Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 26. září 2018 ve 20:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 25. září ve 4:52 SELČ. Ve čtvrtek 27. září se přesune přes hvězdu chí 2 Ceti s jasností 4,2 mag. Vstup se odehraje přibližně ve 22:20 SELČ a výstup zpoza neosvětlené strany kolem 23:25 SELČ. Koncem týdne bude v Hyádách. Hvězdu gama však mine po půlnoci a Aldebaran také mine na denní obloze kolem desáté dopoledne.

Planety:
Venuše (−4,8 mag) dosahuje maximálního jasu a je tedy nejlépe viditelná už v pozdním odpoledni na denní obloze, kdy je výše nad obzorem. Její srpeček je nyní nepřehlédnutelný už triedrem, tak se podívejte. Jupiter (−1,8 mag) je večer za soumraku jen pár stupňů nad jihozápadem, bude už téměř nepozorovatelný. Saturn (0,5 mag) a Mars (−1,4 mag) se od soumraku zdržují nízko nad jihem až jihozápadem.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká a jeho povrch beze skvrn. Můžete se přesvědčit na aktuálních snímcích družicové observatoře SDO.

Dvojhvězda alfa Capricorni
Dvojhvězdy si často můžeme představovat jako systém dvou kolem sebe obíhajících hvězd. Na obloze se však vyskytují i dvojhvězdy optické, kdy se nám dvě hvězdy promítají pěkně jedna vedle druhé. Takévým příkladem je i známý Albireo z Labutě. My se dnes zaměříme na dvojhvězdu v souhvězdí Kozoroha, kde podle řecké abecedy první jsou hvězdy alfa jedna a dva Capricorni. Jejich latinská jména Algedi překládáme jako „koza“. Alfa 1 se často v mapách nazývá Prima Giedi a Alfa 2 je potom Algedi. Jednička je od nás asi 700 sv. roků a dvojka jen 106 světelných roků. Jasnost hvězd je 4,3 a 3,6 mag, takže patří spíše mezi trochu slabší „stálice“. Informace o této zajímavé dvojici hvězd přinesl i páteční díl pořadu Noční obloha z 21. 9. 2018.

Kosmonautika

Japonská sonda Hayabusa 2 opět sestoupila k povrchu planetky Ryugu. V pátek uvolnila dva minirovery MINERVA II 1A a B. Oba pořídily při sestupu a posléze i na povrchu nějaké snímky, ale hlavně fungují bez problémů. Hayabusa 2 byla nakonec až 55 metrů nad povrchem a snímek z výšky asi 100 metrů ukazuje dobře její stín.

Po různých odkladech kvůli počasí a technice se podařil start rakety H-IIB s nákladní lodí HTV k ISS.

Curiosity se aktuálně potýká s problémem s ukládáním velkých objemů dat z vědeckých přístrojů. Proto byla dočasně přerušena práce některých z nich a technici zjišťují, jak počítači pomoct. V záloze je i varianta přepnout se na druhý počítač. Ten byl až do 200. solu hlavním a pak došlo kvůli obtížím k přepnutí na druhý, záložní, který je nyní tím hlavním. Problémy, které k přepnutí tehdy vedly jsou již ale vyřešeny, takže se necháme překvapit, kde se problém najde. Mezitím stále pokračuje naslouchání Opportunity, ale naděje na probuzení se zdá být mizivá. Ono není divu po těch letech a náročné, tmavé a mrazivé, prachové bouři v minulých týdnech.

NASA již v týdnu provedla test přístrojů Parkerovy sluneční sondy a vše funguje, jak ostatně ukázaly i snímky Mléčné dráhy z jejích kamer. Své první pole na jižní obloze již také snímá lovec exoplanet TESS a přichází už i první objevy planet ne moc větších, než Země u trpasličích hvězd.

SpaceX ústy Elona Muska oznámila, že japonský miliardář Yusaku Maezawa si zaplatil let chystanou lodí Big Falcon Ship kolem Měsíce.

Ze startů raket v minulém týdnu mžeme přidat ještě informaci o úspěšném startu indické PSLV s dvěma družicemi. Čína vypustila raketu CZ-3B d dvěma družicemi navigační sítě Beidou.

V týdnu očekáváme start rakety Ariane 5 s dvěma družicemi. Plán hovoří o startu 25. září a na palubě budou Horizons 3e a Intelsat 38 (Azerspace-2). Pokud Čína udrží nastolené vysoké tempo, dočkáme se dalšího startu menší rakety Kuaizhou 1A.

Výstup Feustela a Gersta z ISS se má odehrát 30. září.

Výročí

25. září 2008 (10 let) odstartovala čínská kosmická loď Shenzhou 7 [Šen-čou 7] se třemi čínskými kosmonauty (též tchajkonauty) na palubě. O dva dny později, 27. září 2008, pak Zhai Zhigang [Čaj Č’-kang] provedl první výstup Číňana do kosmu.

26. září 1948 (70 let) se v Českých Budějovicích narodil náš kosmonaut Vladimír Remek. Bývalý vojenský letec a jediný československý kosmonaut je znám jako propagátor kosmonautiky, bývalý poslanec Evropského parlamentu a velvyslanec ČR v Rusku. Za svůj přínos popularizaci kosmonautiky byl v roce 2018 oceněn Cenou Antonína Vítka od Astronautické sekce ČAS. Do vesmíru letěl Remek s Gubarevem v Sojuzu 28. Odstartovali z kosmodromu Bajkonur 2. března 1978. Byla to první mezinárodní posádka v rámci programu Interkosmos i v historii kosmických letů vůbec. Po spojení se stanicí Saljut 6 se kosmonauti setkali se členy dlouhodobé posádky stanice Jurijem Romaněnkem a Georgijem Grečkem. Po splnění úkolů přistáli 10. března.

27. září 2003 (15 let) odstartovala evropská sonda SMART-1. Z názvu Small Missions for Advanced Research in Technology vyplývá, že jejím úkolem bylo testovat nové technologie a to jednak iontový pohon, který ji po vynesení raketou Ariane 5 postrkoval k Měsíci, a dále sadu miniaturních přístrojů určených pro výzkum Měsíce. Díky sondě jsme měli možnost poznat rozsáhlé množství chemických sloučenin a prvků tvořících jeho povrch. Sonda také pomohla výzkumu dokládajícím teorii vzniku Měsíce dávnou kolizí Prazemě s tělesem o velikosti asi tak dnešního Marsu.

28. září 1858 (160 let) byl pořízen první snímek komety – C/1858 L1 (Donati). S fotografováním započali na Harvardské observatoři metodou daguerrotypie již koncem 40. let 19. století, ovšem jako vhodnější se ukázal následně kolodiový proces. Ten sice vyžadoval, aby skleněná deska zůstala do posledního okamžiku vlhká, ale dával dobré výsledky umožňující následnou reprodukci pozitivu. Citlivost byla nevalná a tak ani po expozici dlouhé 6 minut přes 15" refraktor Harvardské hvězdárny nebylo na snímku mnoho. Kometa samotná měla asi −1 mag (šlo o jednu z nejkrásnějších komet s ohonem až 60°). Jak si poznamenal George Bond do pozorovacího deníku, zkoušel postupně delší expozice a na třetí desce s expozicí 6 minut bylo zaznamenáno pouze jádro a mlhavé okolí v podobě oválu o rozměru 15 úhlových vteřin. Později si ještě známý astrofotograf Barnard myslel, že první fotografie komet byly pořízeny v letech 1881 a 1882 (na fotografiích jsou totiž klasicky komety s ohonem), avšak ani tento brzký počin s kometou bez ohonu nelze opomenout. Pro zajímavost ještě dodejme, že v Anglii tou dobou komerční fotograf William Usherwood údajně pořídil fotografii Donatiho komety s ohonem pomocí portrétovacího objektivu, ovšem jeho fotografie je neznámo kde, ačkoli kopii dostal na Harvard i Bond a s Usherwoodem si dopisoval. Faktem je, že citlivost roztoku Usherwooda by i přes objektiv o světelnosti f2,4 musela být mnohem vyšší, aby dosáhl snímku komety tak, jak je uváděno v korespndenci (délka expozice 7–9 sekund!). Sám Usherwood zpětně vzpomínal, že snímek pořídil 27. 9. 1858, tedy on by byl tím, kdo poprvé vyfotil kometu, ale z výše uvedeného je zřejmé, že jeho prvenství je neprůkazné.

28. září 2008 (10 let) vystartovala poprvé na oběžnou dráhu raketa Falcon 1 soukromé firmy SpaceX. Po pouhých pěti startech odešla do důchodu, ovšem její nástupce Falcon 9 je známá a úspěšná raketa, která nejprve vynesla několik nákladních lodí Dragon k ISS. Dnes vynáší běžně i další družice a jak známo, její první stupně nejenže úspěšně přistávají, ale také došlo ke znovupoužití již letěného stupně. Na podobném principu funguje také Falcon Heavy.

29. září 1988 (30 let) odstartoval raketoplán Discovery na svou misi STS-26. V té době nešlo o jednu z mnoha misí. Šlo po dvou a půl letech o první start raketoplánu od havárie Challengeru na konci ledna 1986. Mise proběhla bez úspěšně. Hlavním úkolem bylo vypuštění komunikační družice TDRS-C.

Výhled na příští týden 

  • kometa 21P na ranní obloze
  • trpasličí „Barnardova“ galaxie NGC 6822
  • Výročí: 60 let NASA
  • Výročí: Meghand Saha
  • Výročí: MESSENGER, 2. průlet kolem Merkuru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: ShenZhou 7, SMART-1, Falcon 1, První snímek komety, STS-26, Vladimír Remek, Vesmírný týden


43. vesmírný týden 2018

43. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše projde dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Meteory Orionid spatříme možná v noci na pondělí, pak už ruší svit Měsíce. BepiColombo se vydala na cestu k planetě Merkur. V plánu je start rakety Pegasus z podvěsu letounu a první let čínské rakety Zhuque. Před 40 lety odstartovala první československá družice Magion 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

Notoricky známá galaxie v Andromédě přes menší dalekohled SW 80/600ED a modifikovanou starou zrcadlovkou Canon 1100D.

Další informace »