Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 1. do 6. 1. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila s...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 10. do 6. 11. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Na své cestě oblohou potká Saturn. Dalšími večer viditelnými planetami jsou Neptun, Jupiter a Uran. Později večer i Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale nějaké skvrny se vidět dají a nastala nečekaně i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 2. do 14. 2. 2021. Měsíc bude v novu. Většina jasných planet je zatím neviditelná (ráno blízko Slunci). Večer je dobře vidět hlavně Mars. Tato planeta bude nyní středem zájmu, neboť 9. února se má na jeho oběžnou dráhu dostat arabská sonda Al Amal a...
Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a...
Přehled událostí na obloze od 31. 12. 2018 do 6. 1. 2019. Měsíc je před novem. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se k sobě pomalu blíží Jupiter a Venuše. Kromě planet se na obloze dají vidět i komety. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Sonda New Horizons vykoná historický průlet kolem...
Co způsobilo tuto díru? Díra na kterou se ptáme je vidět jako malý černý kroužek zcela vpravo. Pokud se vám snímek aerogelu nahoře zdá hloupý a nezajímavý, tak tedy vítejte ve světě skutečné vědy. Zajímavé je to, že něco tu díru vytvořilo a to něco mohlo být docela dobře prvním zachyceným...
Létající talíř z vesmíru včera dopadl do pouště v Utahu poté, co byl sledován radarem a pronásledován vrtulníky a letadly. Stejně jako minule se ale nejednalo o žádné vesmírné návštěvníky. Talířem bylo návratové pouzdro sondy Stardust s před dvěma lety zachycenými kousíčky komety Wild 2...
Na tomto divoce vyhlížejícím obrázku kometárního jádra obklopují jeden z nejaktivnějších povrchů ve sluneční soustavě dynamické výtrysky plynu a prachu. Kometa má označení 81P/Wild 2 a obrázek je složeninou ze dvou snímků pořízených navigační kamerou kosmické sondy Stardust při...
Průlet kolem jádra komety je nebezpečný. Automatická kosmická sonda STARDUST se stala 2. ledna jednou z prvních, které brázdily okolním mračnem prachu a písku, aby tak mohla vyfotografovat přímo srdce komety. Nahoře je krátký film ze setkání, který ukazuje bezprecedentní...
Jak vypadá jádro komety? Tuto otázku včera odpověděla automatická kosmická sonda Stardust, když odeslala doposud nejpodrobnější snímky středu komety. Ledová centra komet jsou obvykle pro pozemské dalekohledy zakrytá neprostupným prachem a plynem, který se odpařuje při přibližování ke...
Počátkem tohoto měsíce proletěla meziplanetární sonda NASA STARDUST na své cestě ke kometě Wild 2, kam dorazí v lednu 2004, kolem planetky 5535 Annefrank. Planetka Annefrank je pojmenovaná podle oběti holocaustu, která si vedla slavný deník. Je členem hlavního pásu...
Kosmické sondy často při dlouhých meziplanetárních cestách používají samy sebe v gravitačním praku, aby je urychlil na jejich dlouhou cestu. Sonda Stardust vypuštěná v únoru 1999 ke kometě není vyjímkou. Stardust se 15.ledna 2001 přiblížil k planetě Zemi, na pouhých 6000 kilometrů od jejího...
NASA vypouští silné rakety. Jedna taková raketa Delta II, nedávno vynesla sondu STARDUST do okolí Sluneční soustavy. STARDUST bude fotografovat kometu Wild v roce 2004 při svém přiblížení a vrátí se se vzorky mezihvězdného prahu v roce 2006 zpět na Zemi. V současnosti zústává...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 1. do 6. 1. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila s...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 10. do 6. 11. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Na své cestě oblohou potká Saturn. Dalšími večer viditelnými planetami jsou Neptun, Jupiter a Uran. Později večer i Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale nějaké skvrny se vidět dají a nastala nečekaně i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 2. do 14. 2. 2021. Měsíc bude v novu. Většina jasných planet je zatím neviditelná (ráno blízko Slunci). Večer je dobře vidět hlavně Mars. Tato planeta bude nyní středem zájmu, neboť 9. února se má na jeho oběžnou dráhu dostat arabská sonda Al Amal a...
Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a...
Přehled událostí na obloze od 31. 12. 2018 do 6. 1. 2019. Měsíc je před novem. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se k sobě pomalu blíží Jupiter a Venuše. Kromě planet se na obloze dají vidět i komety. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Sonda New Horizons vykoná historický průlet kolem...
Co způsobilo tuto díru? Díra na kterou se ptáme je vidět jako malý černý kroužek zcela vpravo. Pokud se vám snímek aerogelu nahoře zdá hloupý a nezajímavý, tak tedy vítejte ve světě skutečné vědy. Zajímavé je to, že něco tu díru vytvořilo a to něco mohlo být docela dobře prvním zachyceným...
Létající talíř z vesmíru včera dopadl do pouště v Utahu poté, co byl sledován radarem a pronásledován vrtulníky a letadly. Stejně jako minule se ale nejednalo o žádné vesmírné návštěvníky. Talířem bylo návratové pouzdro sondy Stardust s před dvěma lety zachycenými kousíčky komety Wild 2...
Na tomto divoce vyhlížejícím obrázku kometárního jádra obklopují jeden z nejaktivnějších povrchů ve sluneční soustavě dynamické výtrysky plynu a prachu. Kometa má označení 81P/Wild 2 a obrázek je složeninou ze dvou snímků pořízených navigační kamerou kosmické sondy Stardust při...
Průlet kolem jádra komety je nebezpečný. Automatická kosmická sonda STARDUST se stala 2. ledna jednou z prvních, které brázdily okolním mračnem prachu a písku, aby tak mohla vyfotografovat přímo srdce komety. Nahoře je krátký film ze setkání, který ukazuje bezprecedentní...
Jak vypadá jádro komety? Tuto otázku včera odpověděla automatická kosmická sonda Stardust, když odeslala doposud nejpodrobnější snímky středu komety. Ledová centra komet jsou obvykle pro pozemské dalekohledy zakrytá neprostupným prachem a plynem, který se odpařuje při přibližování ke...
Počátkem tohoto měsíce proletěla meziplanetární sonda NASA STARDUST na své cestě ke kometě Wild 2, kam dorazí v lednu 2004, kolem planetky 5535 Annefrank. Planetka Annefrank je pojmenovaná podle oběti holocaustu, která si vedla slavný deník. Je členem hlavního pásu...
Kosmické sondy často při dlouhých meziplanetárních cestách používají samy sebe v gravitačním praku, aby je urychlil na jejich dlouhou cestu. Sonda Stardust vypuštěná v únoru 1999 ke kometě není vyjímkou. Stardust se 15.ledna 2001 přiblížil k planetě Zemi, na pouhých 6000 kilometrů od jejího...
NASA vypouští silné rakety. Jedna taková raketa Delta II, nedávno vynesla sondu STARDUST do okolí Sluneční soustavy. STARDUST bude fotografovat kometu Wild v roce 2004 při svém přiblížení a vrátí se se vzorky mezihvězdného prahu v roce 2006 zpět na Zemi. V současnosti zústává...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
