnost, Město Litomyšl a Astronomický ústav Univerzity Karlovy vás srdečně zvou na pietní shromáždění k uctění památky prof. Zdeňka Kopala, které se uskuteční na Vyšehradském hřbitově Slavín v Praze v pátek 4. dubna 2014 od 10 hodin (v den 100. výročí narození Zdeňka Kopala).
Na shromáždění promluví starosta města Litomyšl Michal Kortyš, RNDr. Jiří Grygar, CSc. za Českou astronomickou společnost a Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. za Matematicko fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.
V závěru shromáždění budou k hrobu profesora Zdeňka Kopala položeny věnce institucí, jež se podílejí na připomínce života a díla předního českého badatele a horlivého vlastence.
Michal Kortyš, starosta Litomyšle
Ing. Jan Vondrák, DrSc., předseda České astronomické společnosti
Plakát k oslavě 100. výročí narození Zdeňka Kopala Autor: Česká astronomická společnostProfesor Zdeněk Kopal se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze a absolvoval postgraduální studia ve Velké Británii, kde ho zastihla II. světová válka. Během války působil na Harvardově univerzitě a M. I. T. v Cambridgi a počítalo se s tím, že po skončení války převezme katedru astronomie přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vinou komunistického převratu v únoru 1948 k tomu však nedošlo a profesor Kopal přijal nabídku na založení katedry astronomie Univerzity v Manchesteru ve Velké Británii, na které působil až do své smrti v roce 1993.
Kdykoli to však bylo možné, navštěvoval rodnou zemi a udržoval těsné kontakty s našimi astronomy i za svízelných podmínek komunistické cenzury. Po převratu v roce 1989 navštívil také rodnou Litomyšl a převzal zde čestné občanství města. Byl rovněž zvolen čestným členem České astronomické společnosti a je po něm pojmenována planetka číslo 2628. V anketě českých astronomů o nejvýznamnějším českém astronomovi XX. století s velkou převahou zaujal první místo. Proslavil se svými pracemi v oboru výzkumu těsných dvojhvězd, výzkumu Měsíce (příprava amerického programu Apollo) a v numerické matematice. Napsal velkou řadu monografií a spoustu vynikajících vědeckých prací. Založil a řídil mezinárodní vědecké astronomické časopisy a vychoval řadu odborníků nejen v USA a Velké Británii, ale také v zemích třetího světa.
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4