Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 1. do 18. 1. 2026. Měsíc mezi poslední čtvrtí a novem je vidět ráno a dopoledne. Večer je jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem jsou Jupiter a Uran. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je trochu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 1. do 6. 1. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila s...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 10. do 6. 11. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Na své cestě oblohou potká Saturn. Dalšími večer viditelnými planetami jsou Neptun, Jupiter a Uran. Později večer i Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale nějaké skvrny se vidět dají a nastala nečekaně i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 2. do 14. 2. 2021. Měsíc bude v novu. Většina jasných planet je zatím neviditelná (ráno blízko Slunci). Večer je dobře vidět hlavně Mars. Tato planeta bude nyní středem zájmu, neboť 9. února se má na jeho oběžnou dráhu dostat arabská sonda Al Amal a...
Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a...
Přehled událostí na obloze od 31. 12. 2018 do 6. 1. 2019. Měsíc je před novem. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se k sobě pomalu blíží Jupiter a Venuše. Kromě planet se na obloze dají vidět i komety. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Sonda New Horizons vykoná historický průlet kolem...
Co způsobilo tuto díru? Díra na kterou se ptáme je vidět jako malý černý kroužek zcela vpravo. Pokud se vám snímek aerogelu nahoře zdá hloupý a nezajímavý, tak tedy vítejte ve světě skutečné vědy. Zajímavé je to, že něco tu díru vytvořilo a to něco mohlo být docela dobře prvním zachyceným...
Létající talíř z vesmíru včera dopadl do pouště v Utahu poté, co byl sledován radarem a pronásledován vrtulníky a letadly. Stejně jako minule se ale nejednalo o žádné vesmírné návštěvníky. Talířem bylo návratové pouzdro sondy Stardust s před dvěma lety zachycenými kousíčky komety Wild 2...
Na tomto divoce vyhlížejícím obrázku kometárního jádra obklopují jeden z nejaktivnějších povrchů ve sluneční soustavě dynamické výtrysky plynu a prachu. Kometa má označení 81P/Wild 2 a obrázek je složeninou ze dvou snímků pořízených navigační kamerou kosmické sondy Stardust při...
Průlet kolem jádra komety je nebezpečný. Automatická kosmická sonda STARDUST se stala 2. ledna jednou z prvních, které brázdily okolním mračnem prachu a písku, aby tak mohla vyfotografovat přímo srdce komety. Nahoře je krátký film ze setkání, který ukazuje bezprecedentní...
Jak vypadá jádro komety? Tuto otázku včera odpověděla automatická kosmická sonda Stardust, když odeslala doposud nejpodrobnější snímky středu komety. Ledová centra komet jsou obvykle pro pozemské dalekohledy zakrytá neprostupným prachem a plynem, který se odpařuje při přibližování ke...
Počátkem tohoto měsíce proletěla meziplanetární sonda NASA STARDUST na své cestě ke kometě Wild 2, kam dorazí v lednu 2004, kolem planetky 5535 Annefrank. Planetka Annefrank je pojmenovaná podle oběti holocaustu, která si vedla slavný deník. Je členem hlavního pásu...
Kosmické sondy často při dlouhých meziplanetárních cestách používají samy sebe v gravitačním praku, aby je urychlil na jejich dlouhou cestu. Sonda Stardust vypuštěná v únoru 1999 ke kometě není vyjímkou. Stardust se 15.ledna 2001 přiblížil k planetě Zemi, na pouhých 6000 kilometrů od jejího...
NASA vypouští silné rakety. Jedna taková raketa Delta II, nedávno vynesla sondu STARDUST do okolí Sluneční soustavy. STARDUST bude fotografovat kometu Wild v roce 2004 při svém přiblížení a vrátí se se vzorky mezihvězdného prahu v roce 2006 zpět na Zemi. V současnosti zústává...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 1. do 18. 1. 2026. Měsíc mezi poslední čtvrtí a novem je vidět ráno a dopoledne. Večer je jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem jsou Jupiter a Uran. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je trochu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 2. do 11. 2. 2024. Měsíc je vidět ráno a mění fázi k novu. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem, loučíme se se Saturnem. Ráno nám pro změnu mizí z dohledu Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Pokud počasí dovolí, můžeme vidět několik komet i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 1. do 6. 1. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila s...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 10. do 6. 11. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Na své cestě oblohou potká Saturn. Dalšími večer viditelnými planetami jsou Neptun, Jupiter a Uran. Později večer i Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale nějaké skvrny se vidět dají a nastala nečekaně i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 2. do 14. 2. 2021. Měsíc bude v novu. Většina jasných planet je zatím neviditelná (ráno blízko Slunci). Večer je dobře vidět hlavně Mars. Tato planeta bude nyní středem zájmu, neboť 9. února se má na jeho oběžnou dráhu dostat arabská sonda Al Amal a...
Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a...
Přehled událostí na obloze od 31. 12. 2018 do 6. 1. 2019. Měsíc je před novem. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se k sobě pomalu blíží Jupiter a Venuše. Kromě planet se na obloze dají vidět i komety. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Sonda New Horizons vykoná historický průlet kolem...
Co způsobilo tuto díru? Díra na kterou se ptáme je vidět jako malý černý kroužek zcela vpravo. Pokud se vám snímek aerogelu nahoře zdá hloupý a nezajímavý, tak tedy vítejte ve světě skutečné vědy. Zajímavé je to, že něco tu díru vytvořilo a to něco mohlo být docela dobře prvním zachyceným...
Létající talíř z vesmíru včera dopadl do pouště v Utahu poté, co byl sledován radarem a pronásledován vrtulníky a letadly. Stejně jako minule se ale nejednalo o žádné vesmírné návštěvníky. Talířem bylo návratové pouzdro sondy Stardust s před dvěma lety zachycenými kousíčky komety Wild 2...
Na tomto divoce vyhlížejícím obrázku kometárního jádra obklopují jeden z nejaktivnějších povrchů ve sluneční soustavě dynamické výtrysky plynu a prachu. Kometa má označení 81P/Wild 2 a obrázek je složeninou ze dvou snímků pořízených navigační kamerou kosmické sondy Stardust při...
Průlet kolem jádra komety je nebezpečný. Automatická kosmická sonda STARDUST se stala 2. ledna jednou z prvních, které brázdily okolním mračnem prachu a písku, aby tak mohla vyfotografovat přímo srdce komety. Nahoře je krátký film ze setkání, který ukazuje bezprecedentní...
Jak vypadá jádro komety? Tuto otázku včera odpověděla automatická kosmická sonda Stardust, když odeslala doposud nejpodrobnější snímky středu komety. Ledová centra komet jsou obvykle pro pozemské dalekohledy zakrytá neprostupným prachem a plynem, který se odpařuje při přibližování ke...
Počátkem tohoto měsíce proletěla meziplanetární sonda NASA STARDUST na své cestě ke kometě Wild 2, kam dorazí v lednu 2004, kolem planetky 5535 Annefrank. Planetka Annefrank je pojmenovaná podle oběti holocaustu, která si vedla slavný deník. Je členem hlavního pásu...
Kosmické sondy často při dlouhých meziplanetárních cestách používají samy sebe v gravitačním praku, aby je urychlil na jejich dlouhou cestu. Sonda Stardust vypuštěná v únoru 1999 ke kometě není vyjímkou. Stardust se 15.ledna 2001 přiblížil k planetě Zemi, na pouhých 6000 kilometrů od jejího...
NASA vypouští silné rakety. Jedna taková raketa Delta II, nedávno vynesla sondu STARDUST do okolí Sluneční soustavy. STARDUST bude fotografovat kometu Wild v roce 2004 při svém přiblížení a vrátí se se vzorky mezihvězdného prahu v roce 2006 zpět na Zemi. V současnosti zústává...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
