Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2023

9. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 1. března 2023 v 19:00 SEČ. Nad západním obzorem konjunkce Jupiteru s Venuší.
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 2. do 5. 3. 2023. Měsíc bude dorůstat od první čtvrti k úplňku. Na večerní obloze dojde ke konjunkci jasných planet – Venuše a Jupiteru. Mars bude v konjunkci s Měsícem. Aktivita Slunce je zvýšená. Kolem 3. března nastávají záblesky geostacionárních družic. K ISS odstartuje nová dlouhodobá posádka – mise Crew 6. Zároveň je na cestě také kosmická loď Sojuz MS-23 bez posádky jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22 čímž si posádka stávající lodi prodlouží pobyt na víc než rok. Před 45 lety se do vesmíru vydal na palubě Sojuzu 28 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Před 100 lety se narodil známý britský astronom Sir Patrick Moore.

Obloha

Nový Měsíc 21. 2. 2023 v 17:54 SEČ, ohnisko 500 mm Autor: Radek Kroupa
Nový Měsíc 21. 2. 2023 v 17:54 SEČ, ohnisko 500 mm
Autor: Radek Kroupa
Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 27. února v 9:06 SEČ. Večer jej najdeme u Plejád v souhvězdí Býka. O den později, 28. 2., bude v konjunkci s Marsem.

Planety
Za soumraku můžeme vidět přiblížení dvou nejjasnějších planet. Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−2,1 mag) budou 1. a 2. března v konjunkci. Ve středu budou od sebe 40 úhlových minut, ve čtvrtek přibližně 45. Mars (0,5 mag) je večer vysoko nad jihem až jihozápadem. Uran (5,8 mag) je o něco níže v souhvězdí Berana.
Příležitostí ke spatření GRS nebo úkazů měsíčků Jupiteru mnoho nebude. GRS prochází středem například 28. 2. v 19:35, 3. 3. v 17:05 a 5. 3. v 18:45 SEČ. V úterý 28. 2. končí přechod stínu Io v 18:04, v pátek 3. 3. v 18:30 začíná přecházet měsíc Europa, 4. 2. v 19:22 začne přechod měsíce Ganymedu.

Podívejme se ještě na seskupení Jupiteru, Venuše a Měsíce očima našich čtenářů:

Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru 22. 2. 2023 Autor: Radek Kroupa
Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru 22. 2. 2023
Autor: Radek Kroupa

Mesiac, Venuša a Jupiter 22. 2. 2023 Autor: Michal Lachký
Mesiac, Venuša a Jupiter 22. 2. 2023
Autor: Michal Lachký

Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru 22. 2. 2023 Autor: Petr Cink
Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru 22. 2. 2023
Autor: Petr Cink

Trojitá konjunkce. Měsíc, Venuše a Jupiter 22. 2. 2023 Autor: Antonín Hušek
Trojitá konjunkce. Měsíc, Venuše a Jupiter 22. 2. 2023
Autor: Antonín Hušek

Aktivita Slunce je stále zvýšená. Opět nastaly silnější erupce a postaraly se o to různé aktivní oblasti. Vývoj skvrn v nové aktivní oblasti poblíž středu kotouče, tak jak se měnily před víkendem, zachytila observatoř SDO. Nejzajímavější bylo dění kolem víkendu, kdy nastala trojice sice středně silných erupcí, ale s dlouhým trváním, které doprovázela oblaka plazmatu (CME), která sice směřují převážně severním a západním směrem, ale částečně mají potenciál zasáhnout i zemskou magnetosféru. Na protony urychlené k rychlostem blízkým rychlosti světla již reagovala ionosféra. Šance na výskyt polárních září od 27. 2. žije, ale těžko odhadovat jejich sílu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) slábne. K lepšímu pozorování při svitu Měsíce doporučujeme větší triedry nebo dalekohledy. Nachází se v Býku poblíž štítu Oriona a směřuje k řece Eridanus. Na czsky.cz je vyhledávací mapka.

Záblesky geostacionárních družic by měly být nejlépe viditelné kolem 3. března. Více se dočtete v článku Tomáše Tržického.

Kosmonautika

V pondělí 27. 2. v 7:45 má z Floridy startovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Crew-6 k ISS. Posádku tvoří čtveřice Stephen Bowen, Warren Hoburg (USA), Sultan AlNejadí (SAE) a Andrej Feďajev (Rus).

Kosmická loď Sojuz MS-23 dorazila v neděli 26. 2. k ISS v bezpilotním režimu. Jde o náhradu za poškozený Sojuz MS-22. Její start proběhl z kosmodromu Bajkonur 24. února 2023. Místo posádky dovezl Sojuz MS-23 na ISS 429 kg nákladu. Posádka Sojuzu MS-22 si pobyt na stanici prodlouží o další půlrok a celkem mají na stanici pobýt více než jeden rok. Mezitím došlo 18. 2. k odpojení poškozeného nákladního Progressu MS-21. Po prozkoumání posádkou stanice bylo rozhodnuto o jeho deorbitaci podle plánu. Je možné, že únik chladiva ze Sojuzu MS-22 a Progressu MS-21 spolu souvisí, ačkoli Roskosmos odkazuje na nárazy kosmické tříště nebo meteoroidů. Výsledky šetření týmy NASA a Roskosmosu dosud nemáme.

Čína rozjela po více než měsíční pauze (oslavy čínského nového roku a svátků jara) svůj raketostroj. Raketa CZ-3B vypustila 23. 2. čínskou nejvýkonnější telekomunikační družici ChinaSat 26. A 24. 2. raketa CZ-2C vynesla družici Horus-1. Není o ní mnoho informací, ale uvádí se, že jde o egyptskou družici postavenou v Číně, určenou pro dálkový průzkum Země. K čínským aktivitám ještě dodejme, že 10. 2. 2021 dorazila na oběžnou dráhu Marsu Tianwen-1, jejíž vozítko Ču-žung úspěšně pracovalo ještě loni, než se uložilo k spánku v úsporném režimu. Panují ovšem obavy, že se neprobudilo. Podle snímků NASA stojí na stále stejném místě a nic nezměnila ani čilá komunikace mezi Zemí a Marsem ze strany Číny, která byla opakovaně zachycena. U neúspěchů však Čína mlčí a tak nezbývá než počkat na jejich stanovisko.

Výročí

2. března 1968 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Zond 4. Název byl ve skutečnosti zástěrkou pro test upravené lodi Sojuz pro let Sovětů k Měsíci. Tento let se zdařil jen částečně. Z parkovací dráhy kolem Země se loď dostala na výstřednou eliptickou dráhu a díky tomu obletěla i Měsíc. Při návratu k Zemi udělala v její atmosféře jakousi žabičku (skip reentry), to znamená, že nejprve vnikla do atmosféry nad USA, pak vyskočila a podruhé zanikla při vstupu do atmosféry nad Guinejským zálivem. To už byla ale na pokyn zničena, aby se nedostala do cizích rukou.

Posádka Sojuzu 28 - vlevo Alexej Gubarev , vpravo V. Remek        (kosmonaut-výzkumník).
Posádka Sojuzu 28 - vlevo Alexej Gubarev , vpravo V. Remek (kosmonaut-výzkumník).
2. března 1978 (45 let) odstartoval v lodi Sojuz 28 ke stanici Saljut 6 československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA. Vybíralo se tehdy ze dvou vynikajících vojenských letců, avšak nakonec nebyl k letu vybrán Oldřich Pelčák, ale Remek. Společně s kosmonautem Alexejem Gubarevem strávil ve vesmíru více než 7 dní. Během návštěvy stanice Saljut 6 se setkali s dvojicí kosmonautů Sojuzu 26. Díky své dobré pověsti byl Remek do roku 2017 velvyslancem ČR v Rusku.

4. března 1923 (100 let) se narodil známý britský astronom Patrick Moore. V paměti ještě máme jeho úmrtí loni 9. prosince. Nejznámější je jako popularizátor astronomie. Sepsal množství knih, např. Hvězdy a planety a proslavil jej pořad BBC Sky at Night. Od roku 1957 bylo natočeno více než 700 dílů. Jako amatérský astronom se zabýval pozorováním Měsíce a známe jej jako autora Caldwellova katalogu, protože jedno z jeho jmen bylo Caldwell(-Moore). 109 objektů je zde doplňkem známého Messiérova katalogu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Alan Hale
  • výročí: James Bradley
  • výročí: Jaroslav Dykast

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »