Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2024

1. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 3. ledna 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 1. do 6. 1. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila s natočením staré aktivní oblasti se skvrnami. Sonda Juno se dostala nejblíže k Jupiterovu měsíci Io a přinesla mimořádně krásné záběry jeho aktivního vulkanického povrchu. V kosmonautice zakončily rok Falcon Heavy a Falcon 9. Nový rok začne indická PSLV a dva Falcony. Před 20 lety jsme napjatě prožívali přistání vozítka Spirit na Marsu a před pěti lety dorazily detailní snímky planetky Arrokoth za dráhou planety Neptun.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 4. ledna ve 4:30 SEČ. O den později v pátek 5. 1. ráno se nachází poblíž hvězdy Spica v Panně.

Planety
Saturn (1,0 mag) je po západu Slunce nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Vodnáře. Jupiter (−2,6 mag) je už i večer vysoko nad jihovýchodem. Pomocí dalekohledu lze vyhledat rovněž slabý Neptun (7,9 mag) na rozhraní Vodnáře a Ryb a dokonce i pouhým okem lze spatřit za výjimečně dobrých podmínek Uran (5,7 mag). Nachází se v Beranu asi 11° západně od Plejád. Ráno je vidět nad jihovýchodem velmi jasná Venuše (−4,1 mag) je vidět ráno nad jihovýchodem. S otazníkem je viditelnost planety Merkur (kolem 0 mag), který se nyní vynoří velmi nízko na ranní obloze. Mars je zatím nepozorovatelný v záři Slunce.

Aktivita Slunce se snížila, ale s natočením staré aktivní oblasti (AR3514 nyní 3536) se výrazně zvedla a do nového roku vstupujeme s nejsilnější erupcí roku 2023 kategorie X5. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Na večerní obloze můžeme nyní doporučit k vyhledání především kometu 12P/Pons-Brooks. Dostala se do Labutě a není vyloučeno její další náhlé zjasnění. Kousek pod planetou Uran prochází slabší kometa 144P/Kushida. Měsíc nyní trochu ruší pozorování komety 62P/Tsuchinshan, ale to se rychle změní, takže tuto dobře viditelnou kometu rozhodně můžeme doporučit. Kometa navíc v uplynulém týdnu míjela trojici galaxií ve Lvu známou jako Leo Triplet, a tak není divu, že se na ni zaměřily citlivé kamery amatérských astronomů, včetně dvou, kteří za fotografováním vyráží z Jablonce nad Nisou.

Kometa 62P/Tsuchinshan u Leo Tripletu (28.12.2023 5:20) Autor: Roman Hujer
Kometa 62P/Tsuchinshan u Leo Tripletu (28.12.2023 5:20)
Autor: Roman Hujer

Kometa 62P/Tsuchinshan u Leo Tripletu Autor: Martin Gembec
Kometa 62P/Tsuchinshan u Leo Tripletu
Autor: Martin Gembec

Sonda Juno se dostala nejblíže k Jupiterovu měsíci Io a přinesla mimořádně krásné záběry jeho aktivního vulkanického povrchu.

Io 30. 12. 2023 ze sondy Juno Autor: NASA/JPL-Caltech/Ted Stryk
Io 30. 12. 2023 ze sondy Juno
Autor: NASA/JPL-Caltech/Ted Stryk

Kosmonautika

Manévry v texaském Boca Chica pokračují. Spatřena byla nádrž vyrobená českou firmou, která sem dorazila z Děčína. Poté proběhl statický zážeh Starship S28 a dokonce nosiče B10.

Falcon Heavy startuje s miniraketoplánem X-37B 29. 12. 2023 Autor: Michael Seeley
Falcon Heavy startuje s miniraketoplánem X-37B 29. 12. 2023
Autor: Michael Seeley
SpaceX také stihla během roku 2023 celkem 96 startů svých raket. Viděli jsme ještě jeden start Falconu Heavy, který 29. 12. vynesl vojenský miniraketoplán X-37B a pak start Falconu 9 se Starlinky. Zajímavostí je, že boční stupně Falconu Heavy spolu letěly už popáté a čeká je pak už jen poslední mise, kdy nebudou přistávat – start sondy Europa Clipper si vyžádá maximum energie této rakety. Druhou zajímavostí je, že první stupeň s výrobním číslem B1058 sice po svém devatenáctém letu se Starlinky přistál, ale nakonec byl dovezen do přístavu jen jeho spodní díl, protože se převrátil a vršek zmizel v moři. Vypadá to, že bude použitelných minimálně několik jeho motorů.

V novém roce se má jako první předvést indická raketa PSLV a pak už budou pokračovat Falcony 9. Jednou se Starlinky a podruhé se švédskou geostacionární družicí Ovzon 3.

Výročí

1. ledna 2019 (5 let) proletěla sonda New Horizons kolem planetky Arrokoth v Kuiperově pásu. Měli jsme tak unikátní příležitost podrobně zkoumat materiál, který se od doby vzniku Sluneční soustavy příliš nezměnil. Planetka je tvořena dvěma laloky zploštělého tvaru, které mají odlišný vzhled a v průběhu času se spojily v jeden objekt.

2. ledna 1729 (295 let) se narodil německý astronom Johann Daniel Titius. Jistě se vám jeho jméno vybaví v souvislosti s tzv. Titiusovo-Bodeho pravidlem o vzdálenostech planet, podle něhož začala být hledána hypotetická planeta mezi Marsem a Jupiterem. Pravidlo bylo sice jen náhodným matematickým vztahem platícím jen přibližně pro některé planety, ale pomohlo urychlit objev pásu planetek.

2. ledna 1959 (65 let) odstartovala první vesmírná sonda k Měsíci. Byla jí sovětská Luna 1. Sověti se pokoušeli vyslat sondu několikrát, ale vždy selhala raketa. Uspěli částečně teprve na začátku ledna 1959. Sonda měla zasáhnout Měsíc, avšak nakonec kolem něj pouze proletěla.

2. ledna 2004 (20 let) proletěla sonda Stardust kolem jádra komety 81P/Wild 2. Sonda při své pouti chytala částice meziplanetárního prachu a u komety poté i částice z jejího jádra. Pouzdro pak přistálo na Zemi 15. ledna 2006. Sonda také fotografovala planetku (5535) Annefrank jádro komety Wild 2.

3. ledna 2019 (5 let) dosáhla čínská mise Chang'e 4 odvrácené strany Měsíce. Po přistání navíc ze sondy sjelo vozítko Yutu 2 (což se překládá jako Nefritový králík). Sonda i vozítko stále fungují.

4. ledna 2004 (20 let) přistálo na povrchu Marsu vozítko Spirit. Úspěšný robot z programu Mars Exploration Rover pracoval v kráteru Gusev až do jara 2010, kdy se zapadlý v písku náhle odmlčel. Dvojče Opportunity se stalo rekordmanem, který bude jen těžko překonán, když jeho činnost ukončila až v roce 2018 prachová bouře. Obě sondy pracovaly mnohem déle, než se očekávalo, a to i přesto, že zdrojem jejich energie bylo sluneční záření. Docházelo totiž k pravidelnému čištění jejich panelů fotovoltaických článků větrnými závany a víry.

5. ledna 1969 (55 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 5. Sonda vstoupila do atmosféry Venuše v květnu 1969 a po dobu 53 minut vysílala data o jejím složení a dalších vlastnostech. Pouzdro nebylo ještě vybaveno tak, aby vydrželo sestup až na povrch a tak se ve výšce 25 km nad povrchem zřejmě vlivem tlaku a vysoké teploty odmlčelo.

Výhled na příští týden 

  • Seskupení Měsíce s Venuší a hvězdou Antares
  • výročí: Henderson paralaxa
  • výročí: Veněra 6, start
  • výročí: Pavel Příhoda

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 81P Wild, Stardust, Veněra 5, Spirit, Chang´e 4, Luna 1, Johann Daniel Titius, Arrokoth, Měsíc Io, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Teleplus 2x teleconverter, Canon 60D, Baader photographic solar foil + Baader Semi-APO filter, myFP2Pro focuser Software: PIPP, Autostakkert (5%), Registax, Adobe photoshop 409x 1/8000 ISO160 26.5.2024

Další informace »