Duben je tradičně vnímán jako měsíc kosmonautiky a proto bude věnován také půlkulatému výročí letu Jurije Alexejeviče Gagarina. Jako úvodní téma si připomeneme sté výročí narození Virgila Grissoma, spolu s ním se vypravíme na dvě kosmické mise po kterých následovala tragická nehoda na lodi Apollo 1....
V březnu si ve výročích kosmonautiky připomeneme tzv. Halleyovu armádu. Poté se spolu s Veněrou 3 vypravíme k Venuši, nalezneme na dně Atlantiku havarovanou kabinu Challengeru a tahé se vypravíme na orbitu Marsu. Spolu se Sojuzem a Gemini se pokusíme zadokovat u orbitálních stanis a na závěr se...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím...
V únorových kulatých výročích kosmonautiky si připomeneme 100 let od narození Konstantina Feokistova, přistání Luny 9 na Měsíci a sondy Near Shoemaker na planetce Eros. Dozvíme se o budování stanice Mir a také o psích kosmonautech a druhé misi k planetě Venuši.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s...
V roce 1986 byl Sovětským svazem vypuštěn první stavební blok určený pro stanici Mir. V té době byl na oběžné dráze i Saljut 7 a očekávalo se, že ponese toto jméno. Avšak projekt se natolik rozrostl, že dostal vlastní jméno, Mir, neboli v češtině „Svět“. Jako poděkování za toto jméno,...
Podívejte se na náš rozhovor s astronautem Chrisem Hadfieldem, který se proslavil zejména hudebním číslem na palubě ISS. Jeho úspěchy ale zdaleka u hudebních výstupů nekončí. Hadfield během svých tří letů navštívil stanici Mir, podnikl dva výstupy do volného prostoru, velel pohotovostní...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 2. do 21. 2. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je dobře vidět pouze Mars. Na něm se ve čtvrtek večer našeho času pokusí o přistání americké vozítko Perseverance. Arabská a čínská sonda jsou již na oběžné dráze. Chystají se dva odložené starty...
Přehled událostí na obloze od 15. 2. do 21. 2. 2016. Měsíc dorůstá od čtvrti k úplňku. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně vyšší. Byl potvrzen objev gravitačních vln....
Přehled událostí na obloze od 15. 6. do 21. 6. 2015. Měsíc bude v novu. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce je spíše nízká. Začala sezóna NLC. Modul Philae na kometě se probudil.
Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 2. do 20. 2. 2011. Úplněk nastává v pátek. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Kolem jádra komety Tempel 1 polétá sonda...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté v roce 1996 z raketoplánu Atlantis při letu STS-76, když se zrovna přibližoval k ruské kosmické stanici. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu, který se vznáší 350 kilometrů nad novozélandským Jižním...
Tento pohled na dva měsíce Země vyfotografovala při svém letu v červnu 1998 posádka raketoplánu Discovery. V nádherné modré životadárné atmosféře jsou vidět vysoké bouřkové mraky a u okraje planety lze také vidět tehdy největší umělý měsíc Země, vřetenovitou ruskou kosmickou stanici...
Tak to na Zemi vypadá při zatmění Slunce. Je vidět, jak stín Měsíce zatmívá část Země. A tento stín prolétá po Zemi rychlostí skoro 2000 kilometrů v hodině. Úplné zatmění mohou uvidět jenom pozorovatelé uvnitř temného kruhu, ostatní vidí jenom částečné zatmění, kdy je vidět jak...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis, když se zrovna přibližoval k ruské kosmické stanici ke spojení při letu STS-76. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu, který se vznáší 350 kilometrů nad novozélandským Jižním...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis při letu STS-76, když se chystali připojit se k ruské kosmické stanici. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu vznášejícímu se 350 kilometrů nad novozélandským Jižním ostrovem...
Před Mezinárodní kosmickou stanicí na oběžné dráze kraloval jako kosmický přístav ruský Mir. Na snímku nahoře z roku 1995 je americký raketoplán Atlantis připojený k modulárnímu Miru. Při výpravě raketoplánu STS-71 astronauté zodpovídali otázky studentů škol přes amatérské rádio a...
Tento pohled na dva měsíce Země vyfotografovala z oběžné dráhy kolem planety na své červnové výpravě v roce 1998 posádka raketoplánu Discovery. V nádherně modré planetární životodárné atmosféře jsou vidět tlusté bouřkové mraky a nad okrajem planety je vidět to, co tehdy bylo největším...
Večerní oblohou po západu Slunce nad pobřežním městem Salvador v Brazílii naposledy přelétla nízko přes západní horizont ruská kosmická stanice Mir. Zapadající hvězdy zanechaly při této časové expozici dlouhé 5 minut 20 sekund na film ASA 800 film širokoúhlým objektivem krátké, téměř...
Tento pohled na dva měsíce Země vyfotografovala v červnu 1998 posádka raketoplánu Discovery, jak oblétala kolem naší planety. V nádherně modré životodárné atmosféře jsou vidět vysoké bouřkové mraky a nad okrajem planety je vidět její největší umělý měsíc, vřetenovitá ruská kosmická stanice...
Snímek stanice Mir jako ve snu pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis, když se chystali připojit se k ruské kosmické stanici při letu STS-76. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu vznášejícímu se 350 kilometrů nad novozélandským Jižním ostrovem poblíž Cook...
Zde vidíte jak vypadá Země během zatmění Slunce. Lze vidět jak stín Měsíce zatemňuje část Země. Stín se pohybuje přes Zemi rychlostí skoro 2000 km/hod. Pouze pozorovatelé poblíž středu temného kruhu vidí úplné zatmění Slunce - ostatní vidí jen částečné zatmění, kde je Měsícem zakrytá pouze...
Duben je tradičně vnímán jako měsíc kosmonautiky a proto bude věnován také půlkulatému výročí letu Jurije Alexejeviče Gagarina. Jako úvodní téma si připomeneme sté výročí narození Virgila Grissoma, spolu s ním se vypravíme na dvě kosmické mise po kterých následovala tragická nehoda na lodi Apollo 1....
V březnu si ve výročích kosmonautiky připomeneme tzv. Halleyovu armádu. Poté se spolu s Veněrou 3 vypravíme k Venuši, nalezneme na dně Atlantiku havarovanou kabinu Challengeru a tahé se vypravíme na orbitu Marsu. Spolu se Sojuzem a Gemini se pokusíme zadokovat u orbitálních stanis a na závěr se...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím...
V únorových kulatých výročích kosmonautiky si připomeneme 100 let od narození Konstantina Feokistova, přistání Luny 9 na Měsíci a sondy Near Shoemaker na planetce Eros. Dozvíme se o budování stanice Mir a také o psích kosmonautech a druhé misi k planetě Venuši.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s...
V roce 1986 byl Sovětským svazem vypuštěn první stavební blok určený pro stanici Mir. V té době byl na oběžné dráze i Saljut 7 a očekávalo se, že ponese toto jméno. Avšak projekt se natolik rozrostl, že dostal vlastní jméno, Mir, neboli v češtině „Svět“. Jako poděkování za toto jméno,...
Podívejte se na náš rozhovor s astronautem Chrisem Hadfieldem, který se proslavil zejména hudebním číslem na palubě ISS. Jeho úspěchy ale zdaleka u hudebních výstupů nekončí. Hadfield během svých tří letů navštívil stanici Mir, podnikl dva výstupy do volného prostoru, velel pohotovostní...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 2. do 21. 2. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je dobře vidět pouze Mars. Na něm se ve čtvrtek večer našeho času pokusí o přistání americké vozítko Perseverance. Arabská a čínská sonda jsou již na oběžné dráze. Chystají se dva odložené starty...
Přehled událostí na obloze od 15. 2. do 21. 2. 2016. Měsíc dorůstá od čtvrti k úplňku. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně vyšší. Byl potvrzen objev gravitačních vln....
Přehled událostí na obloze od 15. 6. do 21. 6. 2015. Měsíc bude v novu. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce je spíše nízká. Začala sezóna NLC. Modul Philae na kometě se probudil.
Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 2. do 20. 2. 2011. Úplněk nastává v pátek. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Kolem jádra komety Tempel 1 polétá sonda...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté v roce 1996 z raketoplánu Atlantis při letu STS-76, když se zrovna přibližoval k ruské kosmické stanici. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu, který se vznáší 350 kilometrů nad novozélandským Jižním...
Tento pohled na dva měsíce Země vyfotografovala při svém letu v červnu 1998 posádka raketoplánu Discovery. V nádherné modré životadárné atmosféře jsou vidět vysoké bouřkové mraky a u okraje planety lze také vidět tehdy největší umělý měsíc Země, vřetenovitou ruskou kosmickou stanici...
Tak to na Zemi vypadá při zatmění Slunce. Je vidět, jak stín Měsíce zatmívá část Země. A tento stín prolétá po Zemi rychlostí skoro 2000 kilometrů v hodině. Úplné zatmění mohou uvidět jenom pozorovatelé uvnitř temného kruhu, ostatní vidí jenom částečné zatmění, kdy je vidět jak...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis, když se zrovna přibližoval k ruské kosmické stanici ke spojení při letu STS-76. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu, který se vznáší 350 kilometrů nad novozélandským Jižním...
Tento snový snímek stanice Mir pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis při letu STS-76, když se chystali připojit se k ruské kosmické stanici. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu vznášejícímu se 350 kilometrů nad novozélandským Jižním ostrovem...
Před Mezinárodní kosmickou stanicí na oběžné dráze kraloval jako kosmický přístav ruský Mir. Na snímku nahoře z roku 1995 je americký raketoplán Atlantis připojený k modulárnímu Miru. Při výpravě raketoplánu STS-71 astronauté zodpovídali otázky studentů škol přes amatérské rádio a...
Tento pohled na dva měsíce Země vyfotografovala z oběžné dráhy kolem planety na své červnové výpravě v roce 1998 posádka raketoplánu Discovery. V nádherně modré planetární životodárné atmosféře jsou vidět tlusté bouřkové mraky a nad okrajem planety je vidět to, co tehdy bylo největším...
Večerní oblohou po západu Slunce nad pobřežním městem Salvador v Brazílii naposledy přelétla nízko přes západní horizont ruská kosmická stanice Mir. Zapadající hvězdy zanechaly při této časové expozici dlouhé 5 minut 20 sekund na film ASA 800 film širokoúhlým objektivem krátké, téměř...
Tento pohled na dva měsíce Země vyfotografovala v červnu 1998 posádka raketoplánu Discovery, jak oblétala kolem naší planety. V nádherně modré životodárné atmosféře jsou vidět vysoké bouřkové mraky a nad okrajem planety je vidět její největší umělý měsíc, vřetenovitá ruská kosmická stanice...
Snímek stanice Mir jako ve snu pořídili astronauté z raketoplánu Atlantis, když se chystali připojit se k ruské kosmické stanici při letu STS-76. S rozložitými přívěsky a slunečními panely se Mir podobá vrtošivému hmyzu vznášejícímu se 350 kilometrů nad novozélandským Jižním ostrovem poblíž Cook...
Zde vidíte jak vypadá Země během zatmění Slunce. Lze vidět jak stín Měsíce zatemňuje část Země. Stín se pohybuje přes Zemi rychlostí skoro 2000 km/hod. Pouze pozorovatelé poblíž středu temného kruhu vidí úplné zatmění Slunce - ostatní vidí jen částečné zatmění, kde je Měsícem zakrytá pouze...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
