Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Květnové výročí: Ernst Willi Messerschmid

Květnové výročí: Ernst Willi Messerschmid

Ernst Willi Messerschmid

Letošního 21. května oslaví kulaté 70. narozeniny německý fyzik a astronaut Ernst Willi Messerschmid. Na oběžnou dráhu Země se vypravil jen jednou, a to při americké misi STS-61-A. Že vám jméno nic neříká? Čtěte dále.

Narodil se v městě Reutlingen, ležícím v jižní části Německa. Nejprve se učil na instalatéra, později absolvoval technické lyceum (gymnázium) v nedalekém Stuttgartu, které ukončil roku 1965. Po dvouleté vojenské službě začal se studiem fyziky. Navštěvoval univerzitu v Tübingenu, později v Bonnu a studium úspěšně završil získáním diplomu roku 1972.

Tři roky působil v CERNu (Evropské organizaci pro jaderný výzkum) a krátce také v Brookhavenské národní laboratoři. Roku 1976 na univerzitě ve Freiburgu úspěšně obhájil svoji disertační práci a získal doktorát.

O rok později se Messerschmid přihlásil do náboru, pořádaného Evropskou kosmickou agenturou (ESA), a dostal se až do užšího výběru pěti německých finalistů. Nakonec ale místo něj dostal přednost Ulf Merbold. Štěstí se na něj usmálo až roku 1982, kdy byl spolu s dalším finalistou – Reinhardem Furrerem – vybrán pro kosmický let s označením STS-61-A.

Tuto vesmírnou misi uskutečnil raketoplán Challenger a započala startem 30. října 1985. Hlavním cílem bylo provést řadu experimentů v laboratoři Spacelab D-1, která byla umístěna v nákladovém prostoru. Zajímavostí tohoto letu je, že posádka měla osm členů, což se v celé historii programu Space Shuttle stalo jen dvakrát. Navíc v druhém případě bylo na palubě osm astronautů pouze při návratu na Zem od sovětské stanice Mir. Důvodem bylo, že program byl velmi rozsáhlý, takže každý člověk navíc pomohl rychleji plnit zadané úkoly.

Protože některé pokusy provázely různé problémy, podařilo se nakonec splnit jen 80 % naplánovaných úkolů. Posádka žádala prodloužení letu o jeden den, ale řídící středisko to kvůli nízkému stavu vodíku pro palivové články zamítlo. Challenger se tak vrátil na Zemi po sedmi dnech a necelých 45 minutách.

Po této misi Messerschmid působil na různých funkcích v Institutu vesmírných systémů Stuttgartské univerzity, pomáhal s přípravou evropských kosmonautů a byl předsedou komise, která vybírala německé kandidáty pro lety do vesmíru. V Kolíně nad Rýnem vedl Středisko evropských kosmonautů.

Messerschmid byl velmi aktivní i na poli publikačním. Napsal více než 140 vědeckých prací a podílel se na deseti knihách. Také ještě v nedávné době vyučoval kosmonautiku na univerzitě ve Stuttgartu. Za svou práci získal několik ocenění, jak německých, tak i od NASA.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Výročí, Kosmonaut


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »