Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Únorové výročí: Konstantin Petrovič Feoktistov

Únorové výročí: Konstantin Petrovič Feoktistov

Konstantin Petrovič Feoktistov

Letošního 7. února uplynulo 90 let od narození sovětského vědce, konstruktéra a kosmonauta Konstantina Feoktistova. Jako vedoucí projektant se významnou měrou podílel na vzniku většiny sovětských kosmických lodí.

Narodil se v městě Voroněž, ležícího asi 470 km jižně od Moskvy. Jeho otec pracoval jako účetní, matka nejprve jako zdravotní sestra, později jako pokladní. Dospíval v době druhé světové války a po ukončení deváté třídy se jako dobrovolník přihlásil do armády. Zde však působil jen krátce. Při jednom průzkumu padl do německého zajetí, byl zraněn a jen díky velkému štěstí nebyl zabit. Po vyléčení byl z armády propuštěn.

Dokončil desátou třídu a začal studovat Baumanovu vysokou technickou školu v Moskvě. Tu úspěšně ukončil v roce 1949 a nastoupil do raketové továrny v Zlatoustu. Dále si doplňoval vzdělání, roku 1955 se stal kandidátem věd a o dvanáct let později získal titul doktor věd.

Roku 1957 se dostal do Zkušební konstrukční kanceláře č. 1 (OKB-1), kde se pod vedením Sergeje Koroljova připravovaly balistické rakety, kosmické lodě a umělé družice Země. Pro své schopnosti byl brzy jmenován vedoucím projektantem a začal pracovat na vývoji první sovětské kosmické lodi Vostok. První zjednodušený prototyp této lodi vzlétl v květnu 1960, další pak v následujících měsících. V některých případech byli na palubě psi, případně i jiná zvířata či rostliny. Poprvé s člověkem na palubě se loď do kosmu vydala 12. dubna 1961. Jednalo se o legendární let Jurije Alexejeviče Gagarina.

Další lodí, na které se Feoktistov podílel, byl Voschod. Jednalo se vlastně o Vostok upravený tak, aby pojal tři kosmonauty. Po jednom zkušebním letu (měl jméno Kosmos 47) se 12. října 1964 vydal na oběžnou dráhu Voschod 1. Jednalo se o první kosmický let vícečlenné posádky a jako vědecký pracovník do ní byl zařazen i Feoktistov. Let proběhl bez problémů, kosmonauté pouze pociťovali žaludeční nevolnost. Mise trvala 1 den, 17 minut a loď za tu dobu oblétla Zemi 16krát.

V dalších letech Feoktistov pracoval na vývoji kosmických lodí Sojuz, Progress a orbitálních stanic SaljutMIR. Také se konstrukčně podílel na sovětském lunárním programu, který však nebyl nakonec realizován.

Roku 1980 měl šanci, že by se znovu podíval na oběžnou dráhu, ale měsíc před startem byl z posádky vyřazen kvůli nevyhovujícímu zdravotnímu stavu. Další naděje mu svitla o dva roky později, ale i tentokrát jej zradilo zdraví. Oddíl kosmonautů opustil roku 1987.

Napsal řadu vědeckých prací a několik popularizačních knih. Zároveň pravidelně komentoval události v kosmonautice. Zemřel roku 2009 ve věku 83 let.

Sledujte novinky na Facebooku Hvězdárny a planetária Plzeň.



Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Kosmonaut, Osobnost, Voschod 1


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »