Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2023

43. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 25. října 2023 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 10. do 29. 10. 2023. Měsíc mění fázi od čtvrti k úplňku a nastane jeho částečné zatmění. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno. Aktivita Slunce je nízká. V neděli se mění čas – ve tři hodiny nastavíme 2:00 SEČ. Indie otestovala záchranný systém a padáky připravované kosmické lodi Gaganján. Před 45 lety byla do kosmu vyslána první československá družice Magion.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 28. října ve 22:24 SELČ. Tou dobou bude probíhat jeho částečné zatmění. Průběh tohoto úkazu shrnuje obrázek. Vstup do polostínu nastává po 20. hodině, kdy je Měsíc s nedaleko zářícím Jupiterem asi 20° nad východem. Ztmavení jeho části si zřejmě všimneme až kolem deváté večer, kdy se začne blížit zemskému úplnému stínu, do něhož se ponoří od 21:35 do 22:53. Nejvíce ukousnutý se bude jevit ve 22:14. Polostínová fáze zatmění pak končí až po půlnoci.

Schéma průběhu částečného zatmění Měsíce 28. 10. 2023 Autor: Martin Gembec
Schéma průběhu částečného zatmění Měsíce 28. 10. 2023
Autor: Martin Gembec

Jupiter a seeingové překvapení Autor: David Rýva
Jupiter a seeingové překvapení
Autor: David Rýva
Planety
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Vodnáře stoupá nejvýše nad jižní obzor po 20. hodině. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem a ve výšce přes 50° nad jihem je po jedné hodině ráno. Venuše (−4,7 mag) vychází kolem 3:30 a je nepřehlédnutelně jasnou „hvězdou“ na východě.

Aktivita Slunce je nízká. Vyskytují se jen ojedinělé a menší skvrny. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Na obloze bylo v uplynulém novoluní k vidění i několik středně jasných komet. Příkladem může být 103P/Hartley, přesouvající se z Blíženců do Raka, kterou vidíme na přiložené animaci od Miroslava Lošťáka. Aktuálně má asi 9 mag a začíná jí zdatně konkurovat další kometa C/2023 H2 (Lemmon). Ta se pohybuje směrem ke konci oje Velkého vozu. Kometa 2P/Encke byla 22. 10. v přísluní, ale už nám zmizela ráno ve sluneční záři. Nyní komety přezáří Měsíc, tak si na ně musíme počkat do dalšího týdne večer. O těchto i slabších kometách pojednává kometární okénko.

Změna času na středoevropský. V neděli nad ránem se vracíme ke standardnímu času 15. poledníku. Ve 3:00 SELČ se vracíme na 2:00 SEČ.

Kosmická sonda NASA Juno prolétla na své velmi protáhlé dráze už po 55. bodem poblíž Jupiteru (perijovem). Tentokrát to bylo okořeněno tím, že se zároveň přiblížila k měsíci Io a pořídila tak detailní záběry po dlouhých dvaceti letech od sondy Galileo, která obíhala Jupiter od roku 1995 do roku 2003. Ještě bližší průlet bude následovat.

Jupiterův měsíc Io na fotografii sondy Juno (z 55. průletu perijovem) Autor: NASA/JPL-Caltech/Ted Stryk
Jupiterův měsíc Io na fotografii sondy Juno (z 55. průletu perijovem)
Autor: NASA/JPL-Caltech/Ted Stryk

Kosmonautika

Indická agentura úspěšně otestovala záchranný systém kosmické lodi Gaganján, která pak na třech padácích úspěšně dosedla do vln Indického oceánu. Raketa odvozená od urychlovacího stupně rakety PSLV nejprve neodstartovala podle plánu. Automatická startovní sekvence zastavila start během náběhu motoru. Po vyhodnocení závady se zanedlouho start povedl.

Kosmická loď Gaganján se záchrannou věžičkou připravena k testu 20. 10. 2023 Autor: ISRO
Kosmická loď Gaganján se záchrannou věžičkou připravena k testu 20. 10. 2023
Autor: ISRO

Výstup astronautů z paluby ISS v podání O’Harové (NASA) a Mogensena (ESA) byl odložen na prosinec, protože v listopadu bude na ISS moc velký provoz. Mezitím se k výstupu chystají Rusové Kononěnko a Čub, kteří se chtějí zaměřit na poškozený radiátor na modulu Nauka. Jejich výstup je v plánu 25. nebo 26. 10. Poté na 30. 10. je v plánu čistě ženská EVA v podání O’Harové a Moghbeliové.

21. 10. startoval Falcon 9 s 21 družicemi Starlink. Byl to 16. úspěšný start a přistání prvního stupně číslo 1061. Taktéž stupeň číslo 1062 byl v uplynulém týdnu použit po šestnácté. Při startu 18. 10. pomohl vynést 22 Starlinků. Celkově již proběhlo letos 48 startů se Starlinky. Podle dat Jonathana McDowella bylo k 13. 10. vypuštěno celkem už 5 265 Starlinků, z toho 4 905 je stále na oběžné dráze a 4 874 je funkčních.

SpaceX se mezitím marně snaží vypořádat připomínky všech organizací, majících na starosti bezpečnost a ochranu přírody. Proces se natahuje a sestava SuperHeavy B9 se Starship 25 marně čeká na letový test. Ten pravděpodobně již letos neproběhne, a to je velký problém i pro NASA, která zvolila Starship jako prostředek pro přistání na Měsíci v programu Artemis. Fanoušci se mohou alespoň kochat pěknými snímky a dalšími zajímavými testy vedle stojící testovací Starship 26, která provedla zážeh simulující vstupní zážeh při návratu do atmosféry.

Sestava SuperHeavy Starship (raketa B9 a loď S25) na rampě OLM v říjnu 2023 kosmodromu Starbase v Boca Chica (Texas, USA) Autor: SpaceX
Sestava SuperHeavy Starship (raketa B9 a loď S25) na rampě OLM v říjnu 2023 kosmodromu Starbase v Boca Chica (Texas, USA)
Autor: SpaceX

Výročí

24. října 1978 (45 let) odstartovala první československá družice Magion 1. Tato družice zkoumala polární záře a hustotu jednotlivých vysokých vrstev atmosféry. Příjem signálů probíhal v Panské Vsi na Českolipsku. Na projektu se podíleli především Jaroslav Vojta, Pavel Tříska a František Hruška.

24. října 1998 (25 let) odstartovala kosmická sonda Deep Space 1. Během své primární mise otestovala 12 technologických experimentů, jako například iontový pohon, autonomní navigaci a jiné miniaturní přístroje. V rámci prodloužené mise pak navštívila jádro komety Borelly a kromě výzkumu částic odeslala také snímky této komety.

25. října 1968 (55 let) proběhl start nepilotované kosmické lodi Sojuz 2. Po nešťastném letu Sojuzu 1, po kterém zahynul Vladimir Komarov, bylo třeba vyzkoušet všechny systémy nové kosmické lodi.

29. října 1998 (25 let) proběhl start raketoplánu Discovery v rámci mise STS-95. Zajímavostí této mise bylo, že na palubě raketoplánu byl také první Američan, který oblétl Zemi, tedy John Glenn. Hlavním účelem jeho mise bylo prozkoumat vliv kosmického letu na lidský organismus v pokročilém věku. Glenn byl v té době v perfektní kondici, ale protože byl také senátorem, hledali za tím někteří záminku, že letět neměl. Mise raketoplánu splnila spoustu vědeckých úkolů a i let Johna Glenna lze hodnotit pozitivně.

Výhled na příští týden 

  • Jupiter v opozici se Sluncem
  • výročí: Oldřich Pelčák
  • výročí: Mariner 10
  • výročí: Mars Orbiter Mission, Mangalján

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 – článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Glenn, STS-95, Sojuz 2, Magion 1, Deep Space 1, Gaganján, Měsíc Io, Vesmírný týden


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

skvrna 3590

Newton 114/500/modifik.Dobson, 1/10000 s, ISO 3200.

Další informace »