Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2019

14. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 3. dubna 2019 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 1. 4. do 7. 4. 2019. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce zatím své aktivní oblasti schovává na odvrácené polokouli. Stále lze spatřit kometku Iwamoto. Proběhne start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress MS-12 k ISS a připravuje se start Falconu Heavy. Je to už 105 let od narození našeho významného astronoma, profesora Zdeňka Kopala.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 5. dubna v 10:50 SEČ. V úterý 2. dubna dopoledne se bude nacházet srpek asi 3° pod Venuší. Obě tělesa samozřejmě musíme hledat na denní obloze asi 30° nad jihem.
V nocích kolem novu je možno absolvovat (klidně i z města) pozdní Messierův maraton.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,5 mag), který je asi 4° od hvězdokupy Plejády. Ráno je vidět nízko nad jihem Jupiter (−2,3 mag) a ještě o něco níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Nyní je Slunce na přivrácené polokouli beze skvrn, vše zajímavé je na odvrácené straně, jak dokládají i snímky družice STEREO-A. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Z jasnějších komet zůstává dobře viditelnou C/2018 Y1 (Iwamoto). Kometu najdeme asi 5° západně od mlhoviny California v souhvězdí Persea.

Kosmonautika

1. dubna má odstartovat indická raketa PSLV s družicí EMISAT a 28 nanodružicemi.

Firma SpaceX by měla v následujícícm týdnu provést přípravy na start nejsilnější rakety současnosti. Falconu Heavy. Proběhnout by měl vývoz na rampu a statický zážeh, možná už 2. dubna. Samotný start s družicí Arabsat-6A je zatím v plánu 8. 4. 2019 v 00:36 SELČ.

Na 4. duben je naplánován start rakety Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-11. Ta se vydá z Bajkonuru k ISS.

4. dubna má z Francouzské Guayány odstartovat raketa Sojuz 2-1B se čtyřmi telekomunikačními družicemi O3b (FM-17, 18, 19 a 20). Družice nabízejí internetové připojení.

Přípravy finišují u amerického Marsovského vozítka 2020, kde např. proběhl test složené sestavy (simulované přistání) a test helikoptéry. Evropský ExoMars 2020 nyní dostal další díl. Z Ruska byla do Itálie dopravena přistávací platforma nazvaná Kozáček (Казачок).

Pokus o start soukromé čínské rakety firmy OneSpace se 27. března nezdařil. 31. března pak úspěšně odstartovala raketa CZ-3B s geostacionární družicí Tianlian.

V noci na 29. března konečně odstartovala i raketa Electron s technologickou družicí R3D2.

Výročí

2. dubna 1964 (55 let) odstartovala sovětská sonda Zond 1 k Venuši. Vzhledem k tomu, že došlo k narušení hermetické části a bylo zřejmé, že nebude splněn její úkol, nebyla označena jako Veněra. Se sondou bylo ztraceno spojení v polovině května, kdy se blížila Venuši, kterou nakonec minula ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů.

4. dubna 1914 (105 let) se narodil významný český astronom profesor Zdeněk Kopal. Popularizoval svou oblíbenou vědu a od roku 1937 působil v zahraničí. Zabýval se studiem dvojhvězd, Měsíce a dalších těles sluneční soustavy. Spolupracoval s NASA při projektu Apollo. Česká astronomická společnost dnes uděluje Kopalovu přednášku za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku.

Výhled na příští týden 

  • start Falconu Heavy
  • Výročí: Gemini 1
  • Výročí: sedmička programu Mercury
  • Výročí: Christiaan Huygens

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zond 1, Zdeněk Kopal, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »