Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2013

9. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3.

Měsíc je po úplňku. Večer lze pozorovat Jupiter, ráno Saturn. Večer končí přelety ISS. Chystá se let lodi Dragon k ISS. Před 35 lety odstartoval náš kosmonaut Vladimír Remek.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pondělí 25. února. Začátek března již přinese bezměsíčné večery.

Planety:
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí Býka již kolem 18. hodiny. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Přechody GRSÚkazy měsíců
25.2. 21:55 25.2. Io přechod 20:35-22:47, stín 21:55-(0:07)
26.2. 17:50 26.2. Europa přechod stínu 17:20-19:46
Io zákryt 17:53, zatmění konec 21:23
27.2. 23:35 27.2. Io přechod stínu konec 18:36
28.2. 19:25 1.3. Ganymed přechod 22:24-(0:44)
2.3. 21:05 3.3. Europa zákryt 22:27-0:55
2.3. 21:05    
Časy jsou v SEČ.

Pozorovací podmínky planety Saturn (0,4 mag) jsou nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah kolem 4. hodiny. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).

Aktivita Slunce se příliš nezvýšila, ačkoli jednu aktivnější oblast jsme tu měli a další se možná chystá. Počet skvrn můžete pravidelně kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS večer pomalu končí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity chystá rozbor vzorků nabraných minulý týden z vnitřku horniny. Barva vzorků je narozdíl od okolí pěkně odlišná, protože jde o čerstvě navrtaný vzorek nezasažený všudypřítomným načervenalým prachem.
     
  • V Indii se ke startu chystá kanadský satelit NEOSSat. Start pomocí rakety PSLV je v plánu v pondělí 25. února ve 13:36 SEČ. Start této družice byl odkládán už od roku 2010. Shodou okolností k němu má tedy dojít zrovna v době, kdy jsme zažili zajímavé události s objekty jejího plánovaného zájmu, tedy blízkozemními asteroidy (NEO's - Near Earth Objects).
     
  • 1. března by měla k ISS odstartovat další nákladní loď společnosti SpaceX Dragon. Start je v plánu v 16:10 SEČ.
     
  • Minulý pátek společnost Orbital Sciences úspěšně otestovala motor rakety Antares. Dva urychlovací motory AJ26, postavené v Rusku a modifikované firmou Aerojet, hořely podle plánu 29 sekund. Test zároveň otestoval startovní rampu Wallops Island ve Virginii. Raketa je na tekuté palivo (kerosen a kapalný kyslík), takže šlo o první test větší rakety na kapalné palivo na tomto místě, stejně jako první kapalinovou raketu Orbital Sciences. Tato firma se pomocí ní chce zapojit do vynášení nákladů pro NASA na ISS. V dubnu by měla být raketa vypuštěna se zátěží a v červnu nebo červenci by mohl proběhnout testovací let s nákladní lodí Cygnus k ISS.
     

Výročí:

  • 2. března 1978 (35 let) odstartoval v lodi Sojuz 28 ke stanici Saljut 6 československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl vlastně prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA a tak je někdy ESA označován i jako první evropský kosmonaut. Vybíralo se tehdy ze dvou vynikajících vojenských letců, avšak nakonec nebyl k letu vybrán Oldřich Pelčák, ale Remek. Společně s kosmonautem Alexejem Gubarevem strávil ve vesmíru více než 7 dní. Během návštěvy stanice Saljut 6 se setkali s dvojicí kosmonautů Sojuzu 26. Remek má dnes stále dobré vztahy s Ruskem. Jako politik byl zvolen do Evropského parlamentu a nyní pracuje v komisi zabývající se energetikou budoucnosti (projekt ITER - termonukleární reaktor).
     
  • 2. března 1968 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Zond 4. Sonda se z parkovací dráhy kolem Země dostala na výstřednou eliptickou a díky tomu obletěla i Měsíc. Při návratu k Zemi udělala v její atmosféře jakousi žabičku (skip reentry), to znamená, že nejprve vnikla do atmosféry nad USA, pak vyskočila a podruhé zanikla při vstupu do atmosféry nad Guinejským zálivem. To už byla ale na pokyn zničena, aby se nedostala do cizích rukou.
     
  • 27. února 1998 (15 let) odstartovala geostacionární družice Hot Bird 4. Družice patří do rodiny významných satelitů přenašejících televizní, rozhlasové programy a datové služby. Hot Bird 4 již dokáže multiplexovat digitální signál přímo na palubě. Z pozice 13° východně byl přesunut v roce 2006 na 7° západně a přejmenován na Atlantic Bird 4.
     

Výhled na příští týden:

  • první pokusy o PanSTARRS?
  • Výročí: Patrick Moore
  • Výročí: James Bradley

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vladimír Remek, Dragon, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »