Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2021

6. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 10. února 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 2. do 14. 2. 2021. Měsíc bude v novu. Většina jasných planet je zatím neviditelná (ráno blízko Slunci). Večer je dobře vidět hlavně Mars. Tato planeta bude nyní středem zájmu, neboť 9. února se má na jeho oběžnou dráhu dostat arabská sonda Al Amal a 10. 2. také čínská sonda Tianwen-1. Z úspěšných a neúspěšných startů raket v minulém týdnu asi nejvíce pozornosti sklidil prototyp Starship SN9, který správně vzlétl, ale havaroval při přistání. I v tomto týdnu nelze vyloučit dva starty Falconu 9 s družicemi Starlink. Před 60 lety startovala Veněra 1, první sonda, která sice cestou selhala, ale minula jako první jinou planetu. Před 20 lety dosedla na povrch planetky Eros sonda NEAR-Shoemaker a před deseti lety proletěla kolem komety Tempel-1 sonda Stardust.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 11. února ve 20:06 SEČ. O víkendu se mladý srpek Měsíce vynoří nad jihozápadním obzorem. 13. února bude 5° od Neptunu ve Vodnáři.

Planety:
Na večerní obloze zůstává vysoko přibližně nad jihem Mars (0,6 mag) a více k západu slabý Uran (5,8 mag). Končí viditelnost Neptunu (8 mag). Po setmění je ještě asi 10° nad jihozápadem, tak si jej zkuste naposledy vyhledat. Vzhledem k rannímu nízkému sklonu ekliptiky k obzoru si tam Měsíc před novem, ani planety zatím neprohlédneme, ačkoli elongace Saturnu už přesáhla 15°.

Slabší kometa C/2021 A2 (NEOWISE) bude nyní viditelná na zimní obloze Autor: José J. Chambó/cometografia.es
Slabší kometa C/2021 A2 (NEOWISE) bude nyní viditelná na zimní obloze
Autor: José J. Chambó/cometografia.es
Aktivita Slunce je velmi nízká a povrch je opět beze skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Stránky SDO mají zatím výpadek, uvidíme, kdy se obnoví přístup k aktuálním snímkům. Prozatím přebíráme odkaz z webu SOHO, kde data vidět jsou.

Na zimní obloze se nachází mimo jiných také slabší kometa C/2021 A2 (NEOWISE). Aktuálně prochází souhvězdím Jednorožce a stoupá rychle do kyje Oriona.

Pozice komety C/2021 A2 (NEOWISE) kolem 20:00 SEČ. Autor: Guide 9
Pozice komety C/2021 A2 (NEOWISE) kolem 20:00 SEČ.
Autor: Guide 9

Kosmonautika

Mars z čínské sondy Tianwen-1 ze vzdálenosti 2,2 mil. km z doby asi týden před příletem Autor: CNSA/PEC (Planetary Exploration of China)
Mars z čínské sondy Tianwen-1 ze vzdálenosti 2,2 mil. km z doby asi týden před příletem
Autor: CNSA/PEC (Planetary Exploration of China)
V následujícím týdnu se můžeme těšit na první novinky od Marsu. Nejprve 9. února se má na jeho oběžnou dráhu dostat sonda Al Amal (Hope/Naděje) Spojených arabských emirátů a 10. února je plánován přílet čínské sondy Tianwen-1. Také u této mise dojde nejprve k usazení na oběžnou dráhu planety a teprve s odstupem týdnů se vybere místo na povrchu a pokus o přistání. Přílet a přistání amerického vozítka Perseverance je v lánu až 18. února. 

Úspěšný výstup z paluby ISS mají za sebou Mike Hopkins a Victor Glover. Americká EVA-70 proběhla v pondělí 1. února. Nyní bude následovat EVA-71, kterou vykonají 8. února Kate Rubinsová a Victor Glover. 9. února se má od stanice odpojit nákladní Progress MS-15 a pak shoří v atmosféře.

1. února se nezdařil start rakety Hyperbola 1 soukromé čínské společnosti iSpace. Krátce po startu došlo k havárii. Šlo o druhý let této rakety. První byl úspěšný.

2. února proběhl úspěšný start z kosmodromu Pleseck. Raketa Sojuz 2.1b odsud vynesla tajnou družici Kosmos 2549 (typ Lotos/S1).

4. února úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-3B s horním stupněm G2 a tajnou družicí Tongxin Jishu Shiyan Weixing (TJSW).

Zajímavě dopadla dvojice startů družic Starlink. Mise L18 úspěšně odstartovala 4. února, včetně přistání prvního stupně rakety Falcon 9. Zato mise L17 nakonec zůstala uzemněna a padla tak naděje na dva starty v jednom dni. Důvodem bylo jednak počasí a potom SpaceX může v klidu dovézt do přístavu vylovené aerodynamické kryty a pak se vrátit na moře. Může se dokonce stát, že mise L19 také předběhne tu s číslem 17. Uvidíme tento týden. Start Falconu 9 na misi Starlink L19 je v plánu 12. února.

Letový test Starship SN9 proběhl 4. února. Bylo úspěšně dosaženo výšky 10 km, ale přistávací manévr se nepovedl a došlo k havárii.

Výročí

12. února 1961 (60 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 1. Byla to první sonda vyslaná k jiné planetě. Kolem Venuše pouze proletěla v květnu 1961 ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů. Přesné údaje o průletu nejsou známy, protože sonda se na meziplanetární dráze brzy odmlčela, výše uvedený údaj je odhadem z předchozí telemetrie.

12. února 2001 (20 let) se podařilo dosednout sondě NEAR Shoemaker na povrch planetky (433) Eros. K planetce se vydala 17. února 1996. Při letu k planetce se jí podařilo vyfotografovat také planetku (253) Mathylde a poté dva roky zkoumala Eros z oběžné dráhy. Planetka má nepravidelný tvar o rozměrech 13×13×33 km.

14. února 2011 (10 let) proletěla sonda Stardust kolem jádra komety 9P/Tempel-1. Sonda v letech 2002 a 2004 minula planetku (5535) Annefrank a kometu Wild 2. V tomto období sonda sbírala vzorky meziplanetárního prachu a kometárního prachu, které se vrátily na Zemi v roce 2006.

Výhled na příští týden 

  • Přistání vozítka Perseverance na Marsu
  • výročí: Emmanuel Liais
  • výročí: Kaspar Gottfried Schweizer
  • výročí: sonda NEAR start
  • výročí: první modul stanice Mir

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 433 Eros, NEAR-Shoemaker, NEAR spacecraft, 9P Tempel, Stardust, Veněra 1, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »