Výročí kosmonautiky: únor 2026
Autor: NASA
V únorových kulatých výročích kosmonautiky si připomeneme 100 let od narození Konstantina Feokistova, přistání Luny 9 na Měsíci a sondy Near Shoemaker na planetce Eros. Dozvíme se o budování stanice Mir a také o psích kosmonautech a druhé misi k planetě Venuši.
Dne 7. 2. jsme si připomínali sté výročí od narození sovětského kosmonauta Konstantina Petroviče Feokistova, sovětského kosmonauta ruské národnosti, vědce a také konstruktéra kosmických lodí a stanic.

Autor: Únorové výročí: Konstantin Petrovič Feoktistov, Václav Kalaš, Astro.cz.
Po absolvování základní školy Konstantin Petrovič Feokistov dobrovolně nastoupil v období 2. světové války do armády, kdy byl při průzkumu chycen nacisty. Za dramatických okolností unikl trestu smrti, byl vyléčen ze zranění a poslán do civilu. Od roku 1943 začal se studiem na moskevské Baumanově vysoké technické škole. Po absolvování studia si prošel praxí v různých raketových montovnách, až nakonec v roce 1957 zakotvil v OKB-1 Sergeje Koroljova. Zde se stal šéfprojektantem a řídil vývoj kosmické lodi Vostok a jejího derivátu, lodi Voschod.

Autor: Sovětský svaz vypustil Voschod 1, Martin Reichman, Stoplusjednicka.cz.
Feokistovův nadřízený, Sergej Koroljov, si let svého technického specialisty musel přímo vyvzdorovat v armádě: Konstantin Feokistov se tak stal první nevojenskou osobou, která byla v Sovětském svazu vybrána pro kosmický let. Faktem také zůstává, že byl první a za dobu existence sovětského impéria jediný kosmonaut, který nebyl členem Komunistické strany.
Kosmická loď Voschod 1 byla politickým zadáním, v USA se v té době připravovala k letu dvoumístná loď Gemini (první orbitální let proběhl 23. 3. 1965). To bylo podnětem k tomu, aby se veškeré úsilí OKB-1 nasměrovalo k vypuštění tří sovětských kosmonautů najednou.
Zařízení na udržení života byla přesunuta mimo loď, kosmonauti neměli pro misi skafandry, takže spoléhali na hermetičnost kabiny a, na rozdíl od Vostoků, přistávali v kosmické lodi. Voschod 1 byl vypuštěn na oběžnou dráhu 12. 10. 1964 a posádka Komarov, Feokistov a Jegorov po 17 obletech Země a jednodenním letu úspěšně přistála na Zemi. Jednalo se o nejnebezpečnější úspěšný let v dějinách kosmonautiky.

Autor: Známka s Konstantinem Feoktistovem, Matsievsky, Wikimedia.
Feokistov se po svém prvním a jediném letu podílel na vývoji lodí Sojuz a kosmických stanic Saljut. Jeho činnost byla zaměřena také na nakonec nerealizovaný sovětský lunární program. Ještě dvakrát, a to na počátku 80. let, měl šanci na další výpravu do kosmu, ale zdravotní stav mu to neumožnil. Feokistov sledoval i dění v NASA, k myšlence amerického raketoplánu se stavěl skepticky – byl toho názoru, že se ekonomicky nevyplatí. Navzdory jeho varování však Sovětský svaz započal s vývojem raketoplánu Buran, který byl sice technologicky výtečný, ale nakonec velmi neefektivní. Po roce 1990 Feokistov přednášel na Baumanově vysoké technické škole.
Další výročí kosmonautiky
3. 2. 1966 proběhlo první měkké přistání na Měsíci sovětskou sondou Luna 9. Sonda byla vypuštěna 31. 1. 1966 a navazovala na řadu předchozích co se měkkého přistání týče neúspěšných výprav sovětských automatů k Měsíci. Tentokrát však byla mise korunována úspěchem – sondě se podařilo měkce přistát na měsíčním povrchu. Poté, co byla stabilizována, vyslala na Zemi mnoho detailních fotografií. Přistáním Luny 9 se mimo jiné také potvrdilo, že je povrch Měsíce pevný: nemálo oborníků do té doby připouštělo možnost jeho sypkosti.

Autor: Luna 9, Dan Beaumont, Flickr.com.
17. 2. 1996 odstartovala americká sonda NEAR, jejíž název byl v průběhu letu doplněn na NEAR-Shoemaker na počest astronoma Eugena Shoemakera. Jejím cílem byla planetka (433) Eros. Cestou také proletěla poměrně blízko planetky (253) Mathilde. Její činnost v blízkosti Erosu byla bezchybná, na Zemi zaslala velké množství snímků a dat. Ačkoliv to nebylo v původním záměru mise, uskutečnilo se na závěr i historicky první přistáni na planetce.

Autor: NEAR, John Hopkins Applied Physics Laboratory.
19. 2. 1986 proběhl start Základního bloku sovětské, později ruské kosmické stanice Mir. Konstrukčně vycházela z předešlých stanic typu Saljut či Almaz. Její výhodou byl dělený spojovací uzel, ke kterému se mohlo později připojit více výzkumných a technických bloků. Další modul, astrofyzikální laboratoř Kvant-1, se k Základnímu bloku připojil o rok později. Poslední modul, Priroda, dotvořil sestavu kosmické stanice v roce 1996.

Autor: Mir (modul), NASA, Wikimedia.
22. 2. 1966 se vypravila na oběžnou dráhu kosmická loď Kosmos 110.

Autor: Známka s Uhlíkem a Vetříkem, Matsievsky, Wikimedia.
Na její palubě se nacházeli dva psí kosmonauti, Uhlík a Větřík. Mezi psy, kteří se vrátili živí na Zemi, tvoří tato dvojice bezpochyby rekord v pobytu na oběžné dráze. V kosmu strávili bezmála 22 dní. O tom, jak se stravovali a venčili, se nepodařilo získat žádné informace. Mise byla předobrazem zamýšlené, ale nikdy nerealizované lidské mise Voschod 3. Na palubě probíhaly experimenty s klíčením rostlin a zkoumal se vliv Van Allenových radiačních pásů na živé organizmy.

Autor: Venera 2 & 3: Touching the Face of Venus, Andrew LePage, DrewExMachina.com.
27. 2. 1966 prolétla kolem Venuše sovětská sonda Veněra 2. Sonda byla vypuštěna v listopadu předešlého roku a pomocí vrchního stupně nosné rakety byla nasměrována k Venuši. K planetě se přiblížila na vzdálenost 24 000 km, na povely k zahájení fotografování však nereagovala. Veněra 2 se dnes pravděpodobně pohybuje po heliocentrické dráze.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Konstantin Petrovič Feoktistov, Václav Kalaš, Astro.cz.
[2] Sovětský svaz vypustil Voschod 1, Martin Reichman, Stoplusjednicka.cz.
[3] Známka s Konstantinem Feoktistovem, Matsievsky, Wikimedia.
[4] Luna 9, Dan Beaumont, Flickr.com.
[5] NEAR, John Hopkins Applied Physics Laboratory.
[6] Mir (modul), NASA, Wikimedia.
[7] Známka s Uhlíkem a Vetříkem, Matsievsky, Wikimedia.
[8] Venera 2 & 3: Touching the Face of Venus, Andrew LePage, DrewExMachina.com.
Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice

