Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 25. března 2026 ve 20:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 25. 3. ve 20:18 SEČ. Uprostřed týdne 25./26. si také budeme moci všimnout, jak projde kolem jasné hvězdy – Jupiteru. Zajímavý úkaz nastává také v neděli 29. 3. večer, kdy se za ním schová hvězda Regulus. Především vstup za neosvětlenou stranu téměř úplňkového Měsíce by mohl být zajímavý při pohledu dalekohledem. Zákryt nejjasnější hvězdy souhvězdí Lva začíná krátce po 19:30 SEČ, výstup zpoza té osvětlené strany nastane asi ve 20:35.
Planety
Merkur (asi 0,5 mag) je ráno za svítání velmi nízko nad východním obzorem. V podstatě je spíše nepozorovatelný.
Venuše (–4 mag) je na tom večer už podstatně lépe a jako výrazná hvězda, Večernice, září i za pokročilejšího soumraku nad západním obzorem.
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je slabý a ráno vychází téměř současně se Sluncem.  
Jupiter (–2,3 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a má stále ideální podmínky viditelnosti.
Saturn (1,1 mag) není vidět, 24. března je v konjunkci se Sluncem. Jako jasnější objekt je vidět
v koronografu LASCO C3 observatoře SOHO mírně pod zakrytým Sluncem.
Uran (5,8 mag) je pod Plejádami. Večer je už níže nad západem.
Neptun (8 mag) je také úhlově poblíž Slunce a není pozorovatelný.

Aktivita Slunce je mírně zvýšená, především díky aktivní oblasti AR4392, která prošla středem kotouče a produkovala erupce a oblaka elektronů pak zasahovala zemskou magnetosféru. Výskyt polárních září pravděpodobně viditelných i od nás zřejmě všude skryla oblačnost (viz pěkný snímek z Polska). Nyní v neděli 22. 3. ještě kolem Země proudí rychlý sluneční vítr z koronální díry, takže výskyt září ještě nelze vyloučit. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Komety
Tento týden už začne být napínavé sledovat vývoj zjasňování komety C/2026 A1 (MAPS). Také je důležité připomenout, že míří přímo k povrchu Slunce a může se začít rozpadat. My si přejeme, aby se to nestalo a 4. dubna alespoň zčásti přežila průlet těsně nad jeho povrchem a vytvořila nějakou pěknou prachovou vlečku nebo i delší ohon. Každopádně je to zajímavé ji sledovat. Už prolomila jas 10 mag, ale nízko na obloze po západu Slunce je to obtížný objekt.
Na ranní obloze rychle zjasňuje kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Už má i poměrně dlouhý iontový ohůnek. Je tedy stále zajímavější a vyplatí se na ni přivstat. Jasnost se pohybuje kolem 8 mag a pohybuje se pomalu vpravo od pravé strany Pegasova čtverce.
Slábnoucí kometa C/2024 E1 (Wierzchos) je vysoko u hlavy Býka a hodně difúzní 24P/Schamasse je nad hvězdokupou M5 v Hlavě hada.
Mapy k vyhledání komet hledejte na czsky.cz. Přehled dalších hledejte v Kometárním okénku.

C/2025 R3 (PANSTARRS) Autor: Jakub Veselý
C/2025 R3 (PANSTARRS)
Autor: Jakub Veselý

Změna času na letní středoevropský (SELČ) nastává v noci na neděli. Ve dvě ráno budeme okradeni o hodinu a opět budeme kvůli zbytečně brzké změně už v březnu vstávat do tmy. Určitě tato změna není vhodná pro naše biorytmy, ale především by byla přijímána podstatně lépe, kdyby se děla opravdu v době, kdy jsou delší dny a vstávali bychom do světla (například koncem dubna). To by mělo být podstatou této změny, která tímto jinak pozbývá smyslu.

Kosmonautika a sondy

20. března byla raketa SLS opět vyvezena na startovní rampu LC-39B. přípravy na start mise Artemis II zatím směřují k datu 1. dubna, kdy nastává první se startovních oken k cestě kolem Měsíce. U nás tou dobou již bude 2. dubna po půlnoci. Ještě si povíme, zda e toto první okno stíhá. Další jsou v plánu do 6. dubna amerického času.

Raketa SLS byla opět 20. března 2025 vyvezena na startovní rampu LC-39B před plánovanou misí Artemis II. Autor: NASA
Raketa SLS byla opět 20. března 2025 vyvezena na startovní rampu LC-39B před plánovanou misí Artemis II.
Autor: NASA

Významný posun je také v testování nového typu rakety Super Heavy. Booster 19 již byl usazen na novou startovní věž číslo dvě kosmodromu Starbase v Boca Chica v Texasu. Dokonce byl proveden krátký statický zážehneúplnou instalací motorů, ale pozemní segment nebyl zcela ok a tak byl zážeh kratší. Nyní se osadí ostatní motory a proběhnout další testy.

Rusové stihli březnový termín startu z poškozené startovní rampy na kosmodromu Bajkonur, kde vyjela servisní plošina (po startu Sojuzu MS-28 27. 11. 2025). Opravili ji a 22. března mohl startovat Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-33. Zásobování ruského segmentu stanice, stejně jako úpravy její dráhy pomocí těchto lodí tedy jedou dle plánu.

Výročí

23. března 2001 (25 let) zanikla nad vodami Tichého oceánu legendární ruská orbitální stanice Mir.

24. března 1801 (225 let) se narodil český vlastenec Josef František Smetana. Je mimo jiné autorem učebnice Základové hvězdosloví čili astronomie. Ve složitém období první poloviny 19. století působil v Plzni a je bratrancem skladatele Bedřicha Smetany, kterému zde pomohl dostudovat.

24. března 2006 (20 let) vypustila firma SpaceX z rampy na atolu Omelek svou první raketu Falcon 1. Start skončil neúspěchem, když vinou koroze vznikl v motorovém prostoru požár a raketa se poroučela do Pacifiku. Družice FalconSAT-2 byla během destrukce nosiče vymrštěna stranou a přistála na střeše skladu, jen kousek od kontejneru, ve kterém byla předtím na atol přepravována. Nyní je SpaceX naprosto dominantní firmou na kosmickém trhu a firmou, která přinesla mnoho revolučních věcí, mimo jiné znovupoužitelné první stupně Falconu 9, nejsilnější současný nosič Super Heavy a Starship (první na kapalný metan), ale i první megakonstelaci družic Starlink.

25. března 1786 (240 let) se narodil italský astronom, optik a botanik Giovanni Battista Amici. Jeho schopnosti výroby zrcadlových dalekohledů jej řadí mezi nejlepší konstruktéry začátku 19. století. Známá jsou jeho pozorování Jupiterových měsíců ve dne nebo rozlišení dvojhvězdy se složkami 0,5". Kromě toho také zdokonalil mikroskop. Jako první například pozoroval pylové láčky, vyrůstající z pylu dopadlého na bliznu. Známý je také hranol umožňující vzpřímený, stranově správný obraz při pozorování dalekohledem, který Amici vynalezl.

25. března 1811 (215 let) byla Honoré Flaugerguesem objevena Velká kometa 1811. Byla po dobu 260 dnů pozorovatelná pouhým okem, což překonala až v letech 1996 a 1997 kometa Hale-Bopp. Podle vzhledu komety a doby pozorovatelnosti se u obou komet předpokládá, že mají velké jádro (desítky kilometrů).

25. března 1961 (65 let) odstartoval na testovací let Korabl-Sputnik 5, v západních kruzích jako Sputnik 10 (5. let lodi Vostok) se psem Zvjozdočka (= Hvězdička, údajně pojmenovaný Jurijem Gagarinem). Se psem letěla i maketa kosmonauta Ivan Ivanovič, kamera a další přístroje a úspěch letu (druhý úspěch v řadě po třech neúspěších) znamenal zelenou pro start člověka do vesmíru.

25. března 1996 (30 let) se kolem Země prosmýkla kometa Hyakutake a stala se tak nečekanou jasnou vlasaticí, která vyplnila období čekání na jinou výraznou kometu C/1995 O1 (Hale-Bopp). Pomineme-li „Velkou denní kometu“ C/2006 P1 (McNaught), stále čekáme na výraznou kometu s dlouhým ohonem přes půl oblohy, jako měla právě kometa C/1996 B2 (Hyakutake).

Ilustrační foto - těsně kolem Země prolétla i památná kometa C/1996 B2 (Hyakutake) Autor: Michael Jäger, Erich Kolmhofer, Herbert Raab
Ilustrační foto - těsně kolem Země prolétla i památná kometa C/1996 B2 (Hyakutake)
Autor: Michael Jäger, Erich Kolmhofer, Herbert Raab

28. března 1986 (40 let) provedla vzdálený průlet kolem komety 1P/Halley sonda ICE (International Cometary Explorer). Průzkumná sonda byla vypuštěna v srpnu 1978 za účelem studia interakce zemského magnetického pole a slunečního větru. Podíleli se na ní americká NASA a evropská ESA. Nejdříve byla sonda jako vůbec první umístěna do blízkosti gravitačně rovnovážného Lagrangeova bodu L1 asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Po skončení primární mise byla vyslána na průzkum komet. V září 1985 jako první sonda zkoumala ohon komety Giacobini-Zinner a v březnu 1986 ohon komety Hallyeovy. Se sondou se podařilo navázat spojení i v roce 1999 a v roce 2008 bylo ověřeno, že funkční jsou všechny přístroje až na jeden a navíc je k dispozici trochu paliva. Poslední zprávy z roku 2014 ještě hovořily o tom, že její signál detekovali amatérští radioamatéři a problémem komunikovat s ní bylo hlavně její stáří, vyžadující správné vysílače/přijímače.

29. března 1941 (85 let) se narodil americký astrofyzik Joseph Hooton Taylor Jr., nositel Nobelovy ceny za fyziku 1993 spolu s Russelem Alanem Hulsem, za objev binárního pulsaru, nového typu objektu, který pomohl ověřit fungování obecné teorie relativity Alberta Einsteina (zde konkrétně nepřímý důkaz vyzařování gravitačních vln). Pulsar PSR B1913+16 objevili na observatoři Arecibo v roce 1974 a ze změny oběžné doby neutronové hvězdy a jeho tmavého souputníka potvrdili, že binární systém vyzařuje gravitační vlny tak, jak předpovídá teorie relativity. Přímé pozorování gravitačních vln se povedlo až v roce 2015 na speciální dvojici detektorů LIGO.

29. března 2006 (20 let) nastalo zatím poslední úplné zatmění Slunce pozorovatelné blízko Evropě. Pás totality přecházel například přes Libyii a Egypt a nejblíže Evropě Měsíc zcela zakryl naší mateřskou hvězdu v Turecku, kam se vydalo nejvíce českých a slovenských expedic. Díky mimořádně příznivému počasí a výhodné poloze na Zemi šlo o jedno z nejvíce fotograficky dokumentovaných slunečních zatmění, které překonalo až americké zatmění 21. 8. 2017. Právě toto zatmění vneslo poprvé více do povědomí široké laické i vědecké veřejnosti práci Miloslava Druckmüllera. Velmi dobře se za jeho činností ohlíží dokument Helios.

Výhled na příští týden 

Kometa MAPS se dostane těsně nad povrch Slunce

Výročí: Luna 10

Výročí: Hermann Carl Vogel

Výročí: Comptonova gama observatoř

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sonda ICE, Hyakutake, Joseph Hooton Taylor, Velká kometa 1811, Giovanni Battista Amici, Falcon 1, Mir, Josef František Smetana, Vesmírný týden


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »