1. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 4. ledna ve 4:30 SEČ. O den později v pátek 5. 1. ráno se nachází poblíž hvězdy Spica v Panně.

Planety
Saturn (1,0 mag) je po západu Slunce nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Vodnáře. Jupiter (−2,6 mag) je už i večer vysoko nad jihovýchodem. Pomocí dalekohledu lze vyhledat rovněž slabý Neptun (7,9 mag) na rozhraní Vodnáře a Ryb a dokonce i pouhým okem lze spatřit za výjimečně dobrých podmínek Uran (5,7 mag). Nachází se v Beranu asi 11° západně od Plejád. Ráno je vidět nad jihovýchodem velmi jasná Venuše (−4,1 mag) je vidět ráno nad jihovýchodem. S otazníkem je viditelnost planety Merkur (kolem 0 mag), který se nyní vynoří velmi nízko na ranní obloze. Mars je zatím nepozorovatelný v záři Slunce.

Aktivita Slunce se snížila, ale s natočením staré aktivní oblasti (AR3514 nyní 3536) se výrazně zvedla a do nového roku vstupujeme s nejsilnější erupcí roku 2023 kategorie X5. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Na večerní obloze můžeme nyní doporučit k vyhledání především kometu 12P/Pons-Brooks. Dostala se do Labutě a není vyloučeno její další náhlé zjasnění. Kousek pod planetou Uran prochází slabší kometa 144P/Kushida. Měsíc nyní trochu ruší pozorování komety 62P/Tsuchinshan, ale to se rychle změní, takže tuto dobře viditelnou kometu rozhodně můžeme doporučit. Kometa navíc v uplynulém týdnu míjela trojici galaxií ve Lvu známou jako Leo Triplet, a tak není divu, že se na ni zaměřily citlivé kamery amatérských astronomů, včetně dvou, kteří za fotografováním vyráží z Jablonce nad Nisou.

Sonda Juno se dostala nejblíže k Jupiterovu měsíci Io a přinesla mimořádně krásné záběry jeho aktivního vulkanického povrchu.

Kosmonautika

Manévry v texaském Boca Chica pokračují. Spatřena byla nádrž vyrobená českou firmou, která sem dorazila z Děčína. Poté proběhl statický zážeh Starship S28 a dokonce nosiče B10.

SpaceX také stihla během roku 2023 celkem 96 startů svých raket. Viděli jsme ještě jeden start Falconu Heavy, který 29. 12. vynesl vojenský miniraketoplán X-37B a pak start Falconu 9 se Starlinky. Zajímavostí je, že boční stupně Falconu Heavy spolu letěly už popáté a čeká je pak už jen poslední mise, kdy nebudou přistávat – start sondy Europa Clipper si vyžádá maximum energie této rakety. Druhou zajímavostí je, že první stupeň s výrobním číslem B1058 sice po svém devatenáctém letu se Starlinky přistál, ale nakonec byl dovezen do přístavu jen jeho spodní díl, protože se převrátil a vršek zmizel v moři. Vypadá to, že bude použitelných minimálně několik jeho motorů.

V novém roce se má jako první předvést indická raketa PSLV a pak už budou pokračovat Falcony 9. Jednou se Starlinky a podruhé se švédskou geostacionární družicí Ovzon 3.

Výročí

1. ledna 2019 (5 let) proletěla sonda New Horizons kolem planetky Arrokoth v Kuiperově pásu. Měli jsme tak unikátní příležitost podrobně zkoumat materiál, který se od doby vzniku Sluneční soustavy příliš nezměnil. Planetka je tvořena dvěma laloky zploštělého tvaru, které mají odlišný vzhled a v průběhu času se spojily v jeden objekt.

2. ledna 1729 (295 let) se narodil německý astronom Johann Daniel Titius. Jistě se vám jeho jméno vybaví v souvislosti s tzv. Titiusovo-Bodeho pravidlem o vzdálenostech planet, podle něhož začala být hledána hypotetická planeta mezi Marsem a Jupiterem. Pravidlo bylo sice jen náhodným matematickým vztahem platícím jen přibližně pro některé planety, ale pomohlo urychlit objev pásu planetek.

2. ledna 1959 (65 let) odstartovala první vesmírná sonda k Měsíci. Byla jí sovětská Luna 1. Sověti se pokoušeli vyslat sondu několikrát, ale vždy selhala raketa. Uspěli částečně teprve na začátku ledna 1959. Sonda měla zasáhnout Měsíc, avšak nakonec kolem něj pouze proletěla.

2. ledna 2004 (20 let) proletěla sonda Stardust kolem jádra komety 81P/Wild 2. Sonda při své pouti chytala částice meziplanetárního prachu a u komety poté i částice z jejího jádra. Pouzdro pak přistálo na Zemi 15. ledna 2006. Sonda také fotografovala planetku (5535) Annefrank jádro komety Wild 2.

3. ledna 2019 (5 let) dosáhla čínská mise Chang'e 4 odvrácené strany Měsíce. Po přistání navíc ze sondy sjelo vozítko Yutu 2 (což se překládá jako Nefritový králík). Sonda i vozítko stále fungují.

4. ledna 2004 (20 let) přistálo na povrchu Marsu vozítko Spirit. Úspěšný robot z programu Mars Exploration Rover pracoval v kráteru Gusev až do jara 2010, kdy se zapadlý v písku náhle odmlčel. Dvojče Opportunity se stalo rekordmanem, který bude jen těžko překonán, když jeho činnost ukončila až v roce 2018 prachová bouře. Obě sondy pracovaly mnohem déle, než se očekávalo, a to i přesto, že zdrojem jejich energie bylo sluneční záření. Docházelo totiž k pravidelnému čištění jejich panelů fotovoltaických článků větrnými závany a víry.

5. ledna 1969 (55 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 5. Sonda vstoupila do atmosféry Venuše v květnu 1969 a po dobu 53 minut vysílala data o jejím složení a dalších vlastnostech. Pouzdro nebylo ještě vybaveno tak, aby vydrželo sestup až na povrch a tak se ve výšce 25 km nad povrchem zřejmě vlivem tlaku a vysoké teploty odmlčelo.

Výhled na příští týden 

• Seskupení Měsíce s Venuší a hvězdou Antares
• výročí: Henderson paralaxa
• výročí: Veněra 6, start
• výročí: Pavel Příhoda

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).